Svátek má: Xenie

Zprávy

Velikost textu:

Německý historik: Pandemie ohlašuje konec éry globalizace!

Německý historik: Pandemie ohlašuje konec éry globalizace!

Je vysoce pravděpodobné, že rok 2020 bude zlomovým bodem, který vstoupí do historie jako milník označující změnu epochy, říká Andreas Wirsching, vedoucí Ústavu pro soudobé dějiny v Mnichově-Berlíně.

Ilustrační foto
25. října 2020 - 10:10

Podle významného německého historika již existují náznaky, že by koronavirová pandemie mohla ukončit éru globalizace, uvádí Die Welt.

Pandemie neuvěřitelně snížila mobilitu po celém světě na nulu, píše německý deník Die Welt. Podle známého historika Andrease Wirschinga se to neobejde bez následků.

V koronavirové pandemii vidí Andreas Wirsching možný konec éry. „Existuje spousta důkazů, že rok 2020 vstoupí do dějin jako přelom epochy,“ říká vedoucí Ústavu pro soudobé dějiny v Mnichově-Berlíně. „I když to ještě s jistotou nevíme, existují určité náznaky, zvláště pokud jde o globalizaci.“

Wirsching, který je také vedoucím katedry soudobých dějin na univerzitě v Mnichově, je toho názoru, že éra internacionalizace a globalizace, která existovala za posledních 50 let, projde významnými změnami, ne-li vůbec neskončí.


„Mezinárodní mobilita - důležitý znak globalismu - již téměř šest měsíců téměř zmizela, což je prostě ohromující," říká Wirsching. „Mezinárodní rozdělení pracovního toku, které silně tlačilo na globalizaci, se silně prověří. Pandemie odhalila závislost Evropy a Západu na asijském zboží, jako jsou masky nebo léky. Nezůstane to také bez následků.“

Význam národních států, které se pro některé v éře globalizace již nezdály tak významné, opět vzroste. Podle německého historika byly národní státy a jejich podřízené orgány a instituce jedinými hráči v oblasti politiky a správy, kteří byli schopni jednat v kontextu koronavirové krize a rozhodovat až po uzavření hranic.

Naopak žádné mezinárodní organizace a sdružení, jako je WHO nebo EU, nebyly schopny přijmout účinná opatření, poznamenává Die Welt. Éra globalizace, s jejím rozsáhlým stíráním hranic a rostoucím volným pohybem financí, zboží a lidí samotných, se výrazně zpomalila.

Podle Wirschinga lze pandemii koronaviru stěží přirovnat k předchozím bodům zvratu. Během posledních velkých epidemií chřipky v letech 1957 a 1968-1970 byla přijata mnohem méně významná opatření. „V tomto smyslu je pravda, že dnes stojíme před největší výzvou od druhé světové války," je si jistý historik. „Nesmíme však zapomínat, že pád zdi a konec komunismu pouhým kliknutím tlačítka změnily životní podmínky milionů lidí v Evropě. Ale to byla politická událost a úplně jiného plánu.“

Wirsching je přesvědčen, že veřejné mínění je nyní příliš optimistické a neodpovídá skutečnému stavu věcí. Ekonomický dopad pandemie bude hrozný. Existuje nebezpečí dlouhodobého kolapsu poptávky a velkého počtu bankrotů a krachů. Historik se také obává „ještě více hořkých politických rozhodnutí, navzdory povrchní jednotě“. Wirsching předpovídá, že „bude opět záležet na hranicích a můžeme jen doufat, že svoboda pohybu v Evropě - jeden z největších úspěchů EU - nebude na dlouho narušena.“

Historik však nevěří, že pandemie radikálně změní lidi. Pozice naznačující, že koronavirová krize může nést něco relativně dobrého a skrývat za tím nové šance, Virching považuje za krátkozraké a cynické ohledně těch, kteří musí bojovat o svou existenci nebo zdraví.

Z jeho pohledu se pandemie spíše může stát katalyzátorem již existujících trendů. „To by mohlo znamenat pozitivní vývoj, například v oblasti ochrany klimatu, technologických inovací nebo kritičtějšího zacházení s masovou turistikou,“ domnívá se historik. Krize však může vyvolat také sociální nerovnost a nacionalismus, varují německé noviny Die Welt.

(kou, prvnizpravy.cz, welt.de, foto: arch.)