Svátek má: Dalibor

Zprávy

Velikost textu:

Newsweek: Ve studené válce 21. století mohou vyhrát komunisté!

Newsweek: Ve studené válce 21. století mohou vyhrát komunisté!

Mezi USA a Čínou v současnosti probíhá nová studená válka, konstatoval americký časopis Newsweek ve svém ideologickém článku.

Ilustrační foto
23. května 2020 - 04:20

Podle publikace se může vítězství na rozdíl od konfrontace se SSSR v současném konfliktu ocitnout v rukou komunistů.

V posledních měsících probíhá v amerických médiích, spolu s výroky politiků, analytiků a ideologických tvůrců protičínská kampaň. Tento materiál je typickou ukázkou toho, že establishment USA trpí zjevnými neúspěchy, jak na poli drobící se světové dominace, tak vnitřními problémy (ekonomika, epidemie, mrtvé, sociální nerovnost), kdy je nutné nalézt vnějšího nepřítele. Po Rusku – oblíbeném terči Američanů, kdy se oprašují nálady „odvěkého nepřítele z dob studené války“ – si našli Čínu. Právě ta narušuje onu světovou hegemonii, a Spojené státy nejsou očividně připraveny přijmout tezi přechodu na multipolární svět. Nicméně, aby spor ekonomických konkurentů získal ideologický nátěr, musí se mluvit o sporu s komunisty. Přičemž je zajímavé, že americký tisk, který o sobě rád vyhlašuje jak je nezávislý, v tomto případě v podstatě přednáší výcuc z nové strategie vedení studené války s Čínou předložené "jestřábím" ministrem zahraničí Mikem Pompeem.

Jakkoliv je titulek Newsweeku celkem lákavý, je bezobsažný – ani Američanům se nedaří vnutit, navzdory této propagandě, jednu zásadní skutečnost – že Čína nikomu nevnucuje svůj politický model řízení. Který lze v mnohém zcela jistě kritizovat. Nicméně je jistě dráždivé, že některé metody ukazují schopnost současné asijské velmoci řešit některé dílčí problémy lépe, než USA.

Spojené státy jsou ve stavu nové studené války a tentokrát mohou komunisté vyhrát, napsal Newsweek.
 
40 let v americké politice panuje zásadní přesvědčení, že Čínská lidová republika může být plynule zavedena do „rodiny národů“. Nyní však jeden z architektů této politiky konečně uznal to zřejmé.
 
Před šesti měsíci bývalý šéf Světové banky a bývalý státní tajemník Robert Zoellick připomněli svou vlastní výzvu, aby se Čína stala „odpovědným činitelem“.
 
Dokonce poukázal na ty případy, kdy to Říše středu udělala: například hlasovala pro sankce proti Severní Koreji. Ale Zoellick připustil, že tento projekt „vykolejil“.
 
„Vládnutí Si Ťin-pchinga dává přednost komunistické straně a omezuje otevřenost a debatu v Číně," uvedl bývalý šéf Světové banky. „ČLR škodí sama sobě, stává se vzorem anti-utopické společnosti s rušivými technologiemi a převýchovnými tábory."
 
Prezident Trump také 7. května objasnil, jak byl s Pekingem nespokojen, když řekl v rozhovoru s reportéry v Bílém domě: „Přežili jsme ten nejvážnější útok na naši zemi. Toto je nejhorší útok, jaký jsme kdy zažili. Je to horší než Pearl Harbor, je to horší než World Trade Center. Nikdy nebyl takový útok. A to se nikdy nemělo stát. Všechno bylo možné zastavit i v počátcích, v Číně. Ale to se nestalo.“
 
Přirovnáním viru, který vznikl v Číně a poté se rozšířil po celém světě, ku dvěma nejznámějším útokům v historii USA ohromilo Trumpovy zahraničně-politické poradce, včetně zastánců tvrdé linie vůči Pekingu. Američtí představitelé přiznávají, že Trump už nebude schopen zmírnit svůj tvrdý postoj k Číně, bude-li v listopadu tohoto roku znovu zvolen.

 
Ačkoli demokratický kandidát Joe Biden někdy bagatelizoval hrozbu, kterou představuje rostoucí vliv Pekingu ve světě a pravděpodobně nebude tak bezohledný jako Trump ve své rétorice, jeho zahraniční političtí poradci připouštějí, že cesta zpět už není.
 
