Podle analýzy zveřejněné serverem The European Conservative je proměna nálad spojena s nástupem nového prezidenta Karola Nawrockého, který se úřadu ujal v srpnu 2025. Nawrocki, konzervativní politik s nacionalistickým zázemím, sice veřejně podporuje Ukrajinu, avšak klade důraz i na stabilitu a bezpečnost Polska samotného. S tím souvisí i citlivé téma, zda má Polsko pokračovat v bezvýhradné pomoci Kyjevu, když válka trvá již třetím rokem, přináší značné ekonomické náklady a vyvolává obavy z dlouhodobé destabilizace regionu.
Rozdělení polské veřejnosti se odráží také v preferencích jednotlivých voličských skupin. Voliči současné vládní liberální koalice, tedy Občanské koalice, Levice, Polska 2050 a Polské lidové strany, v převážné většině odmítají jakékoli územní ústupky. Až 59 procent z nich se vyslovilo proti, zatímco 36 procent by bylo ochotno ke kompromisu. Opačně vyvážený obraz poskytují opoziční strany Právo a spravedlnost (PiS) a Konfederace, jejichž podporovatelé se rozdělili přesně napůl – 48 procent pro a 48 procent proti ústupkům. Mezi nerozhodnutými voliči pak mírně převažuje odmítavý postoj (41 procent) nad těmi, kdo připouštějí nutnost územních kompromisů (37 procent), avšak vysokých 22 procent nedokázalo odpovědět vůbec.
Celá debata se odehrává na pozadí stále spornějších teritoriálních nároků Moskvy. Rusko v roce 2022 uspořádalo referenda v Doněcké, Luhanské, Chersonské a Záporožské oblasti a na jejich základě prohlásilo tato území za součást Ruské federace. K tomu je nutné přičíst už dříve anektovaný Krym, který Moskva ovládá od roku 2014. Kreml tvrdí, že válka skončí teprve tehdy, když Kyjev tato území formálně postoupí. Ukrajina však opakovaně zdůrazňuje, že s takovýmto řešením nesouhlasí a že jej považuje za nepřijatelnou kapitulaci. Přesto se během letošního srpna objevily určité náznaky diplomatických sondáží, které by mohly naznačovat snahu najít prostřední cestu, což polskou veřejnou debatu ještě více rozdmýchalo.
Polsko si dlouhodobě udržuje pověst nejhlasitějšího kritika Moskvy ve střední Evropě a jeho politická reprezentace byla klíčovým hybatelem sankčních mechanismů i vojenské podpory Kyjevu. Nicméně postupná únava veřejnosti z vleklého konfliktu, humanitární náklady spojené s přijímáním statisíců ukrajinských uprchlíků a rostoucí tlak na ekonomiku vedou k postupné erozi dosud pevného konsenzu. Stále více Poláků si klade otázku, zda bezpodmínečná obrana Ukrajiny odpovídá i jejich vlastním národním zájmům.
Výsledky průzkumu tak mohou mít i konkrétní politické důsledky. Pokud se bude trend podpory územních ústupků dále posilovat, může to vyvinout tlak na vládní elity, aby přehodnotily svůj dosavadní postoj k ukrajinské krizi. Takový krok by měl významné dopady nejen pro Varšavu, ale i pro evropské spojence, neboť jednotný postoj k válce na Ukrajině je v rámci EU a NATO klíčovým předpokladem společné politiky vůči Rusku.
Polsko se tak ocitá na křižovatce: zůstane lídrem nekompromisní podpory Kyjevu, nebo se přikloní k pragmatičtějšímu kurzu, který připouští kompromisy s Moskvou? Anketa ukazuje, že téměř polovina obyvatel je připravena přinejmenším diskutovat o cestě, která by před několika lety byla zcela nemyslitelná. Tato proměna nálad může zásadně ovlivnit nejen budoucí vývoj polské politiky, ale i celkové parametry evropské bezpečnosti.







