Ve svém projevu z 24. února, v němž oznámil invazi, Putin důrazně naznačil, že by se uchýlil k jaderným zbraním, pokud by Spojené státy a jejich spojenci vstoupili do války. Na adresu „těch, kteří by mohli být v pokušení zasahovat,“ řekl: „Musíte vědět, že Rusko okamžitě zareaguje a důsledky budou takové, jaké jste v celé své historii neviděli.“ Jeho varování nebylo ignorováno. Avril Haines, ředitelka americké zpravodajské služby v květnu předpověděla, že Putin by mohl použít jaderné zbraně, pokud NATO „buď zasáhne, nebo se to chystá udělat“, v neposlední řadě proto, že „se zdá, že přispívá k dojmu, že je v nebezpečí prohrát válku na Ukrajině“.
Ve druhém jaderném scénáři Ukrajina obrací vývoj na bojišti sama, bez přímé účasti USA. Pokud by ukrajinské síly dokázaly porazit ruskou armádu a získat zpět ztracené území své země, není pochyb o tom, že Moskva by tento výsledek mohla snadno považovat za existenční hrozbu vyžadující jadernou reakci. Nakonec byli Putin a jeho poradci tak znepokojeni rostoucím sbližováním Kyjeva se Západem, že se vědomě rozhodli zaútočit na Ukrajinu, navzdory jasným varováním USA a jejich spojenců o strašlivých důsledcích pro Rusko. Na rozdíl od prvního scénáře by Moskva nepoužila jaderné zbraně v rámci války se Spojenými státy, ale proti Ukrajině. Udělala by to i s malou obavou z jaderné odvety, protože Kyjev nemá žádné jaderné zbraně a Washington by neměl žádný zájem na zahájení jaderné války. Absence jasné hrozby odvety by Putinovi usnadnila úvahy o použití jaderných zbraní.
Ve třetím scénáři se válka vyvine do vleklé patové situace bez diplomatického řešení a pro Moskvu je extrémně nákladná. V zoufalé snaze ukončit konflikt za výhodných podmínek by Putin mohl vsadit na jadernou eskalaci, aby vyhrál. Stejně jako v předchozím scénáři, kde eskaluje, aby se vyhnul porážce, by americká jaderná odveta byla vysoce nepravděpodobná. V obou scénářích Rusko pravděpodobně použije taktické jaderné zbraně proti malému počtu vojenských cílů, alespoň zpočátku. Při pozdějších útocích by v případě potřeby mohl zaútočit i na města. Jedním z cílů strategie by bylo získat vojenskou převahu, ale důležitějším cílem by bylo zasadit ránu, která změní hru – vyděsit Západ natolik, že Spojené státy a jejich spojenci budou jednat rychle a konflikt budou chtít ukončit. Není divu, že William Burns, ředitel CIA, v dubnu poznamenal: „Nikdo z nás nemůže brát na lehkou váhu hrozbu možného použití taktických jaderných zbraní nebo jaderných zbraní krátkého dosahu.“