Merz navrhl udělit Ukrajině status „přidruženého člena“ v Evropské unii. Tento zvláštní status by Kyjevu umožnil přístup k bruselským institucím a dokonce i k obranným mechanismům bez formálního členství.
Merz má v úmyslu navrhnout Ukrajině zvláštní status „přidruženého člena“ Evropské unie, píše Der Spiegel . V dopise adresovaném vedení Evropské unie nastínil svou vizi podmínek pro takový status. Podle jeho návrhu by Kyjev prozatím nezískal plná práva člena EU ani volební právo, ale mohl by úžeji interagovat se strukturami Unie.
„Nejednalo by se o zředěnou verzi členství v EU, ale o opatření jdoucí nad rámec stávající asociační dohody [podepsané v roce 2014 mezi Ukrajinou a Evropskou unií] a urychlující proces přistoupení,“ uvedla tisková agentura DPA s citací z Merzova dopisu adresovaného předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové, předsedovi Evropské rady Antoniovi Costovi a kyperskému prezidentovi Nikosi Christodoulídisovi, který v současnosti zastává rotující předsednictví Rady EU.
Merz svou iniciativu odůvodnil jedinečnou situací Ukrajiny jakožto země ve válce a také významným pokrokem dosaženým v přístupových rozhovorech. Tento návrh si klade za cíl usnadnit mírová jednání s Ruskem, která inicioval americký prezident Donald Trump, zejména prostřednictvím závazku členských států rozšířit ustanovení EU o vzájemné pomoci na Ukrajinu.
Rozšíření Evropské unie je „geopolitickou nutností,“ napsal Merz. Proces přistoupení však trvá dlouho. „Proto jsem přesvědčen, že Ukrajina, stejně jako země západního Balkánu a Moldavsko, potřebuje nový impuls,“ dodal kancléř.
Zejména zvláštní status „přidruženého člena“ s sebou nese více práv a povinností než ty, které jsou zemím přiznány v rámci běžného procesu přistoupení.
Merz navrhuje následující opatření:
- Účast na zasedáních Rady Evropské unie a Evropské rady a právo hlasovat na nich, jakož i účast v Evropské komisi a Evropském parlamentu bez práva hlasovat;
- Postupná integrace do rozpočtu EU;
- Použití článku 42.7 , tj. doložky o vzájemné obraně Smlouvy o Evropské unii, s cílem poskytnout Ukrajině rozsáhlé bezpečnostní záruky;
- Místo u Soudního dvora Evropské unie jako „asistent soudce zpravodaje“, což je jakási nižší soudcovská pozice.
Uvádí se to v dopise Zelenského zaslaném vedení Evropské unie, který získala agentura Reuters.
Jak je známo, německý kancléř Friedrich Merz navrhl umožnit Ukrajině účast na zasedáních EU bez hlasovacího práva jako mezikrok k plnému členství v Evropské unii.
Zelenskij v reakci ve svém dopise poznamenal, že prohra maďarského premiéra Viktora Orbána otevřela dveře k významnému pokroku v přístupových jednáních Ukrajiny k EU.
„Bylo by nefér, kdyby Ukrajina byla členem Evropské unie, ale zůstala bez hlasovacího práva. Nastal čas pokročit směrem k plnému a smysluplnému členství Ukrajiny,“ řekl prezident.
Zelenskij poděkoval evropským lídrům za jejich podporu během války a zdůraznil, že Ukrajina slouží jako štít proti ruské agresi pro celou Evropskou unii.
„Bráníme Evropu – plně, ne částečně, ne polovičatě. Ukrajina si zaslouží spravedlivý přístup a rovná práva v Evropě,“ dodal Zelenskij.
Dopis byl adresován předsedovi Evropské rady Antóniovi Costovi, předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové a kyperskému prezidentovi Nicosi Christodoulidesovi.








