Svátek má: Brigita

Zprávy

Velikost textu:

Le Figaro: "Neuvěřitelná slepota" Francie v boji proti koronaviru!

Le Figaro: "Neuvěřitelná slepota" Francie v boji proti koronaviru!

Rozhodnutí francouzských orgánů nezrušit první kolo komunálních voleb během epidemie koronaviru bylo zcela absurdní, tvrdí rozhořčeně šéfredaktor Le Figaro Alexis Brézet.

Ilustrační foto
17. března 2020 - 11:04

Podle autora tento krok symbolizuje kolektivní slepotu a lehkomyslnost vlády, projevené od samého začátku šíření viru. Příliš frivolní přístup k preventivním opatřením bude stát draho francouzskou společnost a hospodářství země, předpovídá novinář.

„Zatímco Francie musí čelit nejen „nejhorší zdravotní krizi ve století “, ale i největší historické tragédii od války v Alžírsku, jak dlouho můžeme riskovat předstírání, že se nic neděje?“ klade otázku Alexis Brézet, šéfredaktor francouzského deníku Le Figaro.

Autor považuje rozhodnutí úřadů nezrušit první kolo komunálních voleb za „naprostou absurditu“. Již ve čtvrtek se oznámení prezidenta, že volby proběhnou, ale starším lidem bylo doporučeno zůstat doma, vypadalo nerealisticky. Potvrzení tohoto rozhodnutí premiérem v pátek večer, kdy byly zakázány schůzky více než 100 lidí, se stalo nepochopitelným (vláda mezitím rozhodla o odložení druhého kola místních voleb, které se měly uskutečnit v neděli – pozn. red.).

Od sobotního večera, kdy byla vyhlášena třetí fáze epidemie a byl doporučen izolační režim, se volební příběh začal proměňovat v „absurdní tragédii“: „změněné strachem, zasaženým bezprecedentním nezdarem, směřující k nekontrolovatelnému šíření epidemie, zůstane toto mrtvé komunální hlasování maškarádou demokracie“, je si jistý komentátor. Podle něj bude prezident, předseda vlády a předseda Senátu, kteří učinili toto rozhodnutí, budou zodpovědni za následky.

Později bude řečeno, že rychlý vývoj nemoci, která hrozí přeplněním ve francouzských nemocnicích, nemá nic společného s komunálními volbami, protože možné důsledky tohoto rozhodnutí budou patrné nejdříve za 10 dní, předpovídá Brézet.


Tato epizoda však ve své marnosti symbolizuje „neuvěřitelnou kolektivní slepotu“, kterou autority prokázaly od propuknutí epidemie, zdůrazňuje autor. „Kolik času je ztraceno! Kolik příležitostí bylo promarněno!“ zvolal šéfredaktor Le Figaro, který připomněl prohlášení ministra zdravotnictví Agnese Bouzze na konci ledna, že riziko vstupu viru do země je „téměř nulové“ a riziko šíření je „extrémně nízké“.

Mnoho úředníků, politiků, sdělovacích prostředků a dokonce i vysoce postavených lékařů tvrdilo, že Francouzi by se neměli bát „super chřipky“, že ve Francii by se nikdy neměla brát v úvahu opatření na „zadržování v čínském stylu“ a italský model se nestane zdrojem inspirace. Naopak, aby demonstrovali „ducha odporu“, Francouzi by neměli měnit návyky a jít do světel večerů podle příkladu samotného prezidenta.

Důsledky této politiky, v úsilí dobrých úmyslů - nezasévat paniku v davu, ne tlačit ekonomiku do propasti - ovlivňují dnešní kolektivní chování Francouzů. Předseda vlády země právem lituje „nedokonalého“ dodržování doporučení „veřejné vzdálenosti“ – terasy pařížských kaváren byly v sobotu večer přeplněné a v neděli ráno pobřeží Seiny mluvilo samo za sebe. Hygienické standardy by však byly bezpochyby dodržovány přísněji, pokud vláda místo snahy uklidnit obyvatelstvo (a sebe sama) za každou cenu, otevřeně oznámila skutečné prognózy předávané zdravotnickými službami, uvádí autor.

Podle pozorovatele je dnes zastavení „zběsilého závodu“ nemoci jediným způsobem - zůstat doma. Statistiky z vědecké literatury ukazují, že čtyřnásobné snížení sociálních kontaktů způsobuje ústup nemoci. Jako vedoucí generálního ředitelství pro zdraví ve Francii Jerome Salomon správně poznamenal: „Virus necirkuluje sám, je přenášen muži a ženami.“


„Čekali jsme příliš dlouho, příliš jsme se klamali, nechtěli jsme přijímat realitu," poznamenává novinář a od nynějška naléhá „s absolutní přísností dodržovat zásadu zdravého rozumu".

To, co se dnes děje, bude pro Francii „velkou zkouškou“, která přinese lidem i společnosti velké utrpení - fyzické i psychologické - a bude mít pro ekonomiku devastující a dlouhodobé důsledky, předpovídá Brézet. Autor však navzdory všem nadcházejícím těžkostem, smutku a zuřivosti naléhá na to, abychom nezapomněli na lekci věnovanou žebrákům z hry „Electra“ od Jeana Girauda: i když je vše „zničeno a vypleneno“, „vzduch dýchá“ a nastupuje úsvit nového dne.

(kou, prvnizpravy.cz, leffigaro.fr, foto: arch.)