Svátek má: Matouš

Zprávy

Velikost textu:

Roček: Afghánská vláda se bojí prozatímní vlády

Roček: Afghánská vláda se bojí prozatímní vlády

Od začátku roku 2021 ani jednou česko – moravská média neinformovala o zajímavém krizovém fenoménu „prozatímní vlády“.

Ašraf Ghaní, prezident Afghánistánu
13. února 2021 - 09:01

Afghánští vládní politici a generálové zažívají bolení hlavy z požadavku opozičních politiků na vytvoření prozatímní vlády. Začátkem února 2021 se s úvahami o prozatímní vládě doslova roztrhl pytel, upozorňuje v komentáři František Roček.

Nová vláda je očekávána jako součást mírové dohody. V neutrálním smyslu „budoucí vládou“ bude vláda podle ujednání mezi USA a Talibanem. To se nelíbí protivládním politickým frakcím, protože do nové afghánské vlády budou po uzavření vnitro-afghánského míru vpuštěni především zástupci současné vlády a Talibanu v poměru (prý) půl na půl.

Tento návrh není řadě nevládních politiků po chuti, protože nejsou součástí tohoto návrhu. Prozatímní vláda jmenována v důsledku vnitropolitické krize by naopak byla složená z řady politických stran a hnutí.

Prozatímní klacek


Ahmad Zia Massoud, bývalý viceprezident a zástupce šéfa strany Džamíat-e-Islami, začátkem února řekl, že vytvoření prozatímní vlády je jednou ze spravedlivých možností, jak se v politickém úsilí země posunout kupředu.

U řady afghánských politických stran je spojena s vizí vykopnutí dosavadního prezidenta z vlády.

Sám Massound hovoří o této vizi mající tři různá politická jména: „Jediným politickým řešením v zemi je vytvoření prozatímní vlády, úřadující vlády nebo vlády národního usmíření… (Prezident) Ašraf Ghaní je proti míru, nemůže zůstat u moci."

Prezidentský palác oponuje: „Prozatímní nebo úřadující vláda, nebo jakýkoli jiný typ vlády, je nepřijatelný," řekl  prezidentský mluvčí Dawa Khan Menapal. Samotný prezident Ghani říká, že pravomoc převede na nástupce pouze prostřednictvím voleb a podle ústavy.



Ghaní hledá na poslední chvíli kámoše

Ghaniho administrativa hledá spojence, aby vytvořila dojem afghánské politické jednoty vůči Talibanu.

Rahmatullah Nabil, bývalý šéf afghánské zpravodajské služby - Národního ředitelství bezpečnosti (NDS), který je také kritikem Ghaniho, řekl, že prezident je politicky izolovaný a snaží se získat podporu hlavních afghánských politických stran a politických hnutí.

„V posledních šesti letech prezidentský palác a dr. Ašraf Ghaní nehledal názory politických vůdců, až situace dospěla do fáze, kdy začaly diskuse o prozatímní vládě... Vláda se nyní snaží ukázat nové vládě v USA, že má podporu afghánského lidu," řekl Nabíl.

Jenže, mnozí politici mají obavy nejen z Talibanu, ale i z jednání lidí kolem prezidenta Ghaního. Situace se vyhrocovala již v srpnu 2020, kdy několik politiků v dopisu uvádí, že pokud vláda politické hrozby nebude řešit vážně, prezident Ghani bude považován za potenciální hrozbu.

V dopisu prezidentu Ghanímu řada bývalých vládních představitelů a politiků obvinila „vnitřní kruh vlády“, včetně úřadů prvního viceprezidenta a Národního ředitelství bezpečnosti (NDS), ze snahy vyhrožovat těm, kteří nesouhlasí s vládní politikou.

„Bohužel se zdá, že pod vaším vedením někteří vysoce postavení vysocí úředníci, kteří jsou vám blízcí, vytvořili buňku (skupinu), která zasahuje až k vašemu viceprezidentu a NDS za účelem podrobení si kritiků a politické opozice prostřednictvím pobídek a hrozeb; … buňka (skupina) se také snaží šířit pocit strachu a teroru mezi vládními kritiky a politickou opozicí," píše se v dopise. Ten podepsalo osm politiků, včetně bývalého prvního post-talibanského prezidenta Karzaiho.

V dopisu píšou signatáři o vládou šířených dezinformacích. Třeba že Taliban údajně vyhrožoval smrtí falešným dopisem, ale ve skutečnosti na základě důvěryhodných informací 20. srpna 2020 dopis vyrobil a rozeslal výše uvedený (prezidentský) kruh.

V dopisu je dále uvedeno: „…v posledních několika měsících došlo k řetězci záhadných atentátů prostřednictvím cílených vražd a teroristických útoků proti řadě prominentních mírových aktivistů a politických kritiků vládní politiky, zejména pokud jde o mír. Bohužel následné vládní vyšetřování všech těchto případů bylo v tichosti a možná záměrně zameteno bez výsledku pod koberec."

Prozatímní vláda jako začátek Ghaniho zkázy?

Pokud dochází k politickým třenicím, jedním z projevů takové situace je snaha o ustavení prozatímní vlády. Po vyhnání Talibanu (v zimě koncem roku 2001) byly prozápadně přítulné a Taliban nechtějící afghánské politické osoby svezeny v prosinci 2001 do německého Bonnu, kde byla slavnostně „ustanovena“ úředníky USA afghánská prozatímní vláda -  Afghan Interim Administration ( AIA ), tedy prozatímní úřad. Byla to první prozatímní vláda po pádu Talibanu fungující od 22. prosince 2001 do 13. července 2002.

