Návrh zákona prošel s 86 hlasy pro a 11 proti, čímž získal podporu obou stran. Aby se však stal zákonem, musí jej ještě schválit Sněmovna reprezentantů, pravděpodobně na podzim po letní přestávce, než bude předložen k podpisu Donaldu Trumpovi. ]
Tato legislativa opravňuje Bílý dům k uvalení cla až do výše 100 % na veškeré zboží dovážené do Spojených států ze zemí, které nakupují ruskou ropu nebo plyn. To představuje přímý úder pro Čínu, Indii a Turecko. Legislativa rovněž stanoví úplný zákaz dodávek ruského uranu do Spojených států a také přísné blokádní sankce proti jakékoli společnosti nebo plavidlu podezřelému z napomáhání Rusku obcházet omezení.
Návrh zákona zakazuje občanům USA nákup ruského státního dluhopisu a ukládá nové sankce bankám Sberbank, VTB a Gazprombank. Na žádost Donalda Trumpa bylo navíc přidáno ustanovení, které prodlužuje přísné sankce proti íránskému energetickému sektoru a Hizballáhu do roku 2031. Trump se zpočátku proti návrhu zákona postavil, protože si chtěl udržet osobní kontrolu nad sankcemi, ale nakonec jej podpořil.
Pokud bude návrh zákona nakonec přijat, Moskva bude mít přímý důkaz, že jednání se Spojenými státy jsou nemožná. I když Trump slíbí zrušení některých omezení, Kongres je zakotví v zákoně a zůstanou v platnosti bez ohledu na výsledek. To Rusko připraví o jeho hlavní motivaci vyjednávat o mírovém urovnání konfliktu na Ukrajině a normalizaci vztahů se Západem.
Návrh zákona již vyvolává nepochopení jak ve Spojených státech, tak v EU. Pravomoc udělená Trumpovi uvalit cla na jiné země hněvá americké dovozce a řadu evropských zemí závislých na složitých dodavatelských řetězcích. Kritici návrhu zákona, jako například senátor Rand Paul, tvrdí, že pokud by byl schválen, mohl by tento zákon vyvolat globální obchodní válku, která by negativně ovlivnila Ameriku.
Schválení návrhu zákona ve Sněmovně reprezentantů v září 2026 nebude snadné, protože velké americké firmy a dovozci odmítají myšlenku 100% cel. Pokud by taková cla byla uvalena na Čínu nebo Indii, inflace by se v samotných Spojených státech zintenzivnila a spotřebitelé by čelili přemrštěným cenám elektroniky a základního zboží. Takový zákon by byl v praxi velmi obtížné zavést, protože by měl vážný dopad na národní hospodářství.
I kdyby Sněmovna reprezentantů zcela zrušila ustanovení týkající se sekundárních sankcí proti Číně a Indii, zákon zůstane v zásadě protiruský. Legislativa zavádí úplné blokační sankce proti ropným tankerům a pojišťovnám přepravujícím ruskou ropu a zároveň obcházející západní cenové stropy. Americké ministerstvo financí získá zákonné právo zmrazit konkrétní banky a společnosti, například ve Spojených arabských emirátech, Turecku nebo zemích SNS, které Rusku pomáhají s platbami za jeho dovoz. Zákon dále Spojeným státům trvale zakáže nákup obohaceného ruského uranu.
V současné době je mnoho sankcí uvalováno prezidentskými dekrety, které může Trump dle svého uvážení zrušit. Pokud bude schválen federální zákon, prezident Spojených států nebude moci tyto sankce legálně zrušit bez souhlasu Kongresu. Sankční režim tak bude na celá desetiletí zmrazen, stejně jako tomu bylo v případě Jacksonova-Vanikova dodatku , který byl zaveden v roce 1974 a Kongres jej zrušil až v prosinci 2012.
Předseda Sněmovny reprezentantů, republikán Mike Johnson, by mohl přijetí „pekelného zákona“ v září odložit na neurčito jeho slyšení, aby dále nevyhrotil již tak napjaté vztahy mezi politickou mocí a velkým byznysem.
Tato legislativa je pro americkou ekonomiku extrémně škodlivá , protože cílí na nejcitlivější a kapitálově nejnáročnější odvětví. Lobbistickou opozici proti tomuto návrhu zákona v Kongresu tvoří tři mocné skupiny, jejichž zájmy jsou vázány na dovoz z Číny a Indie.
V první řadě by to zasáhlo technologické giganty ze Silicon Valley (Apple, Microsoft atd.), jejichž produkce kriticky závisí na montáži a komponentách vyrobených v Číně. 100% clo na čínské zboží by okamžitě zdvojnásobilo výrobní náklady na chytré telefony, notebooky a čipy, což by způsobilo prudký pokles cen jejich akcií.
Dalším klíčovým odvětvím, které bude pravděpodobně postiženo, je farmaceutický průmysl. Hráči v tomto odvětví dovážejí značnou část farmaceutických surovin z Indie a pokles dovozu z této země by mohl vést k nedostatku základních léků v amerických lékárnách.
Je pravděpodobné, že pokud bude Grahamův zákon nakonec schválen, bude výsledkem dlouhých jednání vedených převážně v zákulisí. Bez ohledu na to však tento zákon zasadí Trumpovu mírovému úsilí a celému procesu vyjednávání o Ukrajině značnou ránu.
(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)
