Svátek má: Bořivoj

Zprávy

Velikost textu:

Roček: Americký ústup se změnil v ostudu

Roček: Americký ústup se změnil v ostudu

V roce 2017 v knize „Bombardovat nemocnice je normální“ jsem napsal: „Padne kolem roku 2020 prozápadní vláda v Afghánistánu? Autor knihy to předpokládá.“

Bagram po odchodu US vojáků
10. července 2021 - 07:20

Dnes předpokládám, že k celkovému zhroucení současné afghánské vládní administrativy může dojít možná do jara 2022, nejpozději do poloviny roku 2022. Lze předpokládat, že přitom čtvrtinu území nebude ovládat Taliban, ale různé protitalibanské frakce, upozorňuje publicista František Roček.

V únoru 2020 podepsal prezident Trump dohodu Talibanu s USA o americké kapitulaci s odchodem amerických vojenských gážistů do 1. května 2021. Novoprezidiální Biden, aby se odlišil od Trumpa, teatrálně oddálil datum stažení až na září 2021. Nakonec to končí úprkem a dnes již není v Afghánistánu skoro žádný uniformovaný severoamerický gážista.

Bagramský trapas

V souvislosti s tím jistě je úsměvná fotografie toulající se asijskými novinami a mediálními weby jak švarný důstojník afghánské národní armády si pořizuje selfie mobilním telefonem na americké letecké základně Bagram poté, co ji začátkem července potichoučku v noci opustily poslední uniformovaní človíčci z USA. Základna je asi 70 kilometrů severně od Kábulu.

Fotografie vznikla poté, co Severoameričané doslova ostudným způsobem opustili leteckou základnu, která jim sloužila dvě desítky let jako nedobytná pevnost. Tím potvrdili, že utíkají alias kapitulují. Zbrklého odchodu si všimla i česká probruselská média, např.: Bagram: poslední doslova zhasnul (8. 7. 2021, MF Dnes), Američané po anglicku zmizeli. Základnu v Bagramu pak vyrabovali místní (8. 7. 2021, idnes.cz), Zmizeli tiše a nečekaně a začalo rabování. Takto vypadá Bagram po odchodu vojáků (7. 7. 2021, seznampravy.cz).

Severoamerická vláda označuje svůj afghánský odchod „čerpáním“, nikoli ústupem. Bidenovci provádění čerpání resp. odčerpávání, zmenšování ve smyslu přesunu/odsunu. (The US government calls its Afghan exit a “drawdown,” not a retreat.) Neboť slovo “drawdown” reprezentuje zmenšení velikosti/přítomnosti vojenské síly. V kšeftaření to znamená pokles investice nebo přesměrování fondu - čerpání bylo soustředěno do menších zajišťovacích fondů atp.

V Bagramu se ale ústup změnil v útěk. Pokud by si chtěli Severoameričané zachovat tvář, z blízkého Kábulu by za nejpřísnějších bezpečnostních opatření vrtulníky přiletěl chuchvalec civilních a vojenských papalášů, hrála by muzika nějaké hymny a marše, byly by proneseny nejméně dva užvaněné rozlučkové proslovy. Základna by byla slavnostně předána. Jenže, k tomu nemohlo dojít.

Vojenští gážisté USA museli dávat pozor, aby při odjezdu se nikomu nic nestalo. Žádný mrtvý ani zraněný od islamisty, který by najednou při slavnostním loučení začal střílet nebo sebevražedně vybuchne i s pár amíky. To by podle pijáristů u severoamerikánské veřejnosti signalizovalo, že to není odchod po dlouhodobé únavné práci, ale o skutečný ústup, při kterém nepřítel střílí utíkajícím vojákům na rozloučenou do zad.

Mluvčí Pentagonu John Kirby to potvrdil: „Přesná hodina odletu nebyla prozrazena z bezpečnostních důvodů… Obecně jsme cítili, že je lepší tyto informace co nejvíce utajit," dodal.

