Svátek má: Matouš

Zprávy

Velikost textu:

Roček: NATO bylo v Kábulu na druhé koleji. No a?

Roček: NATO bylo v Kábulu na druhé koleji. No a?

Stahování Atlanťanů z pekelné říše zvané Afghánistán plné džihádisticky ztopořených Elfů bylo provázené kvikotem představitelů evropských států z aliance NATO. Důvod? USA ukázaly, že ostatní státy NATO jsou v krizi pro ně jakési páté kolo u vozu.

Letadlo
29. srpna 2021 - 04:20

První signál nespokojenosti se objevil na summitu v Bruselu 14. června 2021, upozorňuje publicista František Roček a ústecký senátor Jaroslav Doubrava.

Trapnou situaci na summitu dobře vystihla CNN (14.6.2021. Někteří američtí spojenci si neoficiálně stěžovali, že s nimi nebylo řádně konzultováno jak Biden oznámí stažení vojáků do 11. září. Někteří také zpochybňovali, jak lze v Afghánistánu udržet bezpečnost po odchodů vojáků USA, zejména na mezinárodním letišti v Kábulu a v diplomatických zařízeních.

Biden na tiskové konferenci po summitu řekl, že mezi lídry panuje "silná shoda" ohledně jeho plánů stáhnout vojáky z Afghánistánu. Státy NATO se ve svém závěrečném prohlášení dohodly, že poskytne „přechodné financování", aby letiště udržela aliance otevřené, a Turecko (členský stát NATO) se zavázalo, že k tomu vyčlení vojáky.

Nepříjemná zkušenosti


Kritika Bidenovců za jejich přístup k útěku z Afghánistánu je oprávněný. Situaci ilustruje příběh (zveřejněno 23. 8. 2021, Asia Times) jak o víkendu 14. srpna si němečtí diplomaté, kteří běžně projížděli diplomatickou čtvrtí Kábulu, všimli, že američtí vojáci, kteří obvykle areál hlídají, zmizeli. Němci si také všimli, že cesta na mezinárodní letiště, obvykle zabezpečená americkými vojáky, je také nechráněná. Němci obvolali západní kolegy a dozvěděli se, že USA stáhly vojáky na své velvyslanectví. Teprve následující den američtí diplomaté informovali své spojence, že i oni by měli opustit tzv. diplomatickou čtvrť.

Na bruselském summitu v červnu 2021 si někteří uražení spojenci z NATO stěžovali na nedostatek konzultací, a znovu to zaznělo v době, kdy nastal ústup jednotek USA z Afghánistánu.

Bidenovo dubnové rozhodnutí bezpodmínečně se stáhnout z Afghánistánu ke konkrétnímu dni nebylo konzultováno se spojenci. Bidenovo rozhodnutí nahradilo podmínku jeho předchůdce Donalda Trumpa, že Taliban by měl nejprve s afghánskou vládou uzavřít dohodu o sdílení moci.

V srpnu 2021 zazněla v médiích kritika, že jako projev solidarity v roce 2001 po teroristických útocích z 11. září NATO na New York City a Washington NATO dobrovolně pomohlo Amíkům obsadit a zajistit Afghánistán. Poté se připojili k úsilí vycvičit afghánské bezpečnostní síly a vybudovat občanskou společnost. A v roce 2021 byli ponecháni ve štychu.

NATO se postavilo proti Bidenově myšlence na stažení stanovené k přesnému datu, ale stejně alianci nic jiného nezbývalo, než se stáhnout stejně jako USA.

Samotné stahování USA z Afghánistánu probíhalo bez konzultací s NATO. Pokud byly konzultace, tak z neformálních aktivit rozumných důstojníků mezi sebou. Jinak spojenci nebyli konzultováni, když USA stahovaly personál z předsunutých vojenských základen, z nichž podporovaly afghánské vojsko, a kde shromažďovaly informace o pohybu Talibanu. Bidenův tým s NATO také neprobíral překvapivé červencové stažení z letecké základny Bagram.

Nespolupráce a letecký úprk z Kábulu

Náhlé americké vzdání se kontroly přístupů na kábulské letiště v srpnu 2021 postavilo evakuační snahy USA a NATO do nepříjemné situace. Cizinci a Afghánci, kteří spolupracovali s NATO, měli velké problémy dostat se na letiště v Kábulu k odletu.

