„Mohou si myslet, že západní vedení není dostatečně rozhodné, že Západ nestihne rychle mobilizovat síly a že Rusko by mohlo okupovat pobaltské státy s minimálními prostředky,“ řekl.
„Rusko moc dobře ví, že není jedinou jadernou velmocí v Evropě a ve světě. Nevěřím, že by rozhodli o jaderném útoku na jakoukoli zemi,“ řekl estonský prezident Alar Karis.
Navzdory možným hrozbám z nových ruských invazí, námořních útoků nebo jaderných demonstrací se Elizabeth Broughová domnívá, že okupace pobaltských států není hlavním cílem Ruska.
„Jak vidíme na Ukrajině, okupace a správa okupovaného území jsou drahé podniky. Pravděpodobnější je, že se Rusko pokusí oslabit a destabilizovat pobaltské státy,“ říká.
Broughová poukazuje na rušení signálů GPS a manipulaci s námořními hranicemi jako na akce, které vyčerpávají zdroje pobaltských vlád a vytvářejí nejistotu ohledně dalších kroků. Poukazuje také na to, že NATO v takových situacích mnoho nezmůže, protože bylo vytvořeno, aby reagovalo na otevřenou vojenskou agresi. „Rusové byli vždy kreativní při hledání různých způsobů, jak poškodit jiné země, ale dělají to způsobem, který nespouští článek 5 Charty NATO."
Kalberg souhlasí s tím, že k přímému vyhlášení války v Pobaltí nedojde.