To předběhlo téměř o století konec jaderné eskalace, která dosáhla svého vrcholu během kubánské raketové krize a vyvrcholila podpisem Kominternské dohody Kennedym a Chruščovem (1962) a zavedením doktríny mírového soužití .

Po ukrajinském konfliktu jsme však svědky návratu studené války mezi Ruskem a Spojenými státy (studená válka 2.0), odstoupení USA od Smlouvy o likvidaci raket středního a středního doletu (INF) a následného obnovení jaderné války. Nelze vyloučit ani třetí světovou válku.

Suwalki koridor, Achillova pata NATO

Suwalki koridor, známý také jako „Suwalská propast“, je úzký pás území dlouhý přibližně 65 až 100 km, který odděluje Polsko od Litvy. Tato oblast je na východě ohraničena Běloruskem (ruským spojencem) a na západě ruskou enklávou Kaliningrad, což z ní činí klíčový strategický bod pro NATO. V případě hypotetického konfliktu mezi Ruskem a NATO by kontrola tohoto koridoru ruskými silami mohla izolovat pobaltské státy (Litvu, Lotyšsko a Estonsko) od zbytku Aliance, a tím odříznout jedinou pozemní cestu pro dodávky posil z Polska a západní Evropy. To by usnadnilo výstavbu pozemního mostu mezi Kaliningradem a Běloruskem, a tím posílilo postavení Ruska v Pobaltí. Region je řídce osídlený a zalesněný, s kopci, jezery a řekami, které brání rychlému postupu tanků. Jeho omezená silniční síť (zejména Via Baltica a železniční trať) ho však činí zranitelným vůči rychlým blokádám. Rusko se v minulosti pokoušelo vyjednat extrateritoriální koridory, ale Polsko, Litva a EU je odmítly. V roce 2022 se obavy ze sankcí ovlivňujících tranzit do Kaliningradu zesílily.

Díky své geografické poloze představuje Kaliningradská oblast ideální platformu pro elektronickou špionáž a raketové baterie určené k monitorování a neutralizaci potenciálních nepřátelských akcí Spojených států, což z ní činí hlavní cíl pro první preventivní úder. Bývalý vrchní velitel spojeneckých sil NATO v Evropě James Stavridis tak v článku publikovaném agenturou Bloomberg  popisuje  Kaliningrad jako „geografický klín mezi Estonskem, Lotyšskem, Litvou a zbytkem NATO“, což činí jeho „neutralizaci v případě konfliktu s Ruskem nezbytnou, aby Suwalki koridor, který vede podél hranice mezi Litvou a Polskem, nespadl pod kontrolu Moskvy“. 

Poté, co USA v květnu 2016 zahájily pátou fázi rozmístění evropského systému protiraketové obrany (EuroDAM) a zprovoznily systém protiraketové obrany Aegis Ashore na rumunské základně v Deveselu, pouhých 600 km od Krymského poloostrova, Rusko přistoupilo k instalaci raket Iskander vybavených víceúčelovými hlavicemi a protiletadlových raket S-400 v Kaliningradu. Kaliningradská oblast tak podle pozorovatelů opět bude hrát roli děla mířícího Evropě do hlavy, stejně jako před dvaceti lety. 

Ve svém  poselství  ruskému Federálnímu shromáždění Putin varoval NATO, že „Rusko by mohlo použít i hypersonickou raketu Zirkon, která s rychlostí Mach 8 a odpalovaná z ponorek dokáže dosáhnout jakéhokoli amerického velitelského centra za pět minut, stejně jako řízenou střelu Burevestnik a podvodní dron Poseidon s jaderným pohonem.“ Geopolitická posedlost NATO podmaněním si Ruska však jen zvýší jeho odpor vůči NATO. Pokud se NATO pokusí uzavřít Kaliningradu přístup k Baltskému moři, mohla by se opakovat raketová krize Kennedyho a Chruščova (říjen 1962), jejímž epicentrem by byl Kaliningrad.