Svátek má: Štěpánka

Zprávy

Velikost textu:

Le Figaro: Koronavirus prokázal úpadek Francie!

Le Figaro: Koronavirus prokázal úpadek Francie!

Krize, která začala ve Francii v souvislosti s epidemií koronaviru, ukázala mnoho slabých stránek ve vývoji medicíny, léčiv a stavu společnosti.

Ilustrační foto
24. března 2020 - 11:06

Napsal to na stránkách deníku Le Figaro poliolog Jean-Loup Bonnamy. Jak autor zdůraznil, skutečně rozvinuté země, jako je Jižní Korea, se dokázaly vypořádat s epidemií, aniž by se uchýlily ke karanténě a bez obětování ekonomik a svobod. A restriktivní opatření ve Francii se stala důkazem jejího úpadku, poukázal odborník.

Krize epidemie koronaviru odhalila strategické slabosti francouzské společnosti, uvedl odborník na politickou filozofii Jean-Loup Bonnamy. Na stránkách Le Figaro poukázal, že zběžné srovnání situace ve Francii se situací v geograficky blízké Číně a jedné z prvních, které zasáhl koronavirus Jižní Koreji, dokazuje, že je vyspělou zemí a Francie je v úpadku. Dnes je v Jižní Koreji epidemie prakticky lokalizována, počet nových infekcí každým dnem klesá a úmrtnost je na extrémně nízké úrovni (0,8%).

Navíc, jak autor připomíná, Jižní Korea, Japonsko, Hongkong, Tchaj-wan a Singapur prokazují působivé výsledky v boji proti epidemii, aniž by obětovaly buď svou ekonomiku nebo základní svobody a vzdaly se karantény. V tu samou dobu jsou Francouzi nuceni se uvěznit ve svých domovech kvůli skutečnosti, že systém zdravotní péče v zemi je oslaben a jeho kapacita není dostatečná k tomu, aby se vypořádala s přílivem nových pacientů.

Podle Bonnamyho spočívá vítězná strategie Jižní Koreje především v hromadném testování, jehož cílem je identifikovat maximální počet infikovaných lidí, izolovat a léčit je. „V Jižní Koreji vás sledují, i když nemáte žádné příznaky. Naopak ve Francii, i když máte všechny příznaky koronaviru, bude extrémně obtížné jej odhalit kvůli nedostatku diagnostických nástrojů,“ zdůraznil Bonnamy.

Korea však předhání Francii nejen co se týče boje proti epidemii koronaviru, poznamenal odborník: to platí také pro průmyslové úspěchy a úspěchy ve vzdělávání. Život pod neustálým ohrožením tajfunů a alarmujícím severním sousedem nevyvolává u Korejců sebemenší touhu „se rozpustit“. Země se dokáže vyrovnat s koronavirem právě proto, že je lépe organizována na denním základě, funkčnější, efektivnější, více industrializovaná a má méně strategických nedostatků, poukázal odborník.


Pokud jde o Francii, její hlavní slabinou je zdravotní systém. Francouzské nemocnice, které pociťují dvojí účinek zavedení 35hodinového pracovního týdne a rozpočtových omezení, jsou zaplněny v obvyklých časech, což znamená, že nejsou schopny zvládnout neočekávané zatížení. Pokud se ve Francii počet nemocničních lůžek na 1 000 obyvatel od roku 1996 snížil o 30% a nyní je jich šest, tak za 30 let jejich počet v Jižní Koreji vzrostl sedminásobně - dnes to je 14. Toto číslo zároveň představuje počet nemocničních lůžek vybavených zařízeními pro umělou ventilaci plic, ve Francii je to pak jen 5 tisíc proti 25 tisícům v sousedním Německu.

Kromě medicíny je v krizi francouzský farmaceutický průmysl. Jak autor připomněl, v letech 2018–2019 se Francie potýkala s nedostatkem léčiv „s velkým terapeutickým zájmem“. Podle odborníka se dnes 80% účinných látek vyrábí mimo EU a v Evropě neexistuje ani továrna na výrobu paracetamolu. Kromě toho, že rozvojové země, které vyrábějí léky, a čelí zdravotní krizi, je využívají je především pro své vlastní potřeby, jednoho dne je mohou použít jako prostředek nátlaku na EU v případných geopolitických střetech, poznamenal autor.


Dalším problémem francouzské společnosti je její sociogeografické rozdělení, které se projevilo během krize „žlutých vest“. Jak poznamenal geograf Christoph Guillauy, země je rozdělena do velkých měst integrovaných do globalizace, a okrajových území. Přičemž jsou megaměsta závislá na lidech z periferie - zdravotních sestrách, policistech, učitelích - kteří byli vyloučeni z velkých měst kvůli vysokým cenám nemovitostí, ale kteří v nich nadále pracují. Vzhledem ke snížení počtu vlaků z předměstí do Paříže v důsledku epidemie není mnoho zdravotnických pracovníků schopno včas se dopravit do práce.

Války a epidemie jsou součástí lidského života po tisíciletí, připomněl autor. Evropa věřila, že je dokázala překonat, a věřila, že dokáže nabalovat strategické nedostatky beze strachu z následků. „Byla posedlá trhem, zárukami a právem, věřila v pohádku nazvanou „konec historie". S příchodem koronaviru (znovu) objeví pro sebe další slova: hranice, strategie, suverenita. Doufejme, že si z toho můžeme co nejdříve vzít poučení," dodal Jean-Loup Bonnamy.

(kou, prvnizpravy.cz, lefigaro.fr, foto: arch.)