Současný režim si uvědomuje, že jakákoliv forma prozatímní vlády by znamenala novou politickou situaci, a tudíž nové figury ve hře. Tedy konec současné vlády, a politické posílení Talibanu.

Proto se objevují zoufalé hlášky typu: „Prozatímní vláda“ znamená trvalou příležitost pro zahraniční intervence. Tuto ptákovinu 30.1.2021 pustil do mediálního světa poradce pro národní bezpečnost (NSA) Hamdullah Mohib. Podle Mohiba není čas na realizaci zahraniční agendy v zemi. Toto řekl chlapík, který bere gáži jenom proto, že vláda pro kterou pracuje je držena při životě (v rámci současné zahraniční agendy) miliardami dolarů od USA, dalších zahraničních dárců, a s asistencí interbrigadistů z NATO.

Mohib tím reagoval na prohlášení Mohammada Abbase Stanekzaiho, zástupce vedoucího politické kanceláře Talibanu v Kataru. Stanikzai oznámil v Moskvě ve čtvrtek 4.2., že pokud Ashraf Ghani odstoupí z funkce prezidenta, Taliban je připraven v míru spolupracovat s novou vládou. V té době prezident Mohammad Ashraf Ghani opětovně vyjádřil svůj nesouhlas s ideou prozatímní vlády a řekl, že prozatímní vláda již dříve znamenala „krveprolití a zkázu“.

Tím Ghani odkazoval na chaos po odchodu sovětské armády z Afghánistánu, ale jeho odpůrci si tím připomenou spíše prozatímní proamerickou vládu z Bonnu. Afghan Interim Administration ( AIA ).


Vše, co oslabí současnou prezidentskou administrativu, posílí islamistický Taliban. Islamisté z Talibanu mají jasno: „Na základě dohody (mírové dohody mezi USA a Talibanem) bude tato vláda rozpuštěna a na základě vnitroafghánského jednání bude vytvořena další vláda…," řekl Suhail Shaheen, člen mírového vyjednávacího týmu Talibanu. Taková vláda bude přechodným nesourodým a dobře ovlivnitelným cirkusem.

Ghaní se snaží najít politické příznivce a delegace Talibanu navštěvují státy v okolí Afghánistánu a silné politické hráče, aby si Taliban zajistil příznivé vztahy se zahraničím. Různé afghánské strany zastupují zájmy spřátelených politiků a politických skupin v okolních státech založené na vzájemném, většinou obchodním spoluspiklenectví. Např. o prvním únorovém víkendu navštívila delegace Talibanu pod vedením mullaha Abdula Gani Baradara Turkmenistán, kde Taliban (opět) vyjádřil plnou podporu plynovodu Turkmenistán-Afghánistán-Pákistán-Indie (TAPI).

Ze spolupráce s Talibanem mohou mít státy v bližším regionu hospodářský prospěch. Rozkrást afghánské nerostné bohatství, získat lukrativní zakázky a zajistit si vliv nad důležitými dopravními trasami, to jsou zajímavé nabídky. Taliban prohlásil, že zřízení islámské vlády, která nahradí současnou vládu, je součástí dohody z Dohá, přičemž Rusko a Írán jsou na straně Talibanu.

Také v pondělí 1. února Mir Rahman Rahmani, mluvčí afghánského parlamentu, hovořil o vyhlídkách na vytvoření prozatímní vlády v Afghánistánu. Uvedl, že prozatímní vláda by mohla pracovat lépe (než dosavadní vláda) a ukončit válku. Toto prohlášení se ale vládnímu klubu nelíbilo.

Menší inventura


Kábulská vláda se snaží neochotně o jednání s Talibanem, protože ví, že pokud by došlo skutečně k mírovému vnitroafghánskému ujednání, znamenalo by to postupný rozklad proamerického systému zastoupeného týmem prezidenta Ghaniho.

Taliban se snaží neochotně o jednání s kábulskou vládou, protože zatím Kábul neprojevil dostatečnou snahu vzdát se svým mocenských pozic, tedy kapitulovat.

Zatím jsou rozhovory na mrtvém bodě a Taliban např. požaduje propuštění dalších talibanských vězňů z vládních věznic.

Barnett R. Rubin, ředitel afghánského regionálního programu New York University, napsal Otevřený dopis afghánskému Talibanu. V němž bylo mj. uvedeno, že Rubin rozumí tomu, že v rámci „bidenování“ bude přečteno a produmáno vše kolem dohody, protože součástí dohody jsou i tajné dodatky, o kterých obyčejní smrtelníci, tedy i novináři, nic nevědí.

Rubin vnímá, že mírová jednání od začátku provází problém: Původní harmonogram jednání se zhroutil již na začátku: Jednání mezi Talibanem a vládou mělo začít 10 dnů po dohodě USA s Talibanem, ale zpoždění při  propouštění talibanských vězňů zadržovaných afghánskou vládou, časový plán odsunulo a rozhovory začaly až 12. září 2020, o šest měsíců později, než bylo plánováno. Čili problémy začaly ještě dříve, než došlo k zahájení rozhovorů…

(rp,prvnizpravy.cz,foto:arch.)