Poté, co se k moci dostal Si Ťin-pching, Čína poslala přes milion etnických muslimů do převýchovných táborů, neustále zintenzívňovala státní dohled nad svými občany a zakazovala jakýkoli nesouhlas.
 
Pekingským zámořským cílem je povzbudit autoritářské režimy v rozvojovém světě, aby viděly Čínu jako model, který je třeba následovat. Současně se Říše středu zabývá prodejem technologií nezbytných pro to, aby tito vůdci vytvořili vlastní policejní státy.
 
Jak řekl jeden z Bidenových poradců, „doba naděje, že se Čína může vyvinout v normální zemi, je u konce. Nepopře to ani jeden člověk, který má mozek.“
 
A toto hledisko již zakořenilo u amerického obyvatelstva. Podle nedávného průzkumu společnosti Pew Research tak 66% Američanů sdílí negativní pohled na ČLR.
 
Současně nacionalistické a protiamerické nálady v čínských státních médiích a Pekingem kontrolovaném internetu bobtná na úroveň, která nebyla pozorována od leteckého útoku na Bělehrad v roce 1999, kdy USA náhodou bombardovaly čínské velvyslanectví.
 
Dvě nejmocnější země na světě v současné době soutěží ve všech možných oblastech: například ve vojenské oblasti, v oblasti počítačové války. Navíc v Jihočínském moři neustále „hrají na kočku a myš“. Zintenzivňuje se také boj o ovládnutí klíčových technologií 21. století. Od rozpadu SSSR v roce 1991 nedošlo k takové rivalitě.
 
Po začátku pandemie utrpěly Spojené státy zdánlivě nemyslitelnou porážku: prohrávají propagandistickou válku, zejména v rozvojových zemích.
 
Jak uvnitř, tak mimo média Komunistické strany Čínské komunistické strany vytrubují, jak se Si Ťin-pching úspěšně vyrovnal s COVID-19 a jak kontrastovaly jeho činy s nekontrolovatelným úsilím Trumpovy administrativy v boji proti koronaviru.
 
Čínská státní média také trvají na tom, jak špatně USA a další země překonávají současnou krizi. Jejich poselstvím je, že všechny tyto země by měly jít příkladem Číny.
 
Jak Newsweek poznamenal, s rostoucí konkurencí mezi USA a Čínou budou informační války zásadní. Dříve se Trumpova administrativa, která dodržovala politiku „America First“, ve většině případů „odešla do samovolné nepřítomnosti“. Americký prezident se tak nemohl přinutit k podpoře demokratických demonstrantů v Hongkongu, protože chtěl zoufale uzavřít obchodní dohodu s Si Ťin-pchingem.

„Samozřejmě uvidíme, zda se příští administrativa připravuje na boj. Washington alespoň přiznal, jak uvedl (bývalý náměstek ministra zahraničí) Kurt Campbell, že země přecenila svoji schopnost ovlivňovat rozvoj Číny. Lze předpokládat, že americké orgány již takovou chybu neudělají. Místo toho by se Washington a jeho spojenci měli více soustředit na to, jak efektivně jednat se silným soupeřem. Současnou misí je vést studenou válku 21. století a dělat vše pro to, aby se nikdy nestala horkou,“ dodal Newsweek.

To je ale žalostné konstatování časopisu. Tudíž misí Američanů je vést v tomto století studenou válku a aby při vedení nové „svaté ideologické“ války  si „ani pes od Číňanů kůrku nevzal“.

Uměle vyvolané nepřátelství Američanů hraničící s rasismem a xenofobií, nestojí Newsweeku ani za zmínku (nemluvě o tom, že USA podporují „své“ krvavé diktatury a nesnesitelné autoritářské režimy po celém světě - jak to říkal nestor americké politiky Kissinger?: "Jsou to zkurvysyni, ale jsou "naši" zkurvysyni"!), přičemž utrpení, které prožívají nad skutečností, že se Čína stala za americké pomoci „komunisticko-kapitalistickou velmocí“, vyvolává v závěru dojem lítosti, že Amerika neudělala z Říše středu jakýsi „převýchovný“ bantustan. Číně lze jistě mnohé vyčítat, ale určitě by to neměly být zrovna Spojené státy, které mají na hlavě tunu tekoucího másla.

(kou, prvnizpravy.cz, newsweek.com, foto: arch.)