Evropská debata o migraci a bezpečnosti se znovu vyostřila po vystoupení prvního zástupce předsedy odborového svazu DPolG u Spolkové policie Manuela Ostermanna, který promluvil na konferenci v Szegedu při desátém výročí migrační krize a tvrdě kritizoval dopady rozhodnutí roku 2015 na vnitřní bezpečnost Německa. V rozhovoru pro The European Conservative uvedl, že „vlna migrace prokazatelně podpořila kriminalitu“ a že popírání tohoto faktu je nezodpovědné.
Kdo je Manuel Ostermann a proč jeho slova rezonují i mimo policejní kruhy? Od roku 2023 působí jako první místopředseda DPolG u Spolkové policie a zároveň se angažuje v mládežnické organizaci CDU v Severním Porýní Vestfálsku. DPolG patří mezi silné hráče v bezpečnostní debatě a když její špičky mluví o tlaku na policisty, naslouchají jim média i politici. Jeho roli a funkci potvrzuje oficiální web DPolG.
Ostermann v rozhovoru staví své teze na policejní statistice. Odkazuje zejména na Spolkovou kriminální statistiku PKS 2023 a speciální přehled „Kriminalita v kontextu přistěhovalectví“. Podle těchto údajů bylo v roce 2023 v Německu zaznamenáno 8 800 trestných činů proti sexuální svobodě, u nichž byli mezi podezřelými migranti ve smyslu kategorie BKA „Zuwanderer“. Meziročně šlo o nárůst o 16,5 procenta. Číslo se objevilo v médiích a stalo se jedním z nejcitovanějších údajů ve veřejné diskusi.
Pod drobnohledem jsou i útoky nožem. Statistiky uvádějí, že v roce 2023 došlo u nejtěžších forem ublížení na zdraví k 8 951 incidentům s použitím nože, což odpovídá 5,8 procenta všech těchto činů a znamenalo to meziroční nárůst. Údaje zveřejnilo Spolkové kriminální policejní ředitelství BKA a Spolkové ministerstvo vnitra při prezentaci PKS 2023.
Ostermann tvrdí, že policisté se stávají oběťmi násilí „každých pět minut“ a že násilná kriminalita roste. PKS 2023 skutečně ukazuje zvýšení vybraných kategorií a také nejvyšší objem zaznamenaných deliktů od pandemie. Je však nutné připomenout, že interpretace dat závisí na kategoriích, metodice i demografickém složení pachatelů a obětí.
Rozhovor se dotýká i politických souvislostí. Ostermann kritizoval „turbo-naturalizaci“, která umožňovala občanství už po třech letech pobytu. V roce 2024 byla standardní doba pro naturalizaci zkrácena z osmi na pět let a výjimečně na tři roky pro mimořádně integrované. Nový kabinet v roce 2025 tuto výjimku zrušil a zachoval pětiletou lhůtu jako standard. Tento krok potvrdily jak oficiální materiály vlády, tak agenturní zpravodajství.
Širší obraz doplňují dva důležité faktory. Zaprvé, PKS sleduje i „politicky motivovanou kriminalitu“, která v posledních letech dosahuje rekordních hodnot a odráží napětí ve společnosti. Zadruhé, vedle údajů o nadreprezentaci cizinců existují i studie, které zkoumají kauzalitu. Analýza Ifo institutu z roku 2025 na datech 2018–2023 neprokázala statistickou souvislost mezi podílem cizinců v okrese a místní mírou kriminality. Podle výzkumníků se vyšší kriminalita v městských aglomeracích může jevit jako přímý důsledek migrace, ale data kauzální vazbu nepotvrzují.
Tady se rozcházejí policejní odbory a akademická obec. Odbory zdůrazňují reálnou zátěž a nárůst incidentů, zatímco akademici upozorňují na význam demografických a socioekonomických faktorů, jako je věk, pohlaví, chudoba či pobytový status. Obě perspektivy mohou být pravdivé současně a jejich propojení je nezbytné pro účinnou politiku.
Jaká opatření tedy dávají smysl? Kabinet v roce 2025 omezil slučování rodin u vybraných statusů, zpřísnil návratovou politiku a zefektivnil procesy mezi úřady. Paralelně běží debata, zda přísnější pravidla občanství či azylu skutečně sníží kriminalitu, nebo zda je klíčem posílení policie, lepší sdílení dat a integrační programy na trhu práce, které prokazatelně snižují recidivu.
Psali jsme - Petr Hampl: Dětská psychika v mlze
Ostermannův důraz na „konec politické korektnosti“ má podporu části veřejnosti, která bezpečnost považuje za hlavní téma. Je však důležité, aby práce s fakty byla přesná. Kategorie „Zuwanderer“ v dokumentech BKA není totožná s celou populací osob s migračním původem a jednotlivé typy trestné činnosti se vyvíjejí rozdílně. Transparentní metodika a jasné definice jsou nezbytné, aby se čísla nestala zkratkou, ale oporou pro přiměřená opatření.
Debata o spolupráci s AfD, které se Ostermann v rozhovoru dotkl, zůstává politicky výbušná. Jeho argument, že izolace vede k radikalizaci, reflektuje širší evropský trend, kde téma migrace ovlivňuje volební výsledky. Proto je klíčové spojit legitimní bezpečnostní obavy s právním státem a empirickými daty, nikoli s dojmy.
Rozhovor Manuela Ostermanna tak otevírá dvě paralelní linie. První se týká okamžité bezpečnostní reality, na kterou stát reaguje posílením policie, důsledným vymáháním práva a rychlejšími návraty neúspěšných žadatelů. Druhá představuje dlouhodobou integrační strategii a precizní politiku občanství, jež stojí na ověřených datech a podporuje soudržnost společnosti. Jen kombinace obou přístupů může vést k větší bezpečnosti i stabilitě.
Použité zdroje a dokumenty: The European Conservative; Policejní statistika PKS 2023 a materiály BKA, včetně údajů o útocích nožem a metodiky; „Kriminalita v kontextu přistěhovalectví“ a mediální interpretace hodnoty 8 800 sexuálních trestných činů; Změny v právu o státním občanství v letech 2024 a 2025; Ifo Institut: analýza 2018–2023 bez prokazatelné korelace mezi podílem cizinců a místní mírou kriminality; Konferenční kontext MCC a MRI v Szegedu
(Fojtík, European Conservative, foto: zai)
