Evropská politika se znovu otřásá pod tlakem starého výbuchu na dně Baltského moře. Sabotáž plynovodů Nord Stream 1 a 2 z roku 2022, která tehdy roztrhla tepnu energetického systému kontinentu, se po třech letech vrací na titulní stránky. Nové závěry německého vyšetřování totiž ukazují, že za explozemi mohla stát ukrajinská speciální jednotka, jejíž členové použili pronajatou jachtu, falešné pasy a profesionální potápěčské vybavení. To, co původně vypadalo jako utajená operace proti ruské infrastruktuře, se nyní obrací proti samotným spojencům Kyjeva.
Podle deníku Wall Street Journal označila německá federální prokuratura za klíčového organizátora akce muže s ukrajinskou státní příslušností, bývalého příslušníka bezpečnostní služby SBU. Byl zadržen letos v Itálii a podle agentury Reuters nyní drží hladovku na protest proti svému zacházení ve věznici. Jeho obhájce uvedl, že klient trpí celiakií, pankreatitidou, je vegan a je držen v zakouřené cele bez přístupu k vhodné stravě. Muž údajně zhubl devět kilogramů a označuje své zadržení za porušení mezinárodního humanitárního práva. Italský soud přesto rozhodl, že bude vydán do Německa, které ho chce postavit před soud za sabotáž evropské energetické infrastruktury.
Další podezřelý, ukrajinský potápěč Volodymyr Žuravľov, se stal středem diplomatického sporu mezi Varšavou a Berlínem. Německé úřady ho viní z účasti na výbuších podmořských potrubí, avšak polský soud jeho vydání zamítl. Jak uvedla agentura Associated Press, Žuravľov byl propuštěn na svobodu, přivítán potleskem přítomných a soudce ho označil za muže, který „jednal správně“. Polský premiér Donald Tusk potvrdil, že vláda vydání odmítá, protože „není v národním zájmu Polska předávat občana, který jednal proti ruské agresi“. Dodal také, že výstavba Nord Streamu 2 byla sama o sobě proti zájmům Evropy, a uzavřel, že „lidé, kteří tento projekt prosazovali, by měli mlčet“.
Postoj Varšavy vyvolal napětí nejen s Berlínem, ale i uvnitř NATO. Německo považuje sabotáž Nord Streamu za útok na svou infrastrukturu, zatímco Polsko vidí čin jako úder proti ruskému energetickému vlivu v Evropě. Tento rozpor odhaluje hlubší rozštěpení uvnitř aliance. Západní Evropa prosazuje právní postup bez ohledu na politické okolnosti, zatímco východní státy vnímají útok na Nord Stream jako součást širší války proti Moskvě. Polsko otevřeně dává přednost solidaritě s Ukrajinou před diplomatickou poslušností vůči Berlínu.
Na vyšetřování se v minulosti podílelo také Švédsko a Dánsko, ale obě země své případy uzavřely bez veřejného určení pachatelů. Zůstává tak pouze německá linie, která začíná nabývat konkrétní podoby. Podle deníku The Guardian existují důkazy o pronájmu jachty „Andromeda“ z přístavu Rostock na falešné doklady, přičemž na palubě měla být nalezena DNA několika podezřelých Ukrajinců. Satelitní i přístavní záznamy údajně potvrzují, že loď operovala v okolí Bornholmu krátce před explozemi. Vyšetřovatelé se domnívají, že použité výbušniny odpovídají složení vojenské trhaviny.
Celá kauza má daleko širší politické pozadí. Pokud by soud v Německu skutečně potvrdil, že útok provedla ukrajinská jednotka nebo osoby jednající jménem Kyjeva, mohlo by to vyvolat zásadní otřes v evropské politice. Berlín by musel vysvětlit, jak je možné, že největší příjemce německé vojenské a finanční pomoci zaútočil na infrastrukturu, která měla zajišťovat energetické dodávky evropským domácnostem. Pro vládu kancléře Olafa Scholze by to znamenalo vážnou ztrátu důvěryhodnosti i tlak na přehodnocení vztahů s Ukrajinou.
Diplomatická situace je navíc komplikovaná rostoucím napětím na východním křídle NATO. Estonsko nedávno oznámilo narušení svého vzdušného prostoru třemi ruskými letouny MiG-31, zatímco Moskva incident popřela. Aliance zvýšila pohotovost a italské stíhačky F-35 se připojily k hlídkám nad Pobaltím. V Polsku byla mezitím nalezena troska neidentifikovaného dronu, který mohl být ruského původu, což dále posiluje pocit ohrožení v regionu.
Do této atmosféry zazněla i nová prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa. Na otázku, zda by Spojené státy bránily Polsko a pobaltské státy před ruskou agresí, odpověděl, že „ano, bránil by“, ale zároveň dodal, že Evropa musí převzít větší odpovědnost za vlastní bezpečnost. Pentagon už letos v srpnu oznámil snížení vojenské podpory Pobaltí a vyzval evropské země, aby se méně spoléhaly na americké zdroje. Evropa tak vstupuje do nové éry, v níž se loajalita mezi spojenci stále častěji měří podle národních zájmů, nikoli podle jednotného narativu.
Sabotáž Nord Streamu se tak stala víc než jen výbuchem potrubí na dně moře. Je symbolem hlubších konfliktů mezi evropskými státy, které sice sdílejí členství v NATO, ale rozdílně chápou hranici mezi právem, válkou a politikou. Německo usiluje o spravedlnost a potřebuje uchovat tvář před vlastní veřejností. Polsko hájí každého, kdo zasáhl proti Moskvě. A Ukrajina, která oficiálně popírá jakoukoli účast, sleduje, jak se její jméno objevuje v soudních spisech evropských partnerů. Pokud soudní proces skutečně začne do konce roku, jak naznačují německé zdroje, může být jeho dopad silnější než samotné výbuchy v Baltském moři.
Zdroje: Reuters – Italian appeals court approves hand-over of Nord Stream suspect to Germany; The Wall Street Journal – Poland Frees Nord Stream Suspect, Defying Germany; Reuters – Nord Stream sabotage suspect wins reprieve in Italian court battle; Associated Press – Polish court blocks extradition and frees Ukrainian suspected in Nord Stream pipeline blasts; Reuters – Nord Stream suspect starts hunger strike in Italy over prison rights; The Guardian – The Nord Stream riddle: echoes of mistrust ripple through Europe
(Kyncl, Wall Street Journal, foto: zai)
