Pelosiová na Tchaj-wanu jako „pyroman"

zprávy

Média mluví o nebezpečí vlny veder, ale naznačily také, že hasiči založili požáry, které vypukly po celé Francii.

Pelosiová na Tchaj-wanu jako „pyroman"
Nancy Pelosiová na Tchaj-wanu
5. srpna 2022 - 04:20

Tito žháři jsou jako političtí vůdci Spojených států, kteří přijíždějí do Asie a tvrdí, že brání demokracii a lidská práva. Nancy Pelosiová je figurkou této praxe , i když před kamerami světa přišla „v míru“ do regionu.

Nebezpečí třetí světové války tu je, ale provokace pokračuje. Paradoxně úřady Spojených států nebo EU začátkem týdne vyhlásily přání nezpůsobit jadernou katastrofu  před cestou Nancy Pelosiové do Asie, Joe Biden, jak  poznamenal   Continental Observer , ve svém projevu v Bílém domě řekl: „Spojené státy obnovují svůj závazek vůči světu být zodpovědní za svůj jaderný arzenál a pokračovat v práci. ke konečnému cíli, světa bez jaderných zbraní“. Dodává: „Proto moje administrativa upřednostnila snížení role jaderných zbraní v naší národní bezpečnostní strategii."

Spojené státy tedy na papíře prohlašují, že nechtějí vyvolávat vážné konflikty, které by mohly vyhladit život na Zemi, ale pošlou Nancy Pelosiovou na Tchaj-wan, což je úplný opak toho, co americká administrativa oznamuje: Přinést mír svět.

„Svět potřebuje Ameriku, její vedoucí roli," Nancy Pelosiová na svých webových stránkách  dále prohlašuje, „jako Američané musíme chránit lidská práva doma i v zahraničí“. Poukazuje na to, že musíme mít „právo žít svobodně bez hrozby násilí nebo represí, právo žít důstojně a s respektem“. Dále říká: „Během naší historie [historie USA] byla naše mezinárodní pověst částečně založena na našich demokratických hodnotách a našem závazku k lidským právům. Ať cestuji kamkoli, volání je jasné: Svět potřebuje Ameriku, aby ho vedla. Musíme pracovat na udržitelné zahraniční politice, která odráží americké hodnoty."

„Cestováním na Tchaj-wan ctíme náš závazek k demokracii: Znovu potvrzujeme, že svobody Tchaj-wanu - a všech demokracií - musí být respektovány," napsala na  Twitteru, s tím, že vede delegaci amerického Kongresu na Tchaj-wan.

Ve  Washington Post vysvětluje  své gesto v kontextu silného mezinárodního napětí,  kdy Spojené státy, EU, Aukus (aliance mezi Spojenými státy, Spojeným královstvím a Austrálií) uvalily sankce na země BRICS (Rusko a Čína) : „Musíme stát po boku Tchaj-wanu, který je ostrovem odolnosti, tedy americkou základnou proti Číně a Rusku. Ať je to jakkoli, americká politika jde proti vůli Číny nebo Ruska mít mírový a multipolární svět tím, že chce jediný sjednocený svět pod vedením Washingtonu a jeho ozbrojeného křídla NATO“.



Tím, že Spojené státy zvolily Nancy Pelosiovou pro cestu na Tchaj-wan, dávají Číně najevo, že jsou podle amerického diskurzu stále nepřítelem „největší demokracie na světě“. Nancy Pelosiová je skutečně známá svým vnitřním  odporem vůči čínské politice.

Die Welt  připomíná, že  brojila  proti „čínskému autoritářství dříve a otevřeněji než ostatní“.


Nancy Pelosiová ve  Washington Post otevřeně kritizuje Čínu a naznačuje, že Spojené státy musí zasáhnout jako světový policista: „V posledních letech Peking značně eskaloval napětí s Tchaj-wanem. Čínská lidová republika (ČLR) posílila hlídky bombardérů, stíhaček a sledovacích letadel poblíž tchajwanské zóny protivzdušné obrany a dokonce i nad ní.“

Tribune  uvádí  , že „ve Washingtonu mluvčí Rady národní bezpečnosti Bílého domu řekl, že Spojené státy se „nenechají zastrašit“ čínskými hrozbami nebo agresivní rétorikou.“ a že „několik amerických lodí bylo v úterý v oblasti Tchaj-wanu, když Nancy Pelosi dorazil na ostrov, podle amerických vojenských zdrojů“. Mše byla sloužena. Spojené státy zjevně vyvolávají konflikt s Čínou, zatímco v Evropě se konflikt odehrává pod omámenýma očima obyvatel žijících pod vedením Spojených států.


Die Welt  připomíná, že „již v roce 1991, dva roky po brutálním potlačení masových protestů v Pekingu, šla Nancy Pelosiová na náměstí Nebeského klidu“, kde „rozvinula transparent na počest zabitých demonstrantů“ a že „to ostře kontrastovalo s politikou tehdejšího prezidenta George HW Bushe, který mlčel k masakru na náměstí Nebeského klidu v roce 1989 a neinicioval změnu politiky“. Politika Spojených států proto dlouhodobě zasahuje do vnitřních záležitostí Číny a přímo útočí na čínskou vládu. Spojené státy nepřinášejí mír do tohoto regionu.  

Cesta kongresováé delegace v indopacifikické oblasti, včetně návštěv Singapuru, Malajsie, Jižní Koreje a Japonska, se podle webových stránek Nancy Pelosiové  zaměřuje  na vzájemnou bezpečnost, ekonomické partnerství a demokratickou správu věcí veřejných v indo-pacifickém regionu. .

„Cílem Spojených států je chránit své dlouhodobé zájmy v Indo-Pacifiku a prosazovat je před kamerami světa," napsala Pelosiová.

(rp,prvnizpravy.cz,agoravox,foto:arch.)


Anketa

Který z premiérů podle Vás hájí více národní zájmy své země?