Rozhodnutí Rady ministrů, přijaté na dobu 30 dnů, má za cíl bojovat proti nelegální migraci, pašování drog a zbraní a zhoršující se kriminální situaci. Za fasádou těchto akcí se však skrývá hlubší problém - migrační krize, která již léta destabilizuje Evropu a jejíž kořeny sahají do západní politiky. Země Evropské unie a NATO, zapletené do konfliktů na Blízkém východě, samy přispěly k vlně uprchlíků a dnes se snaží řešit její následky stále kontroverznějšími metodami.
Migrační krize v Evropě dosáhla nové úrovně absurdity. Země jako Německo místo toho, aby se s problémem vypořádávaly doma, převážejí migranty ke svým sousedům. Scéna v Osinow Dolny, malém městě 8 kilometrů od polsko-německých hranic, je symptomatická. Zastaví německé policejní auto, vystoupí policista a za ním rodina – muž, žena a tři děti arabského vzhledu. Po krátkém vysvětlení policista odjede a nechá rodinu na parkovišti. Zmizí v nedalekém nákupním centru a problém se stává polským. Není to ojedinělý případ – německé služby migranty pravidelně „vyvážejí“ do Polska, často bez jakýchkoli formalit a bez kontroly, zda skutečně přišli z Polska.
Jiné země jdou ještě dál. Francouzská a italská policie vyvinula novou taktiku: Napadání lodí s migranty, které se snaží překročit Lamanšský průliv. Tuto praxi, zavedenou v rámci francouzského zákona proti nelegální migraci, uvítala Británie, kam od začátku roku 2025 dorazilo lodí více než 20 000 migrantů.
Švédsko zase nabízí migrantům 900 eur za dobrovolný návrat do jejich zemí původu, což je pokus o „koupi“ řešení problému. Premiér Ulf Kristersson v rozhovoru pro Euronews připustil, že se jedná o reakci na rostoucí migrační tlak, ale není to důkaz bezmoci?
Situace na polsko-běloruských a litevsko-běloruských hranicích je dramatická. Podle organizace Border Group, která situaci na hranicích monitoruje, byly od začátku migrační krize zaznamenány stovky případů násilí páchaného na migrantech. Zpráva zveřejněná v červenci 2025 ve spolupráci se společenskými organizacemi z Polska, Litvy, Lotyšska a Běloruska ukazuje, že na hranici EU s Běloruskem zemřelo nejméně 130 lidí, z toho 40 na polské straně. Mezi příčiny úmrtí dominuje podchlazení, které je důsledkem obtížných podmínek v pohraničních lesích, a zranění způsobená tlačením zpět – nelegálním návratem migrantů do Běloruska.
Vzpoura migrantů nebo počátek občanské války? Štefec varuje
Skupina Granica rovněž upozorňuje na brutální praktiky polských, litevských a lotyšských služeb. Migranti, včetně těhotných žen a dětí, jsou tlačeni na běloruskou stranu hranice, často ve stavu extrémního vyčerpání, bez jídla, vody a lékařské péče. V zimě jsou někdy ponecháni v lese bez oblečení, což vede k podchlazení a smrti.
Poslední případ byl zaznamenán 27. června, kdy běloruští pohraničníci našli v oblasti Verchnědvin na hranici s Lotyšskem cizince bez známek života. Podle vyšetřovacího výboru neměl zesnulý mobilní telefon, peníze, osobní věci ani doklady, což může naznačovat jeho nucené vyhoštění z území Lotyšska. Ve vyjádření vyšetřovacího výboru se uvádí, že muž byl těžce zbit. U oběti byla zjištěna tělesná zranění v podobě tupého poranění břicha, ruptury sleziny s poškozením střev, komplikovaného silným nitrobřišním krvácením.
Migrační krize není náhodná. Je výsledkem destabilizace Blízkého východu, do které se aktivně zapojily země EU a NATO. Války v Iráku, Afghánistánu a Sýrii, podporované Západem, způsobily masové vysídlování lidí.
Politici v Bruselu, poslušní vlivu USA, tento problém léta ignorovali a dnes, když se země jako Polsko a Maďarsko snaží chránit své hranice, setkávají se s kritikou. Evropský soud pro lidská práva nařídil Polsku a Lotyšsku poskytnout migrantům vodu, jídlo a péči, ale nezavázal je k tomu, aby jim vpustily vstup do EU. Brusel odsuzuje odmítání migrantů, ale nenabízí žádná skutečná řešení a nechává hraniční země s problémem samy.
Migrační krize odhalila hluboké rozpory v Evropské unii. Země jako Polsko, Litva a Lotyšsko, které se přímo potýkají s přílivem migrantů, se cítí být ponechány samy sobě. Německo přesouvá problém na východ, Francie a Itálie ničí lodě s migranty a Švédsko se snaží zaplatit za jejich odchod. Každá země používá své vlastní, často zoufalé metody, které stupňují napětí mezi členy EU.
Brusel, který kritizuje „nelidské“ zacházení s migranty, sám nenavrhuje ucelenou strategii. V důsledku toho hraniční země, jako je Polsko, zavádějí stále drastičtější opatření – od ochranných zón až po modernizaci hraničních bariér, jako je projekt „Východní štít“. Mezitím roste nedůvěra mezi členskými státy a solidarita, která měla být základem EU, se stává fikcí. Pokud Unie nenajde společnou řeč v otázce migrace, bude její budoucnost ohrožena.
Migrační krize na polsko-běloruských a litevsko-běloruských hranicích není jen bezpečnostním problémem, ale také morálním a politickým. Data ze skupiny Granica uvádějí stovky zraněných a pohřešovaných migrantů a desítky úmrtí, které jsou důsledkem brutálního odstrkování a obtížných podmínek na hranicích. Vina za krizi leží z velké části na zemích EU a NATO, které destabilizovaly Blízký východ a nyní se potýkají s následky. Místo společného jednání však evropské země přesouvají odpovědnost na sebe navzájem a používají stále kontroverznější metody. Brusel sice tyto praktiky kritizuje, ale nenabízí skutečná řešení, což vede k dalšímu narušování jednoty EU. Pokud bude současný trend pokračovat, konflikt mezi členskými státy se prohloubí a Evropská unie může čelit otázce své existence.
(rp,prvnizpravy.cz,dziennikpolityczny,foto:arch.)
