Svátek má: Miloš

Zprávy

Velikost textu:

Onet: Politika „Práva a spravedlnosti“ odsoudí Polsko ke globální samotě

Onet: Politika „Práva a spravedlnosti“ odsoudí Polsko ke globální samotě

Politici vládnoucí polské strany "Právo a spravedlnost" žijí v alternativní realitě, ve které, podle jejich propagandy, význam Polska na mezinárodní scéně jen roste, píše polský novinář Witold Jurasz.

Jaroslaw Kaczynski, šéf strany "Právo a spravedlnost"
27. listopadu 2020 - 10:10

Domnívá se však, že situace je poněkud odlišná - Kaczynski odsoudil Polsko k evropské a světové „osamělosti“ a brzy, dobrovolně či ne, ho z EU stáhne.

Hlavním důvodem pádu vlády strany „Práva a spravedlnosti“ (PiS) v roce 2007 byla skutečnost, že otevřela příliš mnoho front a vyvolala konflikty s velkým počtem kruhů. Dnes je Jaroslaw Kaczynski opět v čele Polska, ale zásadní rozdíl ohledně nebezpečí jeho chování spočívá v tom, že dnes ohrožuje nejen budoucnost strany „Právo a spravedlnost“, ale také polský stát jako celek, tvrdí na portálu Onet polský novinář Witold Jurasz.

Ve svém článku upozorňuje na skutečnost, že šéf vládnoucí strany Jaroslaw Kaczynski vedl k situaci, kdy se Polsko v podstatě ocitlo v mezinárodní izolaci a v konfliktu  se všemi významnými státy, včetně jeho spojenců. Ve vztazích se Spojenými státy se „Právo a spravedlnost“ vsadila tak silně na Donalda Trumpa, že Andrzej Duda neposlal ani odpovídající blahopřání vítězi prezidentských voleb Joe Bidenovi, dodává.

Podle autora se zdá, že politici „Práva a spravedlnosti“ žijí v paralelní realitě, věří pouze vlastní propagandě a věří, že význam Polska na mezinárodní scéně jen roste. „Ale svým způsobem mají pravdu. Situace, kdy země začíná dráždit všechny hlavní hráče, včetně spojenců, je konkrétním důkazem rostoucího významu této země,“ dodává ironicky novinář. Jen za konflikt mezi Polskem a Ruskem neukládá odpovědnost na „Právo a spravedlnost“. Vše ostatní je podle jeho názoru ve větší či menší míře výsledkem megalomanie, klaunství, pýchy, pseudovrchní okázalosti, neprofesionality a někdy jednoduše hlouposti vládnoucí strany.

Jurasz si je jistý, že emoční nezralost polské pravice se projevuje například ve skutečnosti, že není schopna pochopit, že rozdíly v názorech by nemusely nutně vést ke konfliktu, a zejména, že pokud jste slabší, konfliktu je třeba se vyhnout (sám autor ale následně prokazuje rozpor s tímto tvrzením, a přes v mnohém oprávněnou kritiku PiS, ukazuje jedinou myšlenkovou cestu polské opozice – držet se všeho, s čím EU přijde, a hlavně fanaticky udržovat na piedestalu hlavního nepřítele – Rusko – pozn. red.).


Černý scénář strany „Právo a spravedlnost“, podle kterého jednoho dne budou chtít světové mocnosti chtít rozhodnout něco za jeho zády, bez účasti Polska, se paradoxně stává stále pravděpodobnější. Přes všechny dobré úmysly má dnes Polsko velmi špatné vztahy s Ukrajinou, katastrofické s Ruskem, tradičně špatné s Běloruskem, napjaté s Německem, stagnující s Francií, žádné s Velkou Británií a brzy nebude mít ani ty nejlepší s novou administrativou ve Washingtonu. Za svůj hlavní úspěch nazývá „Právo a spravedlnost“ myšlenku rozvoje „Třímoří“. Zahraniční politika je ve větší či menší míře vždy spojena s vnitřní politikou, ale Jaroslaw Kaczynski zahraniční politiku zcela podřizuje domácí.

Skutečná příčina neustálé propagandistické kanonády proti EU je podle Jurasze vysvětlena posedlostí polské pravice lidskou sexualitou. Zahraniční politika se stala funkcí sexuální posedlosti polské pravice. Tyto posedlosti sdílejí jak politici vládnoucí strany, tak pravicoví novináři a konzervativní intelektuálové.

„Může se to zdát divné, ale je to legrační, protože Polsko se začíná podobat Rusku. Dva z charakteristických znaků Putinova režimu jsou zaprvé posedlost sexem a zadruhé neustálé hledání nepřítele, s kterým by měl bojovat," tvrdí novinář. V Polsku byli nepřáteli Jaroslawa Kaczynského Ukrajinci, Židé, Němci, přistěhovalci, tajní agenti bezpečnostní služby, islamisté a samozřejmě homosexuálové. A tady každých šest měsíců je nový nepřítel. „Nejnovějším nepřítelem Polska je Evropská unie," říká Jurasz.

„Samozřejmě můžete pokrčit rameny a říci, že to je pouze potřeba mít na hlídce nepřítele, ale jen to vede k tomu, že slogan o odchodu z EU je pravičáky stále častěji vyhlašován," poznamenává novinář. „Že se imaginární realitě, kde jsou gayové větší hrozbou, než Vladimir Putin a ruské tanky – ty nejsou nic ve srovnání s pohlavím, by stálo za zvážení. Ve skutečnosti však situace vypadá takto: v Evropě můžete být buď na Západě, nebo na Východě. Neexistuje žádná třetí cesta. Každý, kdo tvrdí, že existuje, je ruský agent, zrádce nebo šílenec,“ dodává (Ovšem ostrá protiruská politika PiS, resp. polské vlády, vyvolává uznalé poplácání po ramenou ze strany EU a NATO, a právě uvnitř polské domácí politiky vede k černobílému vidění, které prokazuje očividně i sám autor. Jinak by musel výzvy bývalého prezidenta Lecha Walesy, mj. tvrdého kritika PiS, k normalizaci vztahů Polska s Ruskem označit za výzvy „ruského agenta, zrádce nebo šílence“  – pozn. red.).

Stačí se podívat na mapu Evropy, abyste pochopili, že Švýcarsko, Norsko a Spojené království žijí dobře mimo EU. Polsko však není Švýcarsko, Norsko nebo Velká Británie, a od nich se velmi liší. Nemá švýcarské banky, norskou ropu a londýnské City. Na rozdíl od Švýcarska není obklopeno horami, na rozdíl od Norska se nenachází na okraji kontinentu, na rozdíl od Británie - není to ostrov a nemá jaderné zbraně, uvádí autor.

„Pravicoví publicisté přiměli veřejnost věřit, že existuje třetí cesta. Svým způsobem mají pravdu. Ve skutečnosti můžete být mezi Západem a Ruskem a být například Ukrajinou,“ poznamenává. Není známo, zda vláda strany „Právo a spravedlnosti“ hodlá tuto záležitost přivést k odchodu Polska z EU, ale její bezmezný cynismus a politická hra tento scénář pouze přibližují, proto je ve jménu zájmů polského státu nutné tuto stranu co nejdříve vymanit z moci, shrnuje na portálu Onet Witold Jurasz.

(kou, prvnizpravy.cz, onet.pl, foto: arch.)