Pamětní den v USA býval po desetiletí symbolem úcty k vojákům padlým v amerických válkách. Letos ale stále více Američanů pokládá jinou otázku. Komu dnes armáda skutečně slouží? Obráncům běžných občanů, nebo finančním elitám, technologickým gigantům a geopolitickým zájmům nadnárodního kapitálu? Rozsáhlý text zveřejněný na webu Naked Capitalism patří k nejtvrdším kritikám současného amerického mocenského systému za poslední roky.
Nemíří jen na Donalda Trumpa. Zpochybňuje celý americký model posledních desetiletí. Tvrdí, že Spojené státy se postupně proměnily v systém, kde běžní lidé nesou ekonomické i lidské náklady, zatímco zisky končí u úzké vrstvy finančních a technologických elit. Vojáci podle této interpretace neumírají za obranu vlastní země, ale za udržení globální dominance korporací, investičních fondů a mocenských sítí kolem Silicon Valley.
Článek připomíná, že americká ekonomika byla v posledních dekádách systematicky oslabována přesunem výroby do zahraničí. Samotný odliv pracovních míst do Číny připravil Spojené státy mezi lety 2001 až 2018 o miliony pracovních pozic v průmyslu. Paralelně pokračuje rozsáhlý výprodej amerických firem zahraničním investorům. Indická společnost Sun Pharma kupuje americké farmaceutické podniky, japonské korporace ovládají energetická aktiva a další části ekonomiky přecházejí pod zahraniční kapitál.
Ještě před několika desetiletími by podobný obraz působil nepředstavitelně. Země, která sama sebe prezentovala jako symbol průmyslové síly a národní soběstačnosti, dnes stále více připomíná ekonomiku otevřenou k rozebrání. Americká vláda přitom posílá stovky miliard dolarů do umělé inteligence, technologických gigantů a vojenských projektů, zatímco miliony lidí zápasí s bydlením, zdravotní péčí nebo základními životními náklady.
Podle údajů USDA dnes zahraniční subjekty vlastní více než 45 milionů akrů americké zemědělské půdy. Rozsah tohoto vlastnictví navíc od roku 2014 prudce roste. Kritici varují, že Spojené státy postupně ztrácejí kontrolu nejen nad průmyslem, ale i nad strategickými zdroji důležitými pro dlouhodobé fungování každého státu.
Silicon Valley, Palantir a nový typ moci
Nejostřejší část textu míří na technologické miliardáře. Jména jako Peter Thiel, Elon Musk nebo Alex Karp zde nevystupují jako úspěšní podnikatelé, ale jako nová vrstva moci propojující technologický sektor s armádou, zpravodajskými službami a politickou sférou.
Zvláštní pozornost věnuje text společnosti Palantir Technologies, která dlouhodobě spolupracuje s Pentagonem a americkými bezpečnostními složkami. Podle kritiků právě podobné firmy budují infrastrukturu budoucí digitální kontroly společnosti. Nejde už jen o sledování nepřátel v zahraničí. Technologie využívané ve válkách se stále výrazněji přesouvají i do domácího prostředí.
Autor připomíná i známý výrok Petera Thiela, podle něhož „svoboda a demokracie již nejsou kompatibilní“. Tady už nejde jen o ekonomiku nebo moc peněz. Text popisuje vznik technokratického pohledu na společnost, ve kterém demokracie přestává být hodnotou a začíná být překážkou efektivního řízení.
Podle kritiků navíc tento trend nepřesahuje jen republikány nebo Trumpovo hnutí MAGA. Článek cituje také akademické práce publikované v California Law Review, které upozorňují na dlouhodobou nedůvěru části amerických elit vůči běžným občanům a na přesvědčení, že společnost má řídit úzká vrstva expertů a ekonomických vítězů.
Silně kontroverzní pasáž se věnuje i obviněním z návratu eugenických myšlenek. Kritici upozorňují na výroky Elona Muska o „inteligentních lidech“ a potřebě vyšší porodnosti elit. Ve spojení se škrty v sociálních programech, zdravotnictví nebo bydlení podle autorů vzniká obraz společnosti, která stále otevřeněji rozděluje lidi na užitečné a nepotřebné.
Takto tvrdé formulace mohou působit přehnaně. Přesto nelze přehlédnout, že podobná debata ve Spojených státech sílí. Rostoucí sociální nerovnost, zadlužení, krize bydlení a prudký růst moci technologických korporací vytvářejí prostředí, ve kterém důvěra v tradiční americký systém rychle slábne.
Krize armády jako obraz rozpadu společnosti
Text připomíná i další problém. Americká armáda čelí největší náborové krizi za poslední desetiletí. Pentagon opakovaně nedokáže naplnit plánované počty nových vojáků a stále více mladých Američanů vojenskou službu odmítá.
Důvody jsou hlubší než pouhý úbytek patriotismu. Část mladých lidí nevěří smyslu zahraničních intervencí po zkušenostech z Iráku nebo Afghánistánu. Jiní vstupují do armády hlavně proto, že v civilním životě nevidí ekonomickou perspektivu. Armáda se tak stále výrazněji stává sociálním ventilem pro chudší vrstvy společnosti.
Právě tady text míří nejostřeji. Veteráni končí bez domova, pracovní místa mizí, infrastruktura chátrá a obrovské investice dál proudí do umělé inteligence, zbrojení a spekulativních technologií. Obraz americké síly se začíná rozpadat zevnitř.
Americká propaganda dlouho stavěla armádu do role obránce svobody a demokracie. Část veřejnosti dnes ale stále hlasitěji tvrdí, že skutečnou prioritou není ochrana občanů, nýbrž ochrana ekonomických zájmů globálních elit. Memorial Day měl připomínat jednotu země. Letos spíš ukazuje, jak hluboko je Amerika rozdělená.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, foto: zai)
Zdroje: 1. Naked Capitalism – Who Do Members of the Military Serve?; 2. Georgetown Security Studies Review – U.S. Military Recruitment Crisis
