Svátek má: Dalibor

Zprávy

Velikost textu:

Objevil se signál rozpadu Afghánistánu?

Objevil se signál rozpadu Afghánistánu?

Malování čerta na zeď je základním předpokladem pro čtivost politických komentářů. Ale pokud jsou podloženy fakty, jde o smutný signál, že bude asi hůře. V tomto případě jde o komentář o blízké budoucnosti absurdistánského Afghánistánu.

Ghani a Abdullah
29. dubna 2020 - 07:20

Tvůrci editorialu v Afghanistan Times 25. dubna 2020 ronili krokodýlí slzy nad tím, co napsali přímo do titulku: „Na prahu anarchie“. Obávají se, že současná situace směřuje k anarchii, protože tzv. vládní síly a politici jsou rozděleni minimálně na dvě skupiny, popisuje situaci v Afghánistánu publicista František Roček v kometáři pro Prvnizpravy.cz.

Na pokraji anarchie

V jednom novinovém editorialu je na první pohled všední politická informace: Od prezidentské krize se někteří elitní politici pokoušejí zprostředkovat dohodu mezi hádajícími se dvěma prezidenty. Souboj prezidentských kandidátů z voleb v září 2019 skončil patem. Dr. Ashraf Ghani byl vyhlášen vítězem a prezidentem Afghánistánu. Dr. Abdullah Abdullah, bývalý premiér, skončil druhý, a Ghaniho vítězství neuznává. Prohlásil se též prezidentem. Oba uspořádali svou slavnostní inauguraci v Kábulu a zahájili chaotické soupeření dvou mocenských skupin.

Řada politických bossů Afghánistánu dává hlavy dohromady co s tím udělat. Objevil se návrh, že údajně by nebylo od věci předání předsednictví Rady vysokého míru (předsednictví bandě, která dumá o tom jak si povídat s Talibanem o ukončení  občanské války) vzdoro-prezidentu Abdulláhu, dále mu poskytnout 50% podíl ve vládním kabinetu a jmenování Abdullahových guvernérů a policejních velitelů v provinciích, kde si Abdullah zajistil většinu volebních hlasů. Zbytek politikářské moci by si ponechal oficiální prezident Ghani. 

V editorialu se smutně praví, že takový plán je „ve skutečnosti prvním krokem mezi mnoha, které nás přivedou na práh anarchie…

V Afghánistánu je řada silných skupin, které mají své vlastní plány s budoucností. Mají i své „sponzory“ v zahraničí. Sponzoři Ghaniho (USA a EU) couvají z bojiště, část pakistánských zpravodajských a vojenských sil se tulí k Talibanu, ve hře jsou i sponzoři jako Čína a částečně i Rusko, želízko v ohni mají i fašističtí islamisté vládnoucí v Saudské Arábii atd.



Vyčkávání plné mrtvol

Proto se neobjevují v českém a obecně evropském tzv. demokratickém oficiálním tisku kolem Afghánistánu v podstatě žádné články popisující současnou situaci. V absurdistánu je patová situace.

Již je notoricky známo, že podle dohody mezi USA a Talibanem mělo být 5 000 povstaleckých vězňů propuštěno z afghánských vězení výměnou za 1 000 příslušníků vládních sil držených Talibanem. Kábul ale zatím postupně propustil asi 550 vězňů, o kterých Taliban prohlásil, že většinou nejde o Talibance, ale o bezvýznamné mukly. Na oplátku Taliban osvobodil 60 vězňů, a vládní činitelé prohlásili, že část z nich nejsou vládní zajatci – tedy policisté, vojáci a úředníci, ale bezvýznamní civilní utřinosové.

Za takové situace kdo by zahajoval a vedl nějaké mírové rozhovory? Taliban bez propuštění vězňů jednat nebude.

Vláda cítí, že zablokování rozhovorů kvůli velmi omezenému propouštění talibanských vězňů ji prodlužuje život. Cítí, že Taliban v době politické anarchie, která vládne v oficiálních vládních politických silách, má velmi silnou pozici. Vláda prostě hraje o čas přežití.

Tuto situaci zdobí diplomatické ptákoviny: Třeba Khalilzad – americký vyjednávač, ve svém prohlášení v sobotu 25. dubna zdůraznil, aby obě strany „rychleji uskutečňovali propouštění vězňů“, a také vyzval Taliban, aby snížil míru násilí. Podobné kecy, kterým nikdo nevěnuje pozornost, zazněly také z NATO a EU.

Do toho vstupuje ještě koronavirus. Proto v dalších dnech se objeví v tisku nějaké zprávy, bude to o koronaviru v Afghánistánu. Ale výroba mrtvol v občanské války je již všední odrhovačkou, koho by ještě zajímala? Agenda koronaviru je dnes již také celkem nudná, ale v souvislosti s Afghánistánem je ještě čerstvým mediálním zbožím.

Koronavirus zdůrazňuje beznaděj Afghánistánu. Typický se je pláč v komentáři z 28. dubna, kde se píše, že jsou v Afghánistánu odkázáni: „… na milosti Světové banky, Indie, Číny a Íránu, aby nám poslali testovací soupravy, hydroxychlorochin a tablety paracetamolu.“

Pokud jde o hydroxychlorochin a paracetamol, jednalo se o dar z Indie.


Nebezpečí tmy

Pro Afghánistán je koronavirus přírodním teroristou: V zoufalé situaci ještě více zdevastuje omezené zdroje afghánského zdravotnictví a zdroje určené pro komunální podporu obyvatelstva.

Již dnes tam není ekonomicky veselo. Uzbekistán varoval, že by kvůli dluhům mohl odpojit Afghánistán od dodávané elektřiny. Elektrárenská společnost DABS sice něco zaplatila, ale stále není vyhráno. Podle DABS je to tím, že vládní instituce nezaplatily za první tři měsíce letošního roku své účty za elektřinu ve výši 2,8 miliardy Afs (36,6 milionů USD). K tomu dodejme, že 80% afghánské elektřiny je dovoz z Uzbekistánu, Tádžikistánu a Íránu. www.tolonews.com/business/afghans-face-power-cut-if-bills-uzbekistan-not-paid

Čerstvě se v Kábulu přihodila tma i bez dluhů. Energetická společnost oznámila v pondělí, že hlavní město Kábul se koupalo v noci na pondělí ve tmě kvůli útoku. Jeden ze stožárů elektrického vedení ze severních oblastí do Kábulu byl v neděli 26. 4. pozdě večer poškozen výbuchem asi 30 kilometrů severně od hlavního města.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)