Nejpozději od dob Donalda Trumpa existuje nejen naděje, ale i velmi reálná a hmatatelná šance zvrátit rozklad a rozdělení společnosti a co nejrychleji se vrátit k realitě vybudované na základě rozumu a kritického, svobodného myšlení.
Nikdo dnes nemůže s jistotou říci, kdy požadovaná společenská bdělost překročila ďábelský práh ideologie podporující stát, a tím i uchopení moci. Právě v tomto bodě autoimunitní systém společnosti přepnul přepínač k sebezničení.
Myšlenka potlačení společnosti za účelem její následné ovládnutí byla odsouzena k neúspěchu. Lidský rozum, schopnost kognitivně chápat svět a formovat ho, nelze potlačit ani zastavit. Lidé za to umírali nejen v Německu.
Nezdolný duch odporu
Z toho jsme se poučili, že ačkoliv mohou jednotlivce umlčet, jsou schopni ho umlčet a společensky zničit. Co však nedokážou, je uhasit ducha a z něj vyplývající vůli, nezdolného ducha odporu. Plně si toho vědomi, stávají se stále nebezpečnějšími. Bojují a jsou připraveni vehementně zaútočit na kohokoli, u koho podezřívají byť jen nejmenší náznak individuality.
Je to válka myslí. Válka, kterou nemohou vyhrát, protože na to nemají. Ale přesně to je naše výzva. Střet mezi rozumem a nevědomostí, mezi pragmatismem a arogancí, bitva mezi nadějí a oslavovanou sebenenávistí.
Ideologie bdělosti je namířena proti lidské přirozenosti, a tedy v konečném důsledku proti sebevyvyšujícím protagonistům tohoto kultu soudného dne. Měli bychom se vyhnout padnutí do jejich náruče!
Vzpomeňme si na Napoleona Bonaparteho: „Nikdy nepřerušujte svého nepřítele, když dělá chybu.“