I s vědomím, že ohromný areál, v podstatě menší město, po svém zmizení nechají otevřený pro rabující.

Podle médií si stěžovali afghánští vojenští představitelé, včetně generála, který má základnu v budoucnu řídit, že jim nebylo předem řečeno, že americké síly odejdou v pátek 2. července v časných ranních hodinách.

Ostraha supermarketu utekla

Navždy již přítomnost USA v Afghánistánu bude symbolizovaná útěkem z Bagramu. Odjezd sovětské armády přes dnešní afghánsko-uzbeckou hranici skončil průjezdem poslední jednotky po dnes již historicky významném mostu přátelství přes Amu Darya. Po mostě Sověti opustili Afghánistán v roce 1989: Vyzdobený most, mávající vojáčci a lampasáci, to je jejich symbol odchodu. Byla to samozřejmě jenom póza, ale představuje určitou trvalou historicky poklidně smiřlivou pachuť.

Bagram bude symbolem severoamerikánského útěku. Poslední vojáci zmizeli v letadle a odletěli na kábulské letiště. Teprve tam oznámili afghánským papalášům, že opustili válečnický supermarket Bagram, ať si ho jdou zamknout a přebrat. Americká ostraha supermarketu utekla a do světa se rozlétly fotečky liduprázdné základny a kořisti, co si v supermarketu lid afghánský nakradl.

„O zbabělém způsobu, jakým američtí vojáci opustili základnu Bagram, se bude na afghánském bazaru mluvit ještě dlouho a stane se folklórem,“ napsal K Bhadrakumar, bývalý indický diplomat, publikující politické komentáře ve spolupráci s Indian Punchline a Globetrotter a Asia Times.

Mluvčí Pentagonu John Kirby řekl, že „vysoce postavení afghánští političtí a vojenští představitelé byli o odchodu vyrozuměni dva dny předem… Přesná hodina odletu nebyla prozrazena z bezpečnostních důvodů… Obecně jsme cítili, že je lepší tyto informace co nejvíce držet v tajnosti…"

Stažení USA musí být „bezpečné a spořádané", řekl Kirby a poukázal na neustálou hrozbu, kterou Tálibán představuje pro americké síly. Přitom zapomněl říci, že Taliban nechává jednotky NATO na pokoji, aby v klidu co nejdříve vypadli z Afghánistánu.

Druhý život základny

„Během posledních 20 let bylo mnoho špičkových amerických generálů ve velitelském centru, aby odtud řídili afghánskou válku. Mnoho vybavení z centra bylo buď sešrotováno, nebo odvezeno americkými vojáky.

Podle svědků světla na základně náhle zhasla a potom vzlétlo velké letadlo s posledními vojáky. Několik hodin poté vstoupila na základnu afghánská armáda…

„Naší prioritou je prozatím zajistit bezpečnost letiště a převzít zbývající vybavení od zahraničních sil. Bude roztříděno a pak se rozhodneme, jak ho využijeme," řekl Asadullah Kohistani, armádní velitel v Bagramu.

Na základně bylo ponecháno nejméně 1000 nepancéřovaných vozidel a nejméně 50 obrněných. K tomu stovky malých i větších objektů s vybavením a proviantem. … Afghánský úřad pro civilní letectví uvedl, že radar a komunikační systémy VSAT byly na základně znovu aktivovány… Tamní nemocnice byla v posledních dvou desetiletích známá léčbou pacientů, včetně civilistů a úředníků. Řada vybavení v nemocnici má cenu milionů dolarů… nemocnice můžeme poskytnout urgentní léčbu ozbrojeným silám,“ sdělila světu 5. 7. 2021 agentura Tolo news.



Bidenovská komedie

Jestli to je porážka nebo ne, není podstatné. Hlavně, aby již američtí válečníci byli z Afghánistánu pryč. Biden a jeho aparát může jenom papouškovat, co řekl předtím Trump: V Afghánistánu je „válka, o které prezident nadále cítí, že nemá vojenské řešení", pronesla trumpovská slova v úterý 6. 7. novinářům bidenovská tisková mluvčí Jen Psakiová.

