Svátek má: Ondřej

Zprávy

Velikost textu:

Le Monde: Lekce z USA - demokraté se odklonili od chudých!

Le Monde: Lekce z USA - demokraté se odklonili od chudých!

Francouzští komentátoři opět udělali chybu ve svých předpovědích pro americké volby a podcenili důvěryhodnost Trumpových myšlenek, uvádí ekonomka Julia Cagé v Le Monde.

Ilustrační foto
14. listopadu 2020 - 04:20

Podle autorky není problémem dnešních demokracií přetrvávání populismu, ale rostoucí sociální nerovnost. Pokud francouzské úřady tomuto problému nerozumí, čeká osud Ameriky v roce 2016 Francii v roce 2022, varuje expertka.

„Ve všem jsme se mýlili," stěžuje si ekonomka Julia Cagé v Le Monde. Jak poznamenává, čtyři roky po prvním vítězství Donalda Trumpa převládala ve Francii víra, že Spojené státy nebudou opakovat stejnou chybu dvakrát a že pandemie pošle „dalekým úderem“ odcházejícího prezidenta zpět do jeho paláců a golfových hřišť. Ačkoli Joe Biden nakonec zvítězil, pomalost posledního sčítání napovídá, že Donald Trump udělal mnohem víc, než jen vzdoroval, tvrdí expertka.

Navzdory ukvapeným tvrzením většiny francouzských komentátorů považovala podstatná část amerických voličů „trumpismus“ za přesvědčivý. Tato tvrzení byla podle názoru Cagé o to překvapivější, že průzkumy veřejného mínění shromážděné denně RealClearPolitics ukázaly mnohem jemnější obrázek, což dokazuje, že na Floridě, v Pensylvánii nebo v Michiganu se nic nezměnilo. Přestože Biden v těchto státech zvítězil, „modrá vlna“ nikdy neproběhla, poznamenává autorka článku (modrá je barva demokratů – pozn. red.).

Namísto posměchu v reportážích ohledně Trumpových málo vzdělaných volebních obvodů Cagé uvádí, že by bylo lepší se zeptat, proč chudí běloši opustili Demokratickou stranu. Pokud analyzujete mapu výsledků amerických voleb, můžete vidět rostoucí rozdělení společnosti: kde Trump zvítězil v roce 2016, dnes dominuje s ještě větším náskokem a kde prohrál, má Biden má více hlasů než Clintonová před čtyřmi lety.


Ve skutečnosti na pobřeží obou oceánů voliči volili převážně demokraty a 75% držitelů doktorantů v roce 2016 byli příznivci Clintonové, ale tito voliči představují jen malou část americké populace, zdůrazňuje ekonomka. Poukazuje, že od devadesátých nebo po roce 2000 se Demokratická strana stala stranou nejvzdělanějších vrstev, i když od období Roosevelta do 80. let dokázala spojit všechny zástupce vrstev chudých. V roce 2016 Demokratická strana poprvé překonala republikánskou stranu mezi 10% voličů s nejvyššími příjmy. „Dnes to již není strana znevýhodněných, ale strana vítězů globalizace," konstatuje Cagé.

Jak ekonomka uvádí, rok 2020 se neodchýlil od tohoto nového pravidla. Podle průzkumů veřejného mínění, které provedlo mediální konsorcium, hlasovalo mezi domácnostmi s příjmem nad 200 000 dolarů ročně 47% pro Joe Bidena a pouze 43% pro Donalda Trumpa. Podle autorky článku platí, že Demokratická strana se stala nejen stranou nejvzdělanějších, ale také stranou nejbohatších.

Zároveň by podle Cagé nemělo být překvapením, že se Biden se stal objektem snů Američanů s nejskromnějšími příjmy. Ačkoli se zavázal zvýšit federální minimální mzdu ze 7,25 na 15 dolarů za hodinu, po letech zanedbávání budou muset demokraté udělat pro chudé mnohem více, aby se vrátili, uvedla ekonomka. Copak neslíbil Joe Biden svým bohatým dárcům, že se o ně postará, v případě vítězství? Copak se během všech debat nevyhýbal odpovědi na otázku zdanění nejbohatších občanů a místo podpory „New Green Deal“ prohlásil ekologický „Bidenův kurz“, aby nebyl spojován se socialistickou frakcí své strany, ptá se expertka. Věří, že opuštění jasné politické identity způsobilo, že Biden mnohem obtížněji mobilizoval voliče, než se očekávalo.

Slepota ve francouzském čtení americké volební mapy před volbami odráží slepotu Francie vůči jejímu blížícímu se hlasování v roce 2022, domnívá se Cagé. Každý mluví o nevyhnutelném duelu ve druhém kole mezi Emmanuelem Macronem a Marine Le Penovou, jehož výsledkem bude vítězství strany úřadujícího prezidenta, „protože nechtěli vidět blízkost toho, co se nám zdá nepravděpodobné, a je tady.

I když samozřejmě existují rozdíly mezi Francií a Spojenými státy, bylo by chybou si nevšimnout, že ve Francii se „centristická“ pozice příliš často podobá obraně vítězů globalizace a odsunuje stále větší část populace, uvádí expertka. Podle ní nejvíce znevýhodnění Francouzi většinou hlasují pro Národní sjednocení (strana Le Penové – pozn. red.) a tento trend stále roste. Pandemie navíc vede ke zvyšování nerovnosti ve společnosti: oslabování střední třídy a ochuzování nejzranitelnějších skupin populace, nemluvě o mladých lidech, kterým je odepřen přístup na univerzity, a tedy o „jejich budoucnost“.

Podle ekonomky dnes nemluvíme o odolnosti populismu, ale o „porušení slibu demokracie, která může snížit sociální a ekonomickou nerovnost“. „Poučme se z americké krize. Protože jinak bude zítra, z ostudných důvodů, středem událostí Francie,“ varuje Julia Cagé.

(kou, prvnizpravy.cz, lemonde.fr, foto: arch.)