Militantní korporace v USA směřují svoji agendu především proti Číně. Tento fenomén je označován jako druhá studená válka a má především ekonomický rozměr.

Letos Centrum pro ekonomiku a obchodní výzkum (CEBR) uvádí, že je Čína na dobré cestě k tomu, aby v roce 2030 předstihla USA jako největší světovou ekonomiku. Ztráta ekonomické síly znamená zároveň pokles mocenského postavení a tudíž i další pokles možností prosazovat i své ekonomické zájmy – to platí od starověku dodnes. Proto i dnes USA doslova zuřivě zbrojí, aby se pokusily si udržet status quo.

Ve stínu velké flotily

Čínské námořnictvo je největší na světě a očekává se, že bude i po deseti letech. Výroční zpráva amerického ministerstva obrany za rok 2020 pro Kongres o čínské vojenské síle zveřejněná v září uvedla: „Čínská lidová republika má největší námořnictvo na světě, s celkovou bojovou silou přibližně 350 lodí a ponorek, včetně více než 130 hlavních (největších) povrchových plavidel." Pro srovnání, bojová síla amerického námořnictva je přibližně 293 lodí v roce 2020.  Pentagon předpovídá, že Čína by mohla být po deseti letech stále početně největší na světě s více než 420 válečnými loděmi, zatímco americká flotila by se mohla rozrůst na 355.

Čína se s tlakem USA vyrovnává s rostoucí sofistikovaností s pomocí ekonomického vlivu a statusu supervelmoci - která toleruje jen málo kompromisů.

Čínská vláda např. schválila hraniční zákon, který povoluje použití zbraní podél 22 117 kilometrů dlouhé pozemní hranice. V loňském roce se Čína dostala do patové situace s Indií. Jde o trvalý zdroj napětí navzdory rozhovorům v roce 2021. Další vývoj je nejasný, protože z vojenského hlediska Indie tahá za kratší konec provazu. Pozemní střety na hranicích jako nebezpečí eskalace napětí jsou nepravděpodobné.

Vícevrstvá diplomacie

Čínská mocenská koncepce je jednoduchá. Prioritní je oblast jihovýchodní Asie. Indický a Tichý oceán představuje jenom druhou vrstvu, nárazníkovou zónu proti dotěrnému hmyzu z USA. Že by Čína ohrožovala Indický a Tichý oceán snahou o získání nadvlády v této oblasti, je pouze strašením. Taková snaha by nebyla pro Čínu racionální.

V rámci tohoto přístupu letos například více než 200 čínských rybářských lodí zakotvilo ve sporné části Jihočínského moře. Zhoršilo to počátkem roku 2021vztahy Pekingu s Filipínami, ale nebylo to nic překvapivého. Filipíny začaly opět zvyšovat míru spolupráce s USA.  

Přátelství s ručením omezeným

Na summitu Sdružení národů jihovýchodní Asie na konci listopadu se čínský prezident Si zavázal, že bude vždy „dobrým přítelem" ASEAN, aby uklidnil Filipíny a tři další státy, s nimiž vede Čína spor o mořská teritoria.

Čína vzkazuje, že se bude vyhýbat hegemonii ve sporné mořské vodě.

„Chování Číny není historicky nové. To bylo vždy chování nastupujících velmocí. Země ASEAN mají obavy ze vzestupu Číny. To je důvod, proč ujištění prezidenta Si Ťin-pchinga byla pravděpodobně velmi vítaná," uvedl v médiích Eduardo Araral, docent Národní univerzity v Singapuru.

Si Ťin-pchingova vláda konejší sousední státy nabídkou vakcíny proti COVID-19 a též nabídla osobní ochranné pomůcky několika zemím.

Filipínci si toho všimli, řekl Aaron Rabena, výzkumný pracovník v asijsko-pacifické nadaci Pathways to Progress Foundation v Manile. „Veřejnost je docela skeptická. Nejsou tak vnímaví jako (filipínská) vláda, pokud jde o čínské vakcíny, ale hodně veřejnosti dostalo čínské vakcíny, protože neměli moc na výběr," řekl.

Pandemická diplomacie pomohla „vylepšit" obraz Číny ve velké části světa, řekl Jeffrey Kingston z japonského kampusu Temple University.

Ale podobně na svatoušky si hrála třeba i Austrálie a samozřejmě USA. Např. 30. 12. 2021 oznámila USA, že darují Indonésii dalších 3,3 milionu vakcín proti COVID-19. Nebo vlivová organizace USAID poskytuje grant ve výši 2,4 milionu dolarů na podporu očkování proti COVID-19 v Laosu. Oznámili to Amíci na webu amerického indo-pacifického válečnického velení (USINDOPACOM).

Stabilitu v okolí si Čína zajišťuje i tím, že zastavila přelévání rebelů přes hranici, když začalo šíření separatistického hnutí a nepokojů v Myanmaru po únorovém vojenském převratu v zemi.

Rychlá pomoc Afghánistánu patřila mezi největší úspěchy Číny v roce 2021. Čína má v úmyslu investovat miliardy dolarů, pokud Tálibán dokáže zaručit bezpečnost čínských pracovníků a jejich majetku, uvedl v říjnu úřadující náměstek ministra informací a kultury Tálibánu. To je dlouhodobý záměr již z doby, kdy bylo jisté, že se americká válka v Afghánistánu hroutí. Číňané mohou stabilizovat situaci v Afghánistánu i tím, že zaplatí nezaměstnané (demobilizované) bojovníky Talibanu jako ochranku na čínských stavbách silnic z Pákistánu přes Afghánistán do střední Asie.

Naproti tomu velmi medializovaná otázka Tchaj-wanu je nepodstatná, protože pro Čínu je vyřešená. Je jenom otázkou za jakých okolností a kdy bude ostrovní provincie připojena zpět k čínské říši. Vše co se děje dnes kolem Tchaj-wanu jsou jenom hrátky. Rozhodující je síla. Tu Čína již získala. Budoucnost Tchaj-wanu je již vyřešena.