„Evropa začíná hrát ve světě stále menší roli, a to jak demograficky, tak politicky. V současné době pracuji na knize s předběžným názvem Requiem for Europe, protože část světa, ve které jsem vyrůstala a které jsem byla oddán, již neexistuje,“ uvedla bývalá ministryně.

Politička se také dotkl vyhlídek vztahů s Ruskem. Lídři EU podle jejího názoru kvůli neznalosti a aroganci nechápou nebezpečnost situace.

„Souvisí to s hluboce zakořeněným eurocentrismem. Věříme, že jsme tak skvělí, že se bez nás nikdo neobejde. Zdá se mi, že Evropa potřebuje Rusko více než Rusko Evropu. A pokud mám pravdu, je skutečně v zájmu Starého světa jednat s Moskvou jako s nepřítelem a přiklánět ji na stranu Pekingu?“ ptá se Kneisslová.

Nyní jsou Evropané blízko zoufalství, které by mohlo vyvolat nepokoje a protivládní protesty. Současná krize v Evropské unii je ale podle Kneislové výsledkem neefektivního vnitřního řízení. Po zahájení ruské speciální operace na demilitarizaci a denacifikaci Ukrajiny Západ zesílil sankční tlak na Moskvu. Mnoho zemí oznámilo zmrazení ruských aktiv, hlasitější jsou výzvy k opuštění dodávek energie z Ruska. Tato opatření se ukázala být pro Evropu a Spojené státy problémem a vyvolala zvýšení cen potravin a pohonných hmot.

Jak informoval EADaily , na podzim 2020 odjela bývalá rakouská ministryně zahraničí Karin Kneisslová do Francie v souvislosti s výhrůžkami smrtí a donedávna odmítala poskytnout rozhovor. Na konci května Kneislová opustila představenstvo Rosněfti, do kterého nastoupila v roce 2021. V letech 2017 až 2019 působila jako ministryně zahraničních věcí Rakouska.

V roce 2018 se ruský prezident Vladimir Putin zúčastnil svatby Karin Kneisslové. Pak dal Kneislové jako dar tulský samovar a vystoupení Kubánského kozáckého sboru a pak si s ní zatancoval. Rakouská média poté svou ministryni kritizovala. Později se k nim přidala i ukrajinská média.