Bidenův dubnový rozkaz odsunout severoamerické síly do 11. září byl rychle splněn. Byly staženy tisíce servisních pracovníků a civilních dodavatelů.

Pokud byl Trump kritizován, že tlačí na stažení vojáků do konce roku 2020, Biden se také naučil rychle sprintovat. Sice se Biden odlišit od Trumpa tím, že si stanovil novou lhůtu pro stažení z Afghánistánu k 11. září, ale začátkem července už bylo 90 procent vojáků pryč. Poslední utečou do konce srpna, uvedl Pentagon.

Rychlý až tajnůstkářsky prováděný útěk Severoameričanů z Afghánistánu, až na hrstku posledních amerických vojáků, nenechává žádné pochybnosti o Bidenově jediné skutečné prioritě: Rychle pryč.

Je třeba se ale Trumpa a Bidena zastat. Trump učinil těžké rozhodnutí. Musel uznat porážku USA. V opotřebovací válce vyhráli islamisté. Biden Trumpovo racionální rozhodnutí respektoval. Je logické, že oba chtěli vytáhnout vojáky a kontraktory z Afghánistánu co nejdříve. Trump o 4 měsíce před konečným termínem, Biden o dva měsíce dříve před jeho stanoveným termínem, tedy začátkem června, protože 90 % vojáků již odjelo. Z praktického hlediska mise skončila, byť oficiálně americká vojenská mise v Afghánistánu skončí až 31. srpna.

John Mueller, profesor politologie a expert na zahraniční politiku na státní univerzitě v Ohiu upozorňuje, že ať už budou následky války jakékoli, nejpravděpodobnější reakcí Američanů bude pokrčení rameny: „Nemyslím si, že pravděpodobné politické důsledky budou příliš velké. Po debaklu kosmických rozměrů ve Vietnamu v roce 1975 nikdo neprotestoval a Reaganovo stažení vojáků z Libanonu v roce 1983 ani Clintonovo ze Somálska v roce 1993, nemělo žádné následky… Američané tomu pravděpodobně nevěnují příliš pozornosti…"

Gordon Adams, profesor na Americké univerzitě s tím souhlasí, protože, jak uvedl „v Afghánistánu není populární válka."

Centrální velitelství válečníků USA, které dohlíží na afghánské operace, v úterý 6. 7. uvedlo, že stažení bylo dokončeno z více než 90 procent.

Escobar upozorňuje…

V první polovině července 2021 talibanští džihádisté okupují kolem 215 – 220 afghánských okresů ze 421. Situace se stále mění  –  každý den se snaží Taliban obsadit další okresy, armádní protiútoky Talibance vyhánějí, aby za několik dnů opět hrozilo, že osvobozený okres Taliban opět obsadí. Desítky okresů jsou napadeny. Celé afghánské provincie jsou v podstatě ztraceny pro vládu v Kábulu. V některých provinciích ovládá vláda jenom správu několika menších oblastí, více méně rozptýlených měst v obležení.

Samotná provincie Kábul s hlavním městem je zhruba z poloviny směrů obklíčena okresy pod talibanskou kontrolou. Taliban rychle postupuje v západním Vardaku, v provincii sousedící s kábulskou provincií. To je předpoklad pro útok na Maidan Shar, hlavní město provincie. Pokud získají kontrolu nad Vardakem, budou doslova u bran Kábulu. Upozorňuje na to 7. července 2021 publicista a geopolitický analytik Pepe Escobar. Je častým přispěvatelem pro noviny, na webové stránky a pro rozhlasové a televizní pořady od USA po východní Asii. Narodil se v Brazílii, od roku 1985 je zahraničním korespondentem.

