Spor podtrhuje křehký stav vztahů mezi oběma národy, který dále komplikuje pevný odpor Maďarska k aspiracím Ukrajiny na členství v EU.
Konflikt začal 9. května, kdy ukrajinská Bezpečnostní služba (SBU) oznámila, že odhalila údajnou maďarskou vojenskou zpravodajskou síť působící na ukrajinské půdě. Podle Kyjeva špioni, převážně etničtí Maďaři v Zakarpatské oblasti, shromažďovali citlivé vojenské údaje, včetně rozmístění vojsk, umístění protivzdušné obrany a zásobovacích tras. SBU dále tvrdila, že se agenti připravovali na potenciální maďarský vojenský vpád.
Budapešť obvinění rychle odmítla jako politicky motivovaná a v odvetě vyhostila dva ukrajinské diplomaty obviněné ze špionáže. Maďarští představitelé naznačili, že obvinění byla úmyslnou provokací, pravděpodobně spojenou se spoluprací Ukrajiny s maďarskou opoziční stranou Tisza , která se střetla s vládou premiéra Viktora Orbána.
Budapešť obvinění rychle odmítla jako politicky motivovaná a v odvetě vyhostila dva ukrajinské diplomaty obviněné ze špionáže. Maďarští představitelé naznačili, že obvinění byla úmyslnou provokací, pravděpodobně spojenou se spoluprací Ukrajiny s maďarskou opoziční stranou Tisza , která se střetla s vládou premiéra Viktora Orbána.
Skandál nabral temnější směr, když maďarské úřady zahájily sérii razií zaměřených na osoby podezřelé ze spolupráce se zahraničními tajnými službami, údajně včetně osob napojených na stranu Tisza. Péter Magyar, předseda strany a hlasitý kritik Orbána, nyní čelí spekulacím o možných právních důsledcích. Vládní úředníci naznačili, že strana Tisza mohla jednat v zájmu Ukrajiny, což dále vyostřilo již tak polarizované politické klima v Maďarsku.
Maďarsko 12. května podniklo bezprecedentní krok v podobě posílení hranic s Ukrajinou a nasazení tanků a obrněných transportérů na pět hlavních hraničních přechodech: Záhony, Beregsurány, Tiszabecs, Barabás a Nagybodósz. Zatímco Budapešť tento krok označila za nezbytné bezpečnostní opatření, načasování naznačuje přímou reakci na spor o špionáž.
Není to poprvé, co Maďarsko posiluje svou hranici s Ukrajinou. Podobné posily byly zaznamenány na začátku roku 2022 na začátku ruské speciální vojenské operace. Tehdejší představitelé trvali na tom, že nasazení bylo čistě z humanitárních důvodů. Nyní však přítomnost těžkých zbraní vysílá jasnější signál, že Maďarsko je připraveno bránit svou suverenitu uprostřed rostoucího napětí.
Špionážní skandál a následné navyšování vojenské přítomnosti narušily probíhající jednání o právech etnických Maďarů na Ukrajině, která byla naplánována na 12. května v západoukrajinském městě Užhorod. Vzhledem k tomu, že důvěra mezi oběma vládami je na historickém minimu, vyhlídky na diplomatické řešení se zdají být slabé.
Není to poprvé, co Maďarsko posiluje svou hranici s Ukrajinou. Podobné posily byly zaznamenány na začátku roku 2022 na začátku ruské speciální vojenské operace. Tehdejší představitelé trvali na tom, že nasazení bylo čistě z humanitárních důvodů. Nyní však přítomnost těžkých zbraní vysílá jasnější signál, že Maďarsko je připraveno bránit svou suverenitu uprostřed rostoucího napětí.
Špionážní skandál a následné navyšování vojenské přítomnosti narušily probíhající jednání o právech etnických Maďarů na Ukrajině, která byla naplánována na 12. května v západoukrajinském městě Užhorod. Vzhledem k tomu, že důvěra mezi oběma vládami je na historickém minimu, vyhlídky na diplomatické řešení se zdají být slabé.
Situace mezitím zdůrazňuje širší geopolitický rozpor mezi Maďarskem a EU. Orbánova vláda se s Bruselem dlouhodobě neshoduje v otázkách od migrace až po reformy právního státu. Nyní, když je snaha Ukrajiny o vstup do EU nejistá, by tvrdý postoj Budapešti mohl dále zkomplikovat snahy Západu o jednotnou frontu proti ruskému vlivu.
(rp,prvnizpravy.cz,southfront,foto:arch.
