Podle toho se dalo očekávat 400 úmrtí během 96 hodin. Po 24 hodinách by dobytek zemřel, rozvodny by selhaly a vodní nádrže by vyschly. Pak by došlo k rabování, požárům a ekonomickým škodám ve stovkách milionů. Na rozdíl od spolkového ministra hospodářství Roberta Habecka okresní požární inspektor Christian Rossel v současnosti považuje riziko blackoutu za mnohem pravděpodobnější než nedostatek plynu, který by neměl tak dramatické následky, i kdyby se na to člověk také připravoval.
V případě plošného výpadku proudu už ale nic nefunguje. Jako první by selhal internet, pevné telefonní a topné systémy, těsně následované mobilní komunikací a digitálním rádiem. Čerpacím stanicím by došel benzin, selhaly elektronické peníze a platební systémy, jídlo by se už nedalo chladit. Jak dlouho vydrží kliniky, pečovatelská zařízení a dodavatelé vody a společnosti zabývající se likvidací odpadu, závisí na jejich příslušném vybavení. Rossel jasně řekl, že okres nemůže zajistit dodávku elektřiny. Stejně jako Landsberg radí občanům, aby se zásobili potravinami a pitnou vodou.
Všechny tyto scénáře ukazují zemi, která je v nouzové situaci na pokraji úplného kolapsu kvůli politice řízené ideologií a desetiletím zanedbávání důležité infrastruktury.
Nebezpečí rozsáhlého výpadku proudu je nyní tak hrozivé, že Gerd Landsberg, generální ředitel Německého svazu měst a obcí (DStGB) vyzval občany, aby se zásobili vodou a potravinami na 14 dní. Podle Landsberga byste si měli uvědomit, že v případě výpadku proudu nepoteče voda, nemůžete se natankovat a po dvou dnech nemůžete dobít mobil. Navíc hrozí „podzásobení zátěží“ kvůli plánované odstávce posledních tří jaderných elektráren, takže v určitých oblastech již nelze pokrýt celou poptávku po elektrické energii v Německu. Pak by velcí spotřebitelé elektřiny, jako jsou průmyslové podniky, museli být dobrovolně nebo násilně vypnuti.