Svátek má: Běla

Zprávy

Velikost textu:

NYT: „Třetí světová...“ - Američané s úzkostí o povinných odvodech!

NYT: „Třetí světová...“ - Američané s úzkostí o povinných odvodech!

Až donedávna američtí občané vnímali vojenskou registraci jako jednoduchou formalitu. Ale všechno se změnilo poté, co Washington zlikvidoval íránského generála Kásima Sulejmáního, napsal The New York Times.

Ilustrační foto
6. ledna 2020 - 04:20

Značka „Třetí světová válka“ začala získávat na sociálních sítích popularitu a mnoho mladých Američanů se začalo obávat, že úřady znovu zavedou povinnou vojenskou službu, uvedla publikace.

Po celá desetiletí jsou američtí muži starší 18 let registrováni u vládních agentur pro případ vojenského odvodu. V posledních letech se tento proces stal jednoduchou formalitou a byl prováděna hlavně „pro show“, napsal The New York Times.
 
Všechno se však změnilo poté, co jeden z předních íránských velitelů Kásim Sulejmání zemřel v Bagdádu následkem amerického leteckého úderu. Atentát na generála vyvolal obavy z možnosti nové války na Blízkém východě a často zapomínána registrace v ozbrojených silách vyvolala obavy mnoha Američanů.
 
Fráze „Třetí světová válka“ začala získávat na sociálních sítích popularitu. Mladí lidé si náhle vzpomněli, že vstoupili do vojenského rejstříku po svých 18. narozeninách, mnozí do něj vstoupili, aby získali finanční podporu na studium na vysoké škole. Jeden z uživatelů Twitteru napsal, že zablokoval účet americké armády a mylně věřil: „Nebudou tě moci odvést, pokud tě neuvidí.“
 
Zájem o záležitost byl tak vysoký, že to vedlo ke zhroucení webové stránky Systému vojenských záznamů, nezávislé vládní agentury, která ukládá informace o Američanech, vhodných k odvodu. „Vzhledem k šíření dezinformací je náš web v současnosti vystaven velké  zátěži. Vážíme si vaší trpělivosti,“ uvedla agentura na Twitteru.
 
Spojené státy začaly povolávat vojáky během války Severu proti Jihu. A používaly odvody v té či oné formě i během vietnamského konfliktu, uvedla Jennifer Mittelshtadtová, profesorka historie na Rutgers University.
 
Ale od roku 1973 se v Americe po protestech proti vietnamské válce odvody zastavily. Celé politické spektrum Spojených států silně pomohlo tento návrh zrušit, poznamenala Mittelshtadtová.


Moderní americké ozbrojené síly jsou zcela složeny z dobrovolníků a mají asi 1,2 milionu lidí. Ke změně situace bude muset Kongres schválit návrh zákona, který vrátí odvody, který pak ho bude muset podepsat prezident. V každém případě bude takový krok vyžadovat širokou politickou podporu, zdůraznila publikace.
 
Všichni muži od 18 do 25 let jsou povinni se zaregistrovat ve vojenském registračním systému. Mnoho mladých lidí se dostane do databáze systému, když získají řidičský průkaz, někteří se registrují a dostávají státní podporu na vzdělávání.
 
Ale registrace vůbec neznamená, že osoba bude do armády odvedena.„V současné době registrace ve vojenském registračním systému nenaznačuje pravděpodobnost, že budete sloužit v současných ozbrojených silách," uvedla Mittelshtadtová.

Přičemž pokud mladý muž není zaregistrován ve vojenském registračním systému, může čelit doživotním trestům. Například nebude schopen počítat s federálními dotacemi a pracovat ve vládních agenturách.
 
Historicky podléhali ve Spojených státech odvodům do armády pouze muži. V posledních letech však byla pokládána častěji otázka zařazení žen do vojenského registru. Zejména kvůli tomu, že v ozbrojených silách hrají stále větší roli.
 
V roce 2015 Pentagon zpřístupnil ženám všechny bojové posty. V loňském roce federální soudce v Houstonu rozhodl, že vyloučení žen z branné povinnosti je v rozporu s ústavou.

V šedesátých létech 19. století během občanské války se davy, většinou skládající se z bílých dělníků cizího původu, vydaly na protest proti odvodům do ulic New Yorku. Zapalovali domy a napadali černé obyvatele města.
 
O století později se pálení „povolávacích rozkazů“ stalo symbolem protestu proti vietnamské válce. „Myslím, že je spravedlivé říci, že odvod nebyl nikdy velmi populární," poznamenala Mittelshtadtová.
 
Podle ní však existují argumenty na obranu návratu povinné služby v armádě. Zejména se navrhuje, aby ozbrojené síly více zastupovaly americkou společnost. Moderní americká armáda, která se skládá výhradně z dobrovolníků, zahrnuje hlavně lidi z dělnické třídy a lidi s bílou barvou pleti.

Ovšem v okamžiku tak vyostřené situace vztahů USA a Íránu na pokraji konlfliktu, jsou to argumenty naprosto sekundární, a to si musí uvědomovat i profesorka Mittelshtadtová.

(kou, prvnizpravy.cz, nytimes.com, foto: arch.)