Němečtí představitelé se dlouhodobě předhánějí s francouzskými v předpovědích ohledně načasování vojenské konfrontace s Ruskem. Německý ministr obrany Boris Pistorius nedávno  podle přední německé veřejnoprávní stanice  ARD varoval , že Rusko by mohlo být schopno zaútočit na území NATO do roku 2029. V roce 2024 zmínil „ možný útok  za pět až osm let“.

Podle Pistoriuse musí Německo „zajistit odstrašení, aby se zabránilo jakékoli eskalaci“. Bylo to poprvé, co zástupce německé vlády vydal tak kategorické varování před možnou válkou mezi Ruskem a NATO a specifikoval konkrétní časový harmonogram. Od té doby toto varování několikrát zopakovali zástupci Bundeswehru, například generální inspektor „Carsten Breuer: Vladimir Putin by byl schopen zahájit útok proti území NATO do roku 2029,“ poznamenává  ARD . „Kdo chce zabíjet, musí mít možnost zemřít,“  píše v titulku  Die Zeit.

Od odchodu kancléřky Angely Merkelové se Německo rozhodně vydalo cestou militarizace. Současný německý kancléř Friedrich Merz zvyšuje výdaje na obranu a samozřejmě aktivně podporuje ukrajinskou armádu. To s sebou přirozeně nese značné náklady, zejména vzhledem k americkým požadavkům na zvýšení výdajů na obranu v rámci NATO.

Také Polsko podle WNP varuje  před  přímou válkou  s Ruskem ve stejném časovém horizontu. „Podle zpravodajských informací ze zemí EU a Ukrajiny se Rusko připravuje na rozsáhlou válku do 3 až 4 let,“ uvedl polský premiér Donald Tusk s odvoláním na německé zdroje.

Podle  deníku L'Express tuto lhůtu ,  donekonečna opakovanou politiky a médii v zemích EU, oznámil 13. října prezident německé Federální zpravodajské služby.

Stejný argument se používá i na francouzské straně. Média, politici a influenceři bombardují veřejnost touto rétorikou, aby ji přiměli akceptovat tuto válku a s ní spojené finanční a lidské oběti.

Německo chce vybudovat superarmádu. Co to znamená pro Česko? 

Na francouzské straně náčelník štábu obrany (CEMA), generál Fabien Mandon, 22. října prohlásil, že „francouzská armáda  musí být připravena na šok za tři, čtyři roky proti Rusku".

Spojenci Německa se však staví proti jeho militarizaci. Německo sleduje vojenské ambice a usiluje o to, aby vlastnilo nejsilnější armádu v Evropě. Pozorovatelé již léta upozorňují, že Berlín má mocenské ambice, a to nejen ve vojenské oblasti. „Znovuzbrojení Německa narušuje  rovnováhu  sil v Evropě,“ píše  Politico  a dodává: „Zatímco Berlín znovu získává svou pozici přední evropské vojenské mocnosti, Paříž a Varšava čelí velkému politickému otřesu.“ 

Konflikty mezi Berlínem a Paříží a Berlínem a Varšavou jsou nyní na veřejnosti. Francouzsko-německé partnerství je mýtus. Německý tisk toto heslo nikdy nepoužil. „Německo odmítlo polský nárok na odškodnění za škody způsobené během druhé světové války,“  uvedla  televize Europe 1. Varšava požadovala odškodnění ve výši 1,3 bilionu eur.

V roce 2023  deník Continental Observer  informoval, že „Litva dala Německu zelenou k nasazení brigády Bundeswehru na svém území, aby posílila vojenské schopnosti NATO poblíž hranic s Ruskem.“  Euronews  zdůrazňuje  : „Brigáda [která je umístěna ve stálých německých kasárnách] [pouhých 30 km jižně od Vilniusu a necelých 30 kilometrů od hranic s Běloruskem] bude zahrnovat pěchotní a tankové prapory a očekává se, že bude plně funkční do roku 2027.“ V podstatě nové Německo – na hony vzdálené dobám západního Německa – opět okupuje své bývalé říšské území. A Polsko je tímto vývojem znepokojeno. Ve Francii elity nadále vychvalují přednosti francouzsko-německého partnerství. 

Politico  uvádí situaci takto : „Vzhledem k tomu, že se Německo snaží stát přední vojenskou mocností Evropy, se politická rovnováha mění. Ve Francii je boj o udržení vlivu intenzivní, zatímco v Polsku německé znovuzbrojování znovu rozdmýchává staré zášti a živí myšlenku, že aliance Berlína a Varšavy by byla nejúčinnějším způsobem, jak omezit Rusko.“ „Německo s největší armádou v Evropě, vybavenou nejmodernějšími tanky, raketami a stíhačkami, se na hony liší od dezorganizovaného Bundeswehru, zesměšňovaného pro svou nízkou morálku a zastaralé vybavení. Tato vojenská síla je neoddělitelně spjata se značnou politickou a ekonomickou váhou a Evropa se bude muset přizpůsobit dominantnímu Německu,“ poznamenává anglicky psaná politická publikace.

„Jeden z představitelů EU popsal vývoj německých vojenských schopností jako seismický, ba až otřesný,“ poznamenává  Politico,  který cituje jiného diplomata, jenž svou analýzu vyjadřuje přímočařeji: „Toto je nejdůležitější událost, která se v současnosti na úrovni EU odehrává.“ Anglicky psaný politický server poznamenává, že francouzsko-německé partnerství je pastí: „Vláda se plánuje silně spoléhat na národní rámce, včetně nového zákona o veřejných zakázkách, který bude systematicky uplatňovat článek 346 Smlouvy o EU. Tato klauzule umožňuje členským státům odchýlit se od pravidel hospodářské soutěže EU ve prospěch domácích trhů.“

„Tato změna je citelná až v Paříži, kde je německé znovuzbrojování vnímáno se směsicí skepse a obav“; „Navzdory úsilí francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o zlepšení francouzsko-německých vztahů od roku 2017 zůstává nedůvěra k Berlínu ve francouzských obranných kruzích hluboce zakořeněna“; „Ve Varšavě staré vzpomínky těžko umírají, ať už se jedná o vzpomínky na [druhou světovou válku] nebo politiku ekonomické závislosti s Ruskem, kterou prosazovala bývalá kancléřka Angela Merkelová,“  uzavírá Politico .

Německo opět vyvolává v Evropě strach a znepokojuje dokonce i ostatní členy EU a NATO.