Někdy byli vráceni nebo dokonce zbiti. Pokud dorazili na letiště, američtí vojáci, kteří měli na starosti bezpečnost, mnohdy nevěděli, zda je mají nechat projít. Proto občas evakuační letadla směřující do Evropy zůstala takřka prázdná.

Trvalo dva dny po spěšném zahájení evakuace, než Biden kontaktoval dva spojence – britského premiéra Borise Johnsona a německou kancléřku Angelu Merkelovou.

Proto se objevila kritika od řady evropských politiků a dokonce i deník Asia Times zaznamenal mezi těmito reakcemi i slova českého prezidenta: „…Prezident České republiky Miloš Zeman prohlásil, že "Američané ztratili status globálního lídra"...“

Ale většina evropských hlavounů ze zemí NATO byla obecně obezřetnější. Proč? Obrana evropského subkontinentu do značné míry závisí (v širších souvislostech) na americké vojenské síle.

Kromě toho, zatímco Biden je obecně obviňován z podceňování schopnosti Tálibánu rychle převzít kontrolu nad Afghánistánem, ostatní lídři se museli bránit, že udělali stejnou chybu. Např. německý ministr zahraničí H. Maas v červnu 2021 odmítl, že by afghánská armáda mohla zkolabovat. Po pádu Kábulu Maas připustil: "Všichni – federální vláda, zpravodajské služby, mezinárodní společenství – jsme situaci špatně odhadli. Upřímnost vyžaduje, abychom to formálně přiznali."



Poučení z krizového vývoje? Žádné

Představitelé států EU působící v NATO jsou nepříjemně překvapeni nespoluprácí USA se státy NATO při evakuaci z Afghánistánu.  Nebylo to záměrné, ale každý měl svůj vlastní pohled na to jak řešit situaci.

Došlo ke krizové situaci a ukázaly se limity spolupráce. USA jsou obviňovány, že považují evropské státy NATO jenom za své sluhy. Podle toho se k nim chovají. Je to pravda i není zároveň. V americkém přístupu není žádné pohrdání, ale v krizové situaci v Afghánistánu představovaly místní problémy evropských aliančníků jenom nepodstatnou položku.

Všichni byli nastaveni na stejného autopilota – rychle pryč z Afghánistánu. Amíci jenom podcenili, že jejich největší míra angažmá s sebou nese i nutnost břímě koordinace s trpaslíky z aliance i ve zdánlivě drobných detailech.

Kecy evropských politiků, že USA podcenily situaci, vykašlaly se na spojence z NATO apod. vládní Američany nezajímají. Sejde se měsíc s měsíce a opět budou europolitici držet hubu a krok.

S odstupem času to budou odborníci hodnotit jako nezvládnutí komunikace, nic více. Osobně v tom nelze vidět jedovaté pohrdání Amíků evropskými příštipkáři v alianci NATO. Je to pouze reálný projev zvládnutí/nezvládnutí problému. Když přijde na lámání chleba, je jasné, že ti malí budou vždy tahat za kratší konec, i v rámci aliancí. To se od starověku dodnes nezměnilo.



České post scriptum

Na českou vládu se snesla hysterická kritika od opozičníků kvůli chudáčkům Afgháncům. Prý jsme měli evakuovat ne pár desítek Afghánců, ale více človíčků. Ač mají autoři současnou vládu na háku, opozici považuji za blbější, protože plive jenom všední předvolební chrchle.

ČR jako malá země se vypořádala se situací slušně. Menší Airbus alias evakuační speciál odstartoval z Prahy jen 5 hodin a 40 minut od vládního befelu k evakuaci a český armádní letoun jako jeden z mála dokázal v Kábulu už v neděli 15. srpna bezpečně přistát a odletět s pasažéry.

Třikrát do Afghánistánu a zpět během čtyř dnů a přiletělo 195 osob. Armáda využila k přepravě oba stroje Airbus A-319CJ, což jsou menší letadla nanejvýš pro střední vzdálenosti. Na takovou vzdálenost to nebyly ideální stroje, ale svůj účel splnily.

Opozice sice řve, že vláda měla evakuovat více lidí, protože v Afghánistánu jsou i lidé, kteří pracovali pro české síly i dříve. Ale je též pravda, že to byl pro afghánské spolupracovníky tučný kšeft, a součástí smlouvy nebyla privilegovaná jednosměrná letenka na Zbraslav. Byli to prostě kontraktoři.

(rp,prvnizpravy.cz,foto:foto defence one.)