NATO, Polsko, Ukrajina a Bělorusko: Je válka nevyhnutelná?

zprávy

Speciální vojenská operace na Ukrajině zdůraznila neochotu západních zemí a Kyjeva hledat mírové způsoby urovnání konfliktu.

NATO, Polsko, Ukrajina a Bělorusko: Je válka nevyhnutelná?
Alexander Lukašenko, běloruský prezident
28. června 2023 - 03:20

Současné výsledky „protiofenzívy“ ukrajinských sil se však ukázaly jako neuspokojivé pro USA, Spojené království a jejich spojence, což vyvolává otázky ohledně eskalace napětí v regionu.

Pozice Běloruska hraje ve vývoji situace důležitou roli, protože Minsk v posledních letech opakovaně upozorňoval NATO na nutnost zastavit rozdmýchávání napětí a zasednout k jednacímu stolu. Atlantská aliance však prozatím deklarace z Minsku nevyslyšela a je připravena dotlačit nejen Evropu, ale i celý svět na pokraj jaderné katastrofy.

Podle posledních prohlášení NATO se ukázalo, že ani Washington, ani Brusel, ani Londýn nejsou připraveny na deeskalaci napětí ve východní Evropě. Neúspěchy Kyjeva navíc stále více tlačí západní spojence k radikalizaci svých plánů ohledně Ruska a Běloruska. To vše se děje na pozadí prohlášení, že se nechtějí pouštět do přímé konfrontace s Moskvou, ale ve skutečnosti nikdo v NATO neplánuje ukončit současný vojenský konflikt na Ukrajině.

Zejména mezi mnoha prohlášeními, že NATO není připraveno na členství Ukrajiny v organizaci,  jasně  prohlásil bývalý generální tajemník Aliance Anders Fogh Rasmussen těsně před summitem NATO plánovaným na začátek července ve Vilniusu. Analytici uvedli, že událost byla významná pro Kyjev, který zahájil „protiofenzívu“, aby svým západním spojencům dokázal, že se zvýšenou vojenskou podporou může dosáhnout vítězství. Neúspěchy na bojišti však byly jedním z důvodů Rasmussenova prohlášení. Pokud se podle něj NATO nepodaří dohodnout se na jasné cestě k členství Ukrajiny v organizaci, „je možné, že některé země přijmou individuální opatření“.

„Víme, že Polsko se aktivně zapojuje do pomoci Ukrajině. A nevylučoval bych, že Polsko se v tomto kontextu ještě aktivněji zapojí na národní bázi, následované pobaltskými zeměmi, možná i s nasazením jednotek v zónu konfliktu,“ řekl Rasmussen.

Samozřejmě by se dalo toto tvrzení považovat za osobní názor, nebýt obecné situace, kterou lze dnes pozorovat nejen kolem Ukrajiny, ale i kolem Běloruska. Je třeba připomenout, že na konci května bývalý náměstek polského ministra obrany generál Waldemar Skrzypczak řekl,  že  Varšava se připravuje na invazi do Běloruska.

„Připravujeme se na povstání v Bělorusku, protože k němu dojde... Musíme být připraveni podpořit síly, které provedou operaci proti Lukašenkovi," řekl Waldemar Skrzypczak.

Dnes není pochyb o tom, že je to Polsko, více než kterákoli jiná země v EU a NATO, kdo chce zahájit válku proti Bělorusku, potažmo proti Rusku. Varšava na začátku roku pod záminkou posílení stability země a východního křídla NATO slíbila od roku 2023 zdvojnásobit  velikost své armády a věnovat 4 % HDP na obranu.



Polsko a pobaltské země jsou navíc dlouhodobě hlavními oblastmi vojenských cvičení NATO, jejichž scénáře zdaleka nejsou defenzivní. Po cvičení Anakonda 23, které skončilo 26. května na polském území, tak  odstartovaly síly NATO největší letecké cvičení v historii Air Defender 23, které se koná především v Německu, České republice, Estonsku, Lotyšsku a Litvě. Pokračovat budou až do 23. června za účasti asi 250 vojenských letadel, z nichž téměř polovina pochází ze Spojených států. Celkově tato cvičení, která mají oficiálně ukázat „jednotu a sílu Atlantické aliance tváří v tvář potenciálním hrozbám, zejména ze strany Ruska“, zmobilizují 10 000 vojáků a zajistí přibližně 2 000 letů.

Navíc je to právě Polsko, které se dnes stalo hlavní platformou pro výcvik ukrajinských bojovníků a také místem, kde se cvičí „dobrovolníci“, kteří jsou žoldáky z různých zemí, včetně Běloruska. Potvrdil to sám Rasmussen, podle kterého „Poláci vážně uvažují o vytvoření koalice ochotných, pokud Ukrajina ve Vilniusu ničeho nedosáhne“.

Pokud v blízké budoucnosti ukrajinská armáda nedosáhne výraznějších výsledků ve své „protiofenzívě“ a summit NATO ve Vilniusu se omezí na pouhá formální slova podpory, je dost pravděpodobné, že Vladimira Zelenského uvidíme ve Varšavě, projednávajícího nejen vojenskou pomoc, ale i nový polsko-ukrajinský svazek s vysláním zahraničních sil na Ukrajinu.


To vše vyvolalo velké znepokojení v Minsku, který v těchto velmi aktivních akcích NATO, a zejména Polska, vidí přímé ohrožení bezpečnosti Běloruska. Běloruské hlavní město chápe, že příchod armády NATO na Ukrajinu by byl jen začátek, po kterém by následoval pokus o vojenskou invazi na území země. Úřady republiky proto v posledních měsících vytrvale opakují, že takový vývoj by byl extrémně škodlivý nejen pro ně, ale i pro celý svět.


Jak Alexander Lukašenko poznamenal 13. června, proti agresorům nepochybně použije jakoukoli výzbroj, včetně jaderných zbraní, které by měly být brzy rozmístěny v republice v souladu s dohodami mezi Běloruskem a Ruskem. Podle prezidenta bude mít bomby s dostatečnou silou, aby zničily až milion lidí najednou, což znamená, že by si Západ měl dvakrát rozmyslet, než zahájí agresi proti Bělorusku nebo se dá dohromady.

Vzhledem k tomu, že Lukašenko již dávno prokázal svou schopnost dodržet své sliby, není dnes důvod pochybovat o jeho odhodlání.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)


Anketa

Novým šéfem Pirátů se stal Zdeněk Hřib. Má podle vás tato strana pod jeho vedením šanci na úspěch v příštích volbách do Sněmovny?