Robotická válka zrychluje. Armády nestíhají vlastní vývoj

zprávy

Robotické zbraně se mění v řádu měsíců. Ukrajina, USA, Británie i Čína ukazují, že pomalé armádní nákupy začínají být samy bezpečnostním rizikem.

Robotická válka zrychluje. Armády nestíhají vlastní vývoj
Ilustrační foto
19.září 2026 - 04:58

Ještě před několika lety byly autonomní bojové prostředky, roje dronů a pozemní roboti především atrakcí vojenských veletrhů a experimentálních programů. Dnes už zabíjejí, zásobují jednotky, evakuují raněné, vyhledávají cíle a stále větší část práce přenechávají softwaru. Ještě důležitější je rychlost změny. Mezi objevením nové zbraně, reakcí protivníka a vznikem další generace systému už nemusí uplynout roky. Někdy stačí několik měsíců.

Ukrajina je nejtvrdší laboratoří tohoto vývoje. Pozemní bezosádková vozidla už nejsou jen logistickými pomocníky. Ukrajinské jednotky je používají k přepravě zásob, evakuaci raněných i k dopravě výbušnin proti ruským pozicím. Velitel 3. armádního sboru Andrij Bileckyj popsal ambici nahradit robotickými prostředky až třetinu lidí při vybraných nebezpečných úkolech na frontě. Robot tak přestává být doplňkem pěšáka a začíná měnit samotnou organizaci boje.

Zbraň může zestárnout dřív, než ji armáda nakoupí

Ještě rychleji probíhá souboj ve vzduchu. Rusko prudce rozšířilo používání proudových útočných dronů, které jsou výrazně rychlejší než klasické stroje typu Šáhid. Podle údajů získaných Reuters vzrostlo jejich nasazení z přibližně 450 kusů v červnu na zhruba 2 850 v srpnu. Ukrajinské zdroje odhadují ruskou výrobní kapacitu přibližně na tři tisíce těchto dronů měsíčně.

Pro Ukrajinu tím vznikl problém, který dokonale vystihuje dnešní technologickou válku. Levné interceptorové drony vyvinuté proti pomalejším cílům náhle přestávají stačit. Při rychlostech přes 400 kilometrů za hodinu začíná být klasické ruční pronásledování cíle příliš náročné. Vývoj se proto posouvá k automatizovanému navádění a umělé inteligenci, která vypočítává trajektorii čelního zachycení.


To je varování i pro armády daleko od ukrajinské fronty. Zbraň nemusí zastarat proto, že zestárla fyzicky. Může být prakticky nová, a přesto už nemusí odpovídat bojišti, pro které byla před několika lety objednána. Dlouhé výběrové řízení, další roky vývoje a potom několikaleté dodávky mohou u elektroniky, dronů a autonomních systémů znamenat, že armáda dostává techniku jedné technologické generace ve chvíli, kdy válka už používá generaci další.

Amerika už nechce čekat deset let

Spojené státy na tento problém reagují změnou samotného systému pořizování techniky. Americké letectvo v červnu uzavřelo výrobní kontrakty s General Atomics a Andurilem na první sérii nejméně 150 Collaborative Combat Aircraft. Stroje dnes nesou označení FQ-42 Vengeance a FQ-44 Fury. USAF je označuje za poloautonomní bojová letadla a do roku 2032 chce mít nejméně 500 těchto strojů, přičemž dlouhodobý plán počítá přibližně s tisícovkou CCA.

Tempo je na vojenské poměry mimořádné. Americké letectvo uvádí, že program postoupil od prvního letu ke střelbě ostrou municí během devíti měsíců. Ještě podstatnější je konstrukční filozofie. Software pro autonomní řízení se soutěží odděleně od samotného letounu. Stroj tedy nemusí čekat na novou konstrukční generaci, aby dostal nový „mozek“.


Američané zároveň připravují ještě levnější Mass Modular Aircraft. Při schválení financování chtějí mít 100 těchto autonomních víceúčelových strojů v roce 2029 a 500 v roce 2032. Jeden MMA má stát zhruba polovinu ceny CCA a přibližně desetinu ceny bojového letounu páté generace. Výsledkem není jen další typ dronu. Mění se model letecké války, v němž drahý pilotovaný letoun doplňují stovky levnějších autonomních nosičů senzorů, elektronického boje a zbraní.

Británie staví roje, Čína si připravuje další krok

Podobným směrem se vydává Británie. Dne 16. září oznámila úspěšnou demonstraci autonomního roje v realistickém vojenském prostředí. Podstatné není, že experiment zahrnoval několik dronů. Podstatné je, že se armáda snaží přestat řídit jednotlivé stroje a začít řídit roj jako jediný bojový celek. Otevřená softwarová architektura má navíc umožňovat rychlé výměny platforem i algoritmů podle toho, jak se bude měnit bojiště.

Čína míří ještě dál. Reuters na základě více než stovky dokumentů popsal čínský vojenský výzkum humanoidních robotů pro průzkum, logistiku, nebezpečné operace a perspektivně také městský boj. Zatím jde převážně o vývoj a experimentování, nikoli o masově zavedené robotické vojáky. Čína však disponuje mimořádnou průmyslovou základnou. V roce 2025 podle údajů citovaných Reuters připadalo na čínské výrobce přibližně 95 procent světových dodávek humanoidních robotů.


Nejtvrdší poučení může být právě v rychlosti celého cyklu. Současný závod nezíská automaticky země, která vyrobí nejlepší tank, nejdražší letadlo nebo technicky nejdokonalejšího robota. Výhodu může získat ten, kdo dokáže novou technologii nejrychleji vyzkoušet, vyrobit ve velkém, poslat k jednotkám, získat data z boje a během několika měsíců ji znovu změnit.

Ukrajina už ukazuje válku, ve které může technické řešení zastarat během jediné sezony. USA kvůli tomu lámou tradiční akviziční postupy a oddělují hardware od autonomního softwaru. Britové učí vojáky pracovat s rojem místo jednotlivého dronu. Čína opírá vojenskou robotiku o obrovskou civilní výrobní základnu. Tohle už není vzdálená debata o válce budoucnosti. Robotická válka začala a problém tradičních armád může být mnohem prostší. Než techniku vysoutěží, schválí, objednají a převezmou, protivník už může bojovat úplně jinak.

(Kyncl, prvnizpravy.cz, repro: reuters)


Zdroje: 1.Reuters – Behind the killer robots of Ukraine’s new warfare revolution⁠; 2. Ukraine races to counter Russia’s jet-powered drone attacks⁠; 3. U.S. Air Force – Meink offers blueprint for modernizing Air, Space Forces affordably⁠; 4. UK Government – Dstl drone swarm accelerates Army autonomy ambition⁠; 5. Reuters – From dance floor to war: China readies humanoid robots for combat⁠


Anketa

Pokud by se dnes konalo referendum o členství ČR v EU, jak byste hlasovali?