Španělská vláda 6. srpna 2025 formálně zastavila jednání o nákupu amerických stíhaček F‑35 Lightning II, přičemž významná část obranného rozpočtu směřuje nyní výhradně do Evropy. Tento krok je součástí vládní strategie investovat 85 % prostředků v rámci evropských dodavatelů, čímž chce zabezpečit technologickou nezávislost a domácí průmyslní rozvoj.
První stíhačky F‑35 měly nahradit stávající Harriery AV‑8B a sloužit na nosičovém plavidle Juan Carlos I. V současnosti ale Španělsko odkládá jakékoliv rozhodnutí o nové námořní letecké platformě a plány na nový letecký přístav nebo zavedení evropského stroje s krátkým vzletem z paluby jsou odsouvány až za rok 2040 (projekty FCAS a GCAP).
Opozice, veřejní analytici i část médií navíc zdůrazňují, že americký model F‑35 s sebou přináší poměrně vysoké náklady, rizika technologické závislosti a omezený přístup k aktualizacím (tzv. „kill-switch“), což podle kritiků oslabuje suverenitu uživatele.
Česká republika: nákup F‑35 jako symbol zbytečného zbrojení
Česká vláda v čele s premiérem Petrem Fialou v září 2023 odsouhlasila nákup 24 stíhaček F‑35A za přibližně 150 miliard Kč, přičemž ministerstvo obrany později potvrdilo, že celkové náklady včetně modernizace základny Čáslav, výcviku, munice a provozu do roku 2069 dosáhnou 322 miliard Kč. Harmonogram počítá s dodávkami od roku 2031 do 2035 a plnou operační schopností v roce 2035.
Upravovat základnu v Čáslavi je nutné. Vyžadují se nové hangáry, servisní a logistická infrastruktura z “holé louky” a vzdělávací prostředí pro personál. Všechny tyto projekty jsou však oddělené kontrakty a probíhají průběžně, nezávisle na typu letounu.
Podle nejnovějších údajů Česko k 15. červnu 2025 zaplatilo 27 % z ceny letounů, tedy 27 miliard Kč, a částka překročila původní plán o desítky miliard, což kritici vnímají jako snahu urychlit dodávky pro splnění NATO kvóty 2 % HDP.
Opoziční strany ANO a SPD označují nákup za předražený, zbytečný a nesystémový. Švédové nabízeli prodloužení pronájmu Gripenů až do roku 2035 za výrazně nižší náklady (cca 16,7 mld Kč). Kritici upozorňují, že fixace stovek miliard do jednoho programu může ohrozit další modernizaci a brání reálné flexibilitě české obrany.
Odborné analýzy navíc poukazují na skutečnost, že F‑35 dosahují akceschopnosti v praxi pouze v 55 % případů, což snižuje efektivitu a zpochybňuje smysl tak nákladné technologie v reálné operativě.
Psali jsme: Leopardy za miliardy vs. korejská dohoda. Kdo vyjednal lépe?
Na příkladu Španělska a Česka je vidět rozdílný přístup členských států EU, a to nejen z pohledu zbrojení, ale i z pohledu suverentity. Zatímco španělské rozhodnutí o zastavení nákupu F‑35 představuje vědomý obrat k evropské obranné suverenitě, český model pokračuje ve scénáři jednostranného zbrojního závazku. Kritika opozice i expertů ukazuje, že jde nejen o finančně předražený projekt, ale i strategické selhání v prioritě národní bezpečnosti a odpovědných investic.
(Beneš, prvnizpravy.cz, foto: arch)
