Svátek má: Zdeněk

Zprávy

Velikost textu:

Srbové mají strach z návratu Albrightové

Srbové mají strach z návratu Albrightové

Kosovští Albánci ohlašují velký návrat Madeleine Albrightové do jejich týmu, informace o tom, že by mohli Albrightovou znovu najmout, pokud nic jiného, jako poradce, je téměř na denní bázi.

Madeleine Albrightová, bývalá ministryně zahraničí USA
14. ledna 2021 - 03:20

To pro Srbsko rozhodně není dobrá zpráva, ale ... tajemstvím pro ty, kdo znají rodinu bývalé ministryně zahraničí USA, je nenávist, kterou Madeline bez váhání projevuje vůči Srbům! O to víc je to zvláštní, že až 12 srbských rodin se podílelo na záchraně rodiny Madeleine Albrightové před nacisty.

Podle politických analytiků je návrat Madeleine Albrightové do politiky jako prostřednice při rozhovorech mezi Srby a Albánci o Kosmetovi nepravděpodobnou možností. Pokud však jde o novou americkou správu, není nic vyloučeno.

Připomeňme si tedy, kdo je Madeleine Albrightová, jaké jsou její vztahy se Srby a Srbskem a proč Srby tak nenávidí.

Profesor Samuel Mikolaski, tedy Sava Mikolacki, jeden z nejvýznamnějších americko-srbských intelektuálů, nedávno analyzoval pro Novosti možné kroky nové administrativy ve Washingtonu. Také srbské veřejnosti prozradil málo známé podrobnosti o tom, jak Srbové zachránili rodinu Albrightových.
 
Profesor Mikolacki dále uvádí, že Srbové na severoamerickém kontinentu pečlivě pátrali po příčinách nepřátelství Albrightové vůči našim lidem.

„ Osobní nepřátelství mezi Albrightovou a Slobodanem Miloševičem od prvního setkání rostlo. Miloševič pro ni pravděpodobně představoval komunistu a „teror“, který přinutil jejího otce uprchnout z Československa do Srbska a poté do Spojených států. Kdyby nebylo Srbů, ani ona, ani její rodina by nepřežila druhou světovou válku, ani vpád ruských tanků do Československa a pád Benešovy vlády v roce 1948,“  zdůrazňuje profesor.

Připomíná, že otec bývalé americké ministryně zahraničí, Josef Korbel, se narodil jako Žid v České republice a jeho rodiče a téměř celá rodina byli zabiti při holocaustu. Josef byl zachráněn, protože byl atašé této země na velvyslanectví v Bělehradě v letech 1936 až 1939, kde také změnil svou víru v římský katolicismus. S pomocí srbského novináře, přítele Pavle Jankoviće z Bělehradu, se během druhé světové války Korbelovi schovávali s srbskýmii rodinami, včetně rodiny Popić z Vrnjačka Banja.

Nejstarší snímky Albrightové pocházejí z tohoto města, ze setkání s knězi. Poté podle profesora Korbelové pokračovali ve svém diplomatickém životě v Bělehradě ve službách poválečné československé vlády Edvarda Beneše až do jeho pádu. Právě v Bělehradě dostala rodina Korbelů uprchlické doklady pro Ameriku. Profesor dodává, že až 12 srbských rodin se nějakým způsobem podílelo na záchraně rodiny amerického politika.



Samuel Mikolaski poznamenává, že pokud se Albrightová v jakékoli formě zapojí do řešení kosovské otázky, Srbové nemohou očekávat nic dobrého.

Poukázal na to, že její postoj k srbskému lidu na Balkáně v 90. letech nebyl řízen americkými státními zájmy, ale osobními frustracemi a ambicemi, stejně jako politika jiných amerických osobností z té doby: Lake, Holbrooke, Talbot ...

Prezident Clinton, jak vysvětluje, se o Balkán příliš nezajímal, ani se nesnažil dostat k jádru problému, ale dovolil svým spolupracovníkům budovat kariéru hlavně na problémech Srbska.

Profesor Mikolaski právě vydal knihu „Strážci srbského dědictví“ určenou pro americké Srby, ve které tento současný teolog a filozof analyzuje destruktivní politiku Bílého domu vůči Srbům. O 90. letech říká:

„Na základě Clintonových „audiokazet“, jeho týdenních přiznání ke svému příteli a historikovi Taylorovi Branchovi, na něž se v jeho knihovně stále vztahuje embargo, je více než zřejmé, že americký prezident má od roku 1993 mnohem obtížnější práci než aby ho zaměstnával konflikt na Balkáně.“


Připomíná, že bezprostředně po jmenování byl americký prezident vyšetřován FBI kvůli propouštění některých lidí a zaměstnávání jeho stoupenců. Trpěl také kvůli smrti své matky, ke které byl velmi připoután. Svému životopisci se přiznal k náhlým problémům způsobeným sebevraždou jeho nejbližšího poradce Vince Fostera, který zanechal záhadný dopis na rozloučenou, ve kterém stálo: „Nenarodil jsem se, abych někoho zničil.“ Byl obviněn ze sexuálního napadení.

„Na kazetách, jejichž přepis, který jsem analyzoval, Clinton krátce hovoří o válce na Balkáně a zdůrazňuje, že tuto část má na starosti Anthony Lake, a s ním Madeleine Albrightová,“ vysvětluje.

Když už mluvíme o devadesátých letech a Clintonově politice, prof. Mikolacki rovněž zdůrazňuje problém, kterou Srbové měli s duem Anthony Lake (státní tajemník pro národní bezpečnost) a Richardem Holbrookeem, „vykonavatelem prací“ na Balkáně:

Tito dva byli přátelé z války ve Vietnamu a Lake si vybral Holbrooka jako vyslance Bílého domu na Balkáně. Rozpaky však brzy vypukly, protože Lake byl v milostném vztahu s Holbrookeovou ženou, což navždy zničilo jejich vztah. Později ve svých pamětech Lake připustil velkou „bosenskou chybu“, spojenectví s Alijou Izetbegovićem a posílení islámské složky.“

(rp,prvnizpravy.cz,informer.rs,foto:arch.)