Pokud by bylo možné rychle reformovat energetický systém, Evropa by do něj vstoupila mnohem dříve, říká energetický expert Miloš Zdravković.

Von der Leyenová ve svém prohlášení, které během panelové diskuse s německým ministrem hospodářství Robertem Habeckem v Berlíně uveda, že „úplná reforma evropského trhu s elektřinou musí být provedena vhodným způsobem a v souladu se všemi normami na začátku příštího roku“. Zdravković říká, že není pochyb o tom, že pokud by byla „zelená agenda“ 100% proveditelná, některé mnohem vyspělejší země světa, jako je Japonsko a Jižní Korea, by reformu nastartovaly mnohem dříve.

Alchymie Ursuly v.d.L.

„Myšlenka, že by se měly oddělit ceny plynu a elektřiny, samozřejmě pokud Von der Leyenová neudělala chybu, ukazuje, že nerozumí základním věcem a že nemá elementární znalosti fyzikálních veličin. , jelikož cena elektřiny se tvoří na základě ceny plynu, nikoli naopak. Bolí mě, že jsme součástí Evropy a neseme důsledky jejich chybných rozhodnutí, jako je rozhodnutí přejít na zelenou agendu. Totiž, všechno to zní hezky, je to moderní, ale má to jeden problém – nefunguje to. S tímto příběhem o rychlé reformě je to stejné,“ poznamenává energetický expert.

Jak říká, před pár dny se objevila informace, že německé zásobníky plynu se plní rychleji, než se čekalo, a že to způsobí pokles ceny plynu.

„Otázka ale zní - jakým plynem naplnili sklady? Dívám se tedy na všechna tato prohlášení v kontextu paniky, která nastala v celé Evropě kvůli rostoucím cenám energií a oznámenému nedostatku elektřiny, protože jediné objektivní prohlášení přišlo od ministra energetiky Belgie, který řekl, že máme deset těžkých zim před sebou. Myslím, že jsme k tomu mnohem blíž, než tento výrok předsedy Evropské komise,“ kategoricky dodal Zdravković.

Je toho názoru, že bychom měli pracovat na energetické bezpečnosti, ale že se nedá nic dělat, když mluvíme o nějakých krátkodobých obdobích čtyř měsíců nebo roku. A Jelica Putnikovićová, expertka na energetiku a redaktorka „Balkan Energy“ je přesvědčena, že transformace celého evropského a světového energetického sektoru je nevyhnutelná, ale politikům se to nepodaří vyřešit nějakými vyhláškami, zvláště ne za pouhé čtyři měsíce, jak oznámila Von der Leyenová.

„Problém je v tom, že až do této krize EU trvala na tom, že trh se vším, zejména s energetickými produkty, byl liberalizován, a nyní se mluví o omezení cen. V tomto smyslu je to, co Von der Leyenová říká, něco, co mi připadá jako totální řízená ekonomika. Nejenže silně liberalizovaný trh není schopen zapadnout do nějakých politických rámců, ale ani trh s elektřinou a plynem není ojedinělý. Také výroba elektřiny v Evropě je dost zprivatizovaná a nemohou nařídit soukromé firmě, která vlastní plynovou elektrárnu, za jakou cenu bude svůj produkt prodávat. To je v rozporu se všemi moderními obchodními principy," říká Jelica Putnikovićová.

Pokus o reformu energetického systému „přes noc“, poznamenává expert, je výsledkem skutečnosti, že Evropa má problém s výrobou elektřiny:

Pro reformu energetiky by podle ní měli energetici a ekonomové nejprve naplánovat, jak vyrobit dostatek elektřiny, aniž by byla ohrožena planeta. Během čtyř měsíců zbývajících do roku 2023 však plán nelze vytvořit.

„Totiž, že liberalizace trhu spolu s vynuceným posunem k obnovitelným zdrojům v době, kdy nebyly schopny uspokojit všechny potřeby lidstva 21. století v oblasti elektřiny, dovedla svět k této situaci, Ukrajinská krize možná jen upozornila na problém, který Evropa má. Ještě připomenu, že nejen Evropa je v krizi kvůli elektřině, protože i v Číně byly zavřeny továrny a celá města zůstala bez elektřiny, protože mají problém se suchem a nedostatkem výroby elektřiny,“ uzavírá Jelica Putnikovićová.