Escobar se obává, že „…Tálibán nabírá neodolatelnou dynamiku, zejména když Afghánci byli ohromeni, když viděli, jak imperiální „ochránce" po téměř dvou desetiletích de facto okupace opustil leteckou základnu Bagram uprostřed noci.

Porovnejte to s hodnocením seriózních analytiků, jako je Lester Grau, vysvětlující sovětský odchod před více než třemi desetiletími:

„Když Sověti v roce 1989 opustili Afghánistán, jednali koordinovaným, promyšleným, profesionálním způsobem a zanechali po sobě fungující vládu, modernizovanou armádu a pokračovalo poradenské a ekonomické úsilí k udržení životaschopnosti vlády. Stažení sovětských jednotek bylo založeno na koordinovaném diplomatickém, ekonomickém a vojenském plánu, který sovětským silám umožnil stáhnout se v dobrém stavu a afghánské vládě pomohl přežít.

Demokratická republika Afghánistán (DRA) se dokázala udržet navzdory rozpadu Sovětského svazu v roce 1991. Teprve poté, se ztrátou sovětské podpory a zvýšeným úsilím mudžahedínů (svatých bojovníků) a Pákistánu, sklouzla DRA v dubnu 1992 k porážce…“

Zbytkoví válečníci

Útok na Afghánistán koncem roku 2001 poskytl USA na 20 let základny ve střední Asii pro špionážní monitorování oblasti. Teď tyto základny ztrácí. Jediným záchytným bodem dále bude ambasáda v Kábulu, která je proto rozšiřována. Bude ji chránit nejméně 650 dvounohých neprůstřelných vest.

K tomu se přidá další prvek NATO - možná 500 tureckých vojáků na ochranu kábulského letiště. Jenže, Turci nepředstavují prvek NATO, protože sledují svou vlastní asijskou islamistickou politiku. K tomu zůstane v oblasti něco nehlášených „dodavatelů", neboli žoldáků, a nespecifikovaný počet speciálních sil.


Zbytková moc a létající četník

USA a jejich kámoši z NATO sice utíkají z Afghánistánu, ale USA si nechávají v záloze pověst létajícího četníka. Taliban byl upozorněn na zvláštní výsadu USA, že mohou bombardovat Afghánistán, kdykoli se jim zachce, protože Taliban nemá sofistikovanou protiletadlovou obranu.

Escobar upozorňuje, že změna pro USA je jenom v tom, že namísto generála Scotta Millera, zatím nejvyššího amerického velitele v Afghánistánu, bude vrchním atentátníkem generál Frank McKenzie, šéf CENTCOM.

„Budoucí bombardování tedy bude v podstatě pocházet z Perského zálivu – což Pentagon láskyplně popisuje jako "schopnost za horizontem". Rozhodující je, že Pákistán oficiálně odmítl být jeho součástí, i když v případě útoků bezpilotních letounů budou muset přeletět pákistánské území v Balúčistánu. Tádžikistán a Kyrgyzstán také odmítly hostit americké základny,“ dodal Escobar.

V hlavách severoamerických stratégů je afghánská dumka o tom, že generál Miller pomůže přeměnit americkou vojenskou misi na tzv. hybridní válku. Pokud jde o "schopnost za horizontem“, podle které se americké válečné letouny a ozbrojené drony Reaper startující především v Perském zálivu, budou se účastnit nebo zálohovat afghánské vojenské operace proti Talibanu, nejde o nic jiného, než co Talibové znají již od roku 2001. Taliban je letos ještě silnější než v roce 2001, připustil i nějaký Biden.

USA doufají, že postupně zreorganizují protiteroristické aktivy v regionu. Ministři zahraničí Uzbekistánu a Tádžikistánu byli nedávno pozváni do Washingtonu na konzultace, protože USA s pomocí svých dolarů mají sen, že vsadí na tyto dvě země jako své „protiteroristické“ základny. Ale to je již jiná kapitola, jiné téma.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:.outlookafghanistan.net)