Putin se ve svém projevu na přehlídce o válce na Ukrajině sotva zmínil. Pouze uvedl, že právě teď „celá země, společnost a lidé podporují účastníky speciální vojenské operace“.

Ruský prezident zřejmě také reagoval na Trumpova tvrzení, že Spojené státy vyhrály druhou světovou válku. Prohlásil, že „Sovětský svaz nesl hlavní tíhu nejzuřivějších a nejnemilosrdnějších úderů nepřítele.“

Prvnizpravy.cz - Roček: Mírem válka nekončí aneb příběh 2.světové války

A ačkoliv zmínil úsilí spojenců, nejmenoval žádnou z jejich zemí, zmínil pouze přínos „statečného čínského lidu“. 

Čína dostala na přehlídce zvláštní místo - její armáda pochodovala přes Rudé náměstí a hlava ČLR seděla napravo od ruského prezidenta a měla na hrudi, stejně jako Putin, stuhu svatého Jiří.

Si Ťin-pching ale nepřijel jen sledovat přehlídku, ale na oficiální návštěvu, která potrvá několik dní a během níž se bude projednávat mnoho otázek, včetně zvýšení čínských nákupů ruského plynu.

V tomto ohledu se návštěva Si Ťin-pchinga jeví jako projev podpory Putinovi. Stejně jako jeho návštěva Moskvy v březnu 2023 byla takovým znamením – bezprostředně po těžkých porážkách, které ruská armáda utrpěla na Ukrajině, a v předvečer očekávané protiofenzívy ukrajinských ozbrojených sil.

Zelenskij na Moskvu na Den vítězství nejspíše nezaútočí, přítomnost jednoho muže tomu zabrání

Nyní je agenda jiná – probíhají jednání za zprostředkování USA o ukončení války na Ukrajině. Zároveň je podle rozšířeného mínění jedním z cílů Washingtonu v dialogu s Moskvou „odtrhnout“ ji od Číny, s níž je Amerika postupně vtahována do války na různých frontách.

Už jsme psali, že čím horší jsou vztahy USA s Čínou, tím vyšší je hodnota vztahů s Ruskem pro Peking a tím menší je pravděpodobnost, že se Západu podaří přesvědčit Čínu, aby se připojila k tlaku na Moskvu ohledně války na Ukrajině. Tato možnost by teoreticky stále byla možná, pokud by v Americe zůstali u moci demokraté, ale vzhledem k současné sílící čínsko-americké konfrontaci to již není realistické.

Vzhledem k tomu všemu se návštěva Si Ťin-pchinga jeví ještě příznačnější. 

Jak on, tak Putin ukazují, že i po nástupu Trumpa k moci a zahájení rusko-amerických jednání zůstávají vztahy mezi oběma zeměmi silné a Moskva se nehodlá přidat do „protičínského“ tábora. Stejně jako Peking nehodlá Rusku odmítnout podporu. Například v případě zavedení nových amerických sankcí, kterými Trump již nyní hrozí, pokud Moskva odmítne akceptovat jeho podmínky ohledně Ukrajiny. To znamená, že tyto sankce, pokud budou zavedeny, spíše povedou k prudké eskalaci vztahů mezi USA a Ruskem (které pocítí podporu Pekingu) než k nějakým ústupkům ze strany Moskvy.

Dalším signálem, který Putin vysílá Trumpovi, je, že sblížení s Pekingem by se mohlo ještě více prohloubit, pokud Američané nebudou souhlasit s ruskými podmínkami dohody o Ukrajině, se kterými se nechtějí shodnout.

Téhož okamžiku (demonstrace blízkých vztahů mezi Pekingem a Moskvou) však ukrajinské úřady a jejich spojenci na Západě jistě využijí k přesvědčení Trumpa, že Rusko již nelze od Číny odtrhnout, a proto je nutné zastavit jednání s Putinem a zaměřit se na zvýšení pomoci Ukrajině a zpřísnění tlaku na Rusko.

Ale to, jak bylo napsáno výše, by mohlo vyvolat ještě užší sblížení mezi Moskvou a Čínou, a to až do bodu, kdy by Peking zahájil přímou vojenskou podporu Ruska. Například prostřednictvím masivních cílených dodávek dronů na frontu (v této oblasti je Čína světovým lídrem), a možná i personálu pod rouškou „dobrovolníků“.

Překážkou takového scénáře je však to, že Čína v tuto chvíli válku na Ukrajině vůbec nepotřebuje. Protože to značně narušuje jeho hlavní strategii – snahu o rozdělení Evropy a Spojených států. Úzké vztahy s Ruskou federací (které Číňané v současnosti nemají v úmyslu přerušit) zůstávají, dokud válka pokračuje, dráždivým faktorem ve vztazích mezi EU a Pekingem. Číňané proto mají zájem na rychlém ukončení války za jakéhokoli jiného scénáře než porážky Ruské federace. A pokud se Rusové dokážou s Trumpem dohodnout na podmínkách příměří (a právě v této fázi vyjednávání se nyní objevil „zádrhel“), pak Čína zjevně nebude proti, i když je nepravděpodobné, že by v současných podmínkách konfrontace se Spojenými státy vyvíjela na Moskvu jakýkoli tlak synchronizovaný s Američany. A Číňané rozhodně nebudou proti zrušení protiruských sankcí, které komplikují ekonomické vztahy mezi Čínou a Ruskem.

Pokud se ale vztahy Číny se Západem konečně dostanou do slepé uličky, pak nelze vyloučit prudké zvýšení čínské pomoci Rusku ve válce s Ukrajinou.

Celkově vzato moskevská přehlídka, které se zúčastnilo několik světových lídrů, „znamenala Putinovo vítězství jako vůdce, kterého se Západ snažil izolovat,“ uvedl deník The Washington Post.

Přehlídky se zúčastnil čínský vůdce Si Ťin-pching, brazilský prezident, lídři Slovenska, Srbska, Egypta, Vietnamu, Venezuely a řady dalších zemí, které Moskva označuje za „přátelské“.

„Přítomnost světových lídrů ukázala, že západní snahy o jeho izolaci a porážku Ruska selhaly. Jde o pozici Ruska jako důležité součásti světa, nikoli izolované, s mnoha partnery a přáteli, a Západ svými narativy nedominuje globální agendě,“ interpretuje Putinův vzkaz Taťána Stanová, vedoucí pracovnice Carnegieho Eurasijského centra v Rusku.