NATO, Rusko a „bitvy v oblacích“. Jak média vyrábějí falešné poplachy

zprávy

Podle italského politického komentátora Marca Travaglia média přehánějí zprávy o ruských „útocích na NATO“. Skutečnost je podle něj méně dramatická a žádné invaze se nekonaly.

NATO, Rusko a „bitvy v oblacích“. Jak média vyrábějí falešné poplachy
Ilustrační foto
2.říjen 2025 - 06:22

Travaglio v komentáři pro La Voce della Serra upozorňuje na výrazný rozdíl mezi mediálním obrazem a realitou, pokud jde o napětí mezi NATO a Ruskem. Hlavní evropské deníky podle něj v posledních týdnech vyvolávaly dojem, že začala třetí světová válka. Titulky typu „Bitva nebes“, „Ruské stíhačky narušily prostor NATO“ nebo „Putin napadl alianční vzdušný prostor“ zaplnily stránky italských listů La Repubblica, Corriere della Sera či La Stampa.

Podle Travaglia se však nic z toho ve skutečnosti nestalo. Analýza odborného portálu Analisi Difesa ukázala, že k žádným invazím nedošlo. Šlo pouze o standardní výskyty ruských stíhacích letounů v tzv. identifikačních zónách. To jsou oblasti, kde se letectva Ruska a USA pravidelně monitorují, ale které neleží ve vzdušném prostoru žádného státu. Kuriózní bylo, že některé novinové titulky dokonce mylně uváděly, že se jedná o ruské „F-16“. Ve skutečnosti však jde o americký typ stíhačky, používaný výhradně v rámci NATO. Ruské letectvo operuje na strojích Su-27, Su-35 nebo MiG-31. Chyba vznikla prostým převzetím agenturního textu bez kontroly faktů, což ještě posílilo dojem mediální hysterie. NATO přitom potvrdilo, že žádná ruská letadla americké území nenarušila. Podobně i nad Baltem šlo pouze o rutinní identifikaci ruských letounů maďarskými piloty v rámci mise NATO, aniž by došlo k porušení vzdušného prostoru Litvy či Lotyšska.


Travaglio dále upozorňuje, že i další incidenty, o nichž evropská média referovala, byly následně dementovány. Zpráva o sabotáži GPS systému letounu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové se ukázala jako nepravdivá. Stejně tak ruský MiG-31 údajně narušující polský vzdušný prostor ve skutečnosti nic neporušil, jak potvrdila polská armáda. Generál NATO James Hecker dokonce připustil, že údajný přelet nad Estonskem mohl být prostou navigační chybou v úzkém koridoru.

Objevují se i bizarní případy. Drony, které norská a dánská média automaticky označila za ruské, startovaly přímo z okolí letišť v Oslu a Kodani. V případě „ruských“ kybernetických útoků na severská letiště byl nakonec dopaden britský hacker, který jednal z čistě finančních důvodů. Polská tvrzení o dronech dopadajících na její území byla vysvětlována jako výsledek ukrajinských rušiček nebo dokonce jako politická inscenace. Jeden z incidentů, při němž měl ruský dron poškodit dům v Polsku, byl podle Travaglia způsoben americkou raketou vypálenou z polského letounu.

Komentář uzavírá ironickou poznámkou, že v momentě, kdy by NATO skutečně začalo ruské stroje sestřelovat, mohlo by se samo „střelit do vlastní nohy“. Zaměňovat mediální hysterie za realitu je podle něj nebezpečné, neboť může alianci přivést k riskantním rozhodnutím, která by vyvolala eskalaci konfliktu.


V českém mediálním prostoru se podobná témata objevují pravidelně, byť obvykle s menší mírou senzace než v Itálii. Mainstreamové zpravodajské portály jako iDNES, Novinky či Seznam Zprávy často přebírají agenturní zprávy NATO a zahraničních médií, které rámují incidenty v duchu „ruských provokací“. Typickým příkladem byla zpráva o „narušení vzdušného prostoru pobaltských států“, kterou česká média převzala bez detailního vysvětlení, že šlo jen o identifikaci letounů v mezinárodním koridoru.

Politické reakce v Česku pak zpravidla navazují na tento mediální rámec. Vládní představitelé, zejména ministryně obrany či ministerstvo zahraničí, zdůrazňují nutnost jednoty NATO a posilování obranyschopnosti. Kritičtější hlasy, například z SPD nebo části hnutí ANO, pak upozorňují na přehánění a mediální manipulaci. Český diskurz tak v zásadě podporuje alianční narativ, ale nechybí v něm i viditelný podíl skeptických postojů, které podobně jako Marco Travaglio poukazují na rozdíl mezi realitou a válečnými titulky.

(Pilař, La Voce della Sera, foto: zai)


Anketa

Měl by Petr Pavel znovu kandidovat na prezidenta?