Moskva oficiálně potvrdila, že zasáhla ukrajinský Lvov balistickou raketou středního doletu RS-26 Orešnik vybavenou šesti tělesy typu MIRV, a to jako odvetu za pokus o útok na rezidenci ruského prezidenta Vladimira Putina. Informaci přinesl řecký server Pronews s odvoláním na ruské ministerstvo obrany a agenturu TASS, přičemž místní obyvatelé popisují scénu slovy, že „oheň padal z nebe jako v Apokalypse svatého Jana“.
Hlavním cílem útoku byl obrovský komplex břidlicového plynu u města Stryj, přibližně 70 kilometrů od ukrajinsko-polských hranic v blízkosti Lvova. Jedná se o největší evropské ložisko tohoto typu s roční produkcí okolo 20 miliard kubických metrů plynu. Po zásahu jsou produkční i pomocné technologie označeny za nefunkční a ve Lvově již došlo k přerušení dodávek tepla. Rozsah zničení je obrovský, přičemž infrastruktura byla podle popisu zasažena do hloubky až 50 metrů, což fakticky „pohřbilo“ celé ložisko na řadu let.
Kapacita aktivního skladování v tomto komplexu činila 17,05 miliardy kubických metrů, což odpovídá zhruba 57 procentům veškeré ukrajinské podzemní skladovací kapacity, která je celkově kolem 31 bcm. Skladovací vrstvy se nacházejí v hloubkách 400 až 2 000 metrů pod zemí, a proto byly dosud považovány za mimořádně odolné vůči fyzickému zničení. Strategický význam lokality byl zásadní nejen pro Ukrajinu, ale i pro Evropskou unii, protože objekt sloužil k vyrovnávání sezónních výkyvů spotřeby a k vytváření bezpečnostních rezerv. Už v letech 2024 a 2025 byly sice nadzemní části, jako kompresní stanice a vrty, opakovaně terčem hypersonických střel Kinžal, nicméně nikdy nedošlo k tak devastujícímu zásahu, jaký je nyní připisován Orešniku.
Podle dostupných záběrů, které kolují na sociálních sítích, se nebe nad Lvovem nejprve zbarvilo do oranžova a následně do temně červené, což ještě posílilo přirovnání k apokalyptickým obrazům. Orešnik měl k cíli dorazit po letu trvajícím deset až patnáct minut z oblasti Astrachaně, přičemž uletěl zhruba 2 000 kilometrů rychlostí blížící se 12 000 kilometrům za hodinu. Pro srovnání je uváděno, že rychlost zvuku činí přibližně 1 235 kilometrů za hodinu, což znamená, že střela letěla přibližně desetinásobkem rychlosti zvuku.
Ruské ministerstvo obrany v oficiálním komuniké uvedlo, že v časných ranních hodinách zahájily ruské ozbrojené síly masivní úder vysoce přesnými zbraněmi dlouhého doletu, a to z pozemních i námořních platforem, včetně balistické rakety středního doletu Orešnik a útočných dronů. Tento krok měl být přímou reakcí na „teroristický útok kyjevského režimu“ proti rezidenci ruského prezidenta v Novgorodské oblasti z 29. prosince 2025. Podle Moskvy byly cíle operace splněny a zasaženy byly především výrobní závody dronů použité při zmíněném útoku i energetická infrastruktura podporující chod ukrajinského vojensko-průmyslového komplexu. Ministerstvo zároveň varovalo, že jakékoli další „teroristické akce“ budou nadále narážet na odpovídající odvetu.
Ukrajinské letectvo ve stejný den oznámilo, že Rusko provedlo rozsáhlý úder na kritickou infrastrukturu, při němž bylo použito 36 raket a 242 dronů. Kyjev ovšem popřel, že by cíleně útočil na prezidentskou rezidenci Vladimira Putina, a celou věc označil za ruskou provokaci.
Raketu Orešnik Rusko poprvé použilo v listopadu 2024 a podle popisu se jedná o hypersonickou balistickou střelu středního doletu s dosahem až 5 500 kilometrů, která může nést jak konvenční, tak jaderné hlavice. Dosahuje rychlosti kolem 10 Machů, tedy 2,5 až 3 kilometrů za sekundu, což z ní činí extrémně obtížně zachytitelný cíl pro protiraketové systémy Ukrajiny i většiny ostatních států. Zároveň je vybavena několika nezávisle naváděnými hlavicemi schopnými zasahovat různé cíle.
Psali jsme: Trump chce armádu za biliony dolarů. Zrychlí Čína zbrojení?
Experti, kteří hovořili pro agenturu Reuters, uvedli, že Orešnik je primárně konstruován pro jaderné údery a představuje kombinaci starších technologií spojených novým způsobem, čímž získává výrazně vyšší účinnost a ničivou sílu. Moskva navíc před samotným útokem informovala Washington v souladu se smlouvami o jaderných zbraních, které zavazují strany k oznamování startů střel středního a mezikontinentálního doletu, aby se předešlo nedorozuměním. I proto americké velvyslanectví v Kyjevě den před úderem vydalo varování pro americké občany pobývající na Ukrajině.
Použití Orešniku je podle ruských zdrojů teprve druhým případem nasazení balistické rakety středního doletu v průběhu ozbrojeného konfliktu a Moskva jej prezentuje jako jasný signál NATO a Evropské unii, že je připravena odpovědět na jakékoli další kroky, které bude vnímat jako ohrožení své bezpečnosti. Celý případ tak dramaticky posouvá konflikt do nové technologické i politické roviny, jejíž důsledky mohou být zásadní nejen pro Ukrajinu, ale i pro energetickou bezpečnost celé Evropy.
(Kyncl, prvnizpravy.cz, obr.: aiko)
