O „dedolarizaci“ lidského světa psal nedávno třeba bývalý diplomat a poslanec za hnutí SPD Jiří Kobza 20. dubna 2023 v První zprávách se v komentáři o možném přechodu ekonomiky na novou měnu – čínský jüan. Pokud by se k „juanové dohodě“ připojily země jako Indie, Írán, Saúdská Arábie, Venezuela nebo Nigérie, další státy OPEC by následovaly. Potom nastane podle Kobzových propočtů čas Číny a Ruska na prodej amerických dluhopisů. Čína dnes vlastní 1,100 bilionu USD dluhopisů. To povede ke krizi v USA a zvýšení cen paliv i zemního plynu. Proces „juanizace světa“ může trvat měsíc nebo i pár let.

Publicista František Roček upozorňuje, že v Prvních zprávách se též objevilo: „Když použijeme finanční sankce související s rolí dolaru, existuje riziko, že by to časem mohlo podkopat hegemonii dolaru," řekla 16. dubna na CNN šéfka amerického ministerstva financí Janet Yellenová:. „Čína, Rusko a Írán samozřejmě chtějí najít alternativu. Ale dolar se používá jako světová měna z důvodů, proč jiné země těžko hledají alternativu se stejnými vlastnostmi."

Povinným optimistou je i Christian Le Miere, zakladatel Arcipel, londýnské strategické poradenské firmy. Tvrdí, že bude pokračovat nárůst používání jüanu, ale internacionalizaci jüanu brzdí kapitálové kontroly a nedostatek konvertibility kapitálového účtu a prý i liberalizace finančního sektoru. „V dohledné budoucnosti tedy stále neexistuje žádný skutečný vyzyvatel dolaru,“ tvrdí Le Miere.

Jenže, severoamerický Federální rezervní systém (Fed) ztrácí důvěru centrálních bank, které považovaly za samozřejmé, že dolar zastíní všechny měnové alternativy na neurčito. K tomu se přidává obecně kšeftařská nedůvěra: „Problémy Fedu by měly znepokojovat každého," varuje El-Erian, hlavní ekonomický poradce Allianz. „Ztráta důvěryhodnosti přímo ovlivňuje schopnost Fedu udržovat finanční stabilitu a vést trhy v záležitosti, která je v souladu s dvojím mandátem udržovat cenovou stabilitu a podporovat maximální zaměstnanost."

Pomalý rozjezd

Podíl jüanu na financování obchodu se od ruské invaze na Ukrajinu více než zdvojnásobil, uvádí Financial Times. Podíl čínské měny na financování obchodu v bankovním systému SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication) vzrostl z necelých 2 % v únoru 2022 na 4,5 % v únoru 2023, což představuje pozoruhodné tempo růstu. Ale k tomu je nutné dodat: Stále je to málo, aby byl dolar ohrožen na trůnu Zlatého telete.

A k tomu se připojují samotné problémy USA. Objevují se hlášky: „Problémy amerických bank předznamenávají konec systému dolarových rezerv“. Nebo, že „bankovní krize není problémem kvality úvěrů, ale pramení z nyní neřešitelného úkolu financovat stále rostoucí americký zahraniční dluh.“

Objevují se varování jako že, americký bankovní systém je rozbitý. Centrální banky budou umírající instituce udržovat na infuzi. Ale éra dolarových rezerv a plovoucích směnných kurzů, která začala 15. srpna 1971, kdy USA přerušily vazbu mezi dolarem a zlatem, se chýlí ke konci. Dolarová bolest se přenese z bank na reálnou ekonomiku, která bude hladovět po úvěrech. Vyčerpání dolarových úvěrů urychlí přechod k multipolárnímu rezervnímu systému, přičemž výhodu bude mít čínský RMB (jüan) jako konkurent dolaru.

Jde o diagnózu a zároveň je to politická věštba. Zasáhlo to USA v nejméně vhodný čas, kdy otevřely USA nový typ Afghánistánu na Ukrajině, a panuje silné podezření, že UA chtějí vyvolat konflikt kolem dosud odštěpené čínské provincie Tchaj-Wan, aby omezily hospodářský růst Číny a expanzi jüanu.

Tchajwanská odbočka

Nechme promluvit Gregory Clarka (3.4. 2023, www.johnmenadue.com/despite-us-pundits-the-taiwanese-do-not-want-war/). Gregory Clark v rámci australského ministerstva zahraničí působil v Hongkongu a Moskvě. V roce 1964 rezignoval na protest proti účasti Austrálie ve vietnamské válce a přestěhoval se do Japonska, kde je emeritním prezidentem Tama University v Tokiu a viceprezidentem Akita International University. Nadále žije v Japonsku.

Napsal: „Z nějakého podivného důvodu se zdá, že NATO, USA a jejich experti si myslí, že současná válka mezi Ruskem a Ukrajinou je předzvěstí nepřátelství, které očekávají mezi Tchaj-wanem a Čínou. Je to nepravděpodobný scénář. Styky mezi  Tchaj-wanem a Čínou jsou časté. Oficiální tchajwanské údaje o lidech, kteří mají povoleno pracovat v Číně, jsou kolem 400 000. Ale neoficiální údaje uvádějí, že v Číně pracuje kolem 2 milionů Tchajwanců, většinou v levných výrobních závodech s vysokým podílem lidské práce v oblasti Guangzhou v jižní Číně. Pracovní povolení se vydávají automaticky. Studenti volně cestují mezi institucemi obou stran, i když s určitým poklesem od nedávného politického napětí. Obě strany mluví standardní mandarínštinou.“

Připomíná, že průzkumy veřejného mínění naznačují, že málo Tchajwanců se chce dostat pod přímou vládu Pekingu. Lhostejní vůči Pekingu jsou především mladší Tchajwanci, kteří již nemají na pevninskou Čínu silnější vazby. Ale Clark tvrdí, že většina obyvatel - 6 ku 5 - upřednostňuje stranu KMT (Kuomintang) usilující o rozhovory s Pekingem spíše než vládnoucí stranu DDP podbízející se Američanům. Strana DDP popírá konsensus dosažený mezi Pekingem a KMT v roce 1992 o jedné Číně a snaží se prosadit nezávislost. „Ale v tuto chvíli se zdá velmi nepravděpodobné, že Peking plánuje uchýlit se ke zbraním,“ zdůrazňuje Clark.

Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva vyzval k vytvoření měny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Též malajsijský premiér Anwar Ibrahim prohlásil, že není důvod, aby jeho země nadále závisela na dolaru.

Ačkoli Čína a Rusko v posledních měsících povzbuzovaly společnosti, aby zintenzivnily svůj obchod s měnami obou zemí a pokusily se ukončit hegemonii dolaru, Moskva se dosud vyhýbala většímu držení jüanu, protože je brzdou trhu.

Centrální banka tvrdí, že Rusko prodává jüan od začátku letošního roku. Například média informovala, že Rusko se k dubnu  zbavila asi 320 milionů juanů (46,6 milionu dolarů) výměnou za západní měny. 5. dubna se novináři zeptali Dmitrije Tulina, prvního viceguvernéra Banky Ruska, proč se Rusko v únoru a březnu zbavovalo jüanu. Obvinil Peking, že odmítá umožnit ruským společnostem a jednotlivcům držet jüan v hotovosti. „Ačkoli se jüan stal hlavní transakční měnou na moskevské burze a Čína je nyní největším obchodním partnerem Ruska, čínská centrální banka nechce, aby se bankovky jüan dostaly do zámoří," řekl Tulin.

Řekl, že Rusko vkládalo velké naděje, že bude schopno získat jüanové bankovky jako náhradu za dolary a eura, ale tyto naděje se prozatím rozplynuly. Čína podporuje internacionalizaci jüan více než deset let, ale pravděpodobně z důvodů boje proti praní špinavých peněz povoluje používání svých bankovek pouze na svém území, včetně Hongkongu a Macaa.

Teď trochu antidolarového optimismu:
A irácká centrální banka umožňuje přímé vypořádání jüanů za svůj obchod s Čínou. China National Offshore Oil Corporation a francouzská TotalEnergies uzavřely v březnu první energetickou dohodu vypořádanou v jüanu prostřednictvím prodeje 65 000 tun zkapalněného zemního plynu v Emirátech. Saúdská Arábie v roce 2022 uvedla, že může obchodovat s ropou v jüanech spíše než v dolarech.

Dlouhá cesta od dolaru

Ve světovém obchodování podíl eura činí 6 % a americký dolar přes 84 %. Čína je největším světovým obchodem se zbožím, ale dosud s podílem v čínské měně kolem 10 %. Signalizuje to, že ještě není jüan příliš silný při internacionalizaci měny. Postavení dolaru jako rezervní měny zatím není přímo ohroženo.

Proto brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva vyzval k vytvoření měny BRICS (Brazílie, Rusko, Indie, Čína a Jižní Afrika). Společná měna by byla silnější než silný čínský jüan? Dnes kromě jüanu neexistují další silní vyzyvatelé. Euro je měkké jako samotná užvaněná EU. Euro je měna nesourodé skupiny 20 států s různými fiskálními politikami, dluhovými a akciovými trhy. Připomeňme bonmot bývalého amerického ministra financí Lawrence Summerse, že „Evropa je muzeum, Japonsko je pečovatelský dům a Čína je vězení".

Zatím budou státy pravděpodobně používat dolar jako globální rezervní měnu nejméně v 5 dalších letech, ale do těchto 5 let musí USA rozehrát konflikt, který by silně poškodil Čínu (adeptem je Tchaj-Wan či vyprovokovaný vojenský střet s jiným státem) a s pomocí dvoustranných smluv přetáhnout na svou stranu na potřebný čas čínské obchodní spojence. Zároveň řada odborných týmů se v USA snaží najít alternativy na náhradu čínského zboží, až bude vyprovokována Čína k nějakému konfliktu.