Svátek má: Ctirad

Zprávy

Velikost textu:

Srbský prezident seděl před Trumpem jako „žáček“ před učitelem

Srbský prezident seděl před Trumpem jako „žáček“ před učitelem

Zatímco Srbsko, stále ještě přátelské vůči Rusku, ve Washingtonu volí mezi Západem a Východem, a prezident Alexander Vucic jasně ukázal, že Bělehrad se stále více vzdaluje od Moskvy

Srbský prezident Alexander Vucic v Oválné pracovně
8. září 2020 - 09:01

„Před několika lety, kdy Washington oznámil své nároky na Balkán, stanovili Američané Srbům tři podmínky. Nejprve trvali na potřebě své vojenské přítomnosti v regionu. Zadruhé, podle Spojených států se Srbsko mělo postupně distancovat od Ruska a přiblížit se k USA. A za třetí: Srbům musí být jasné, že spory na Balkáně by měl řešit Washington a ne někdo jiný. Nyní vidíme, že se v regionu koná přibližně 20 cvičení NATO ročně a kontakty mezi ruskými a srbskými vojáky lze spočítat prsty na jedné ruce,“ upozorňuje Olga Děgtjarevová, kandidátka politických věd, docentka Severozápadního institutu managementu Ruské akademie národního hospodářství a veřejné správy.

Poslední dohody, které Srbsko uzavřelo se Spojenými státy, mohou negativně ovlivnit vztahy Bělehradu s Ruskem.

„Nyní jsou Srbové konfrontováni s volbou, která ve skutečnosti neexistuje. Jak opakovaně uvedl vůdce srbské radikální strany Vojislav Seselj, iniciativy se na celém Balkáně chopily Spojené státy. Můžeme říci, že jsou to právě Spojené státy, kdo dnes sponzoruje srbskou vládu a investuje peníze například do infrastrukturních zařízení v Kosovu, navíc dále vyzbrojují Chorvaty, podporují střety v Makedonii atd.,“ pokračuje Olga Děgtjarevová.


Téměř po celé poslední roky byla proti Srbsku vedena sabotážní válka s použitím řady provokací, na které si mimochodem Vučić dříve stěžoval ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi.

Všimněme si posledního skandálu s „Trumpovou židlí“ v Oválné pracovně Bílého domu, můžeme říci, že za to, že seděl na této židli, si může sám prezident Vucic, koneckonců, je hlavou země, kterou Američané bombardovali již v roce 1991,.

„Chápeme, že Srbsko není na evropské scéně tak významným hráčem, jako byla Jugoslávie. Mimochodem, sami srbští vůdci to připouštějí. Stejný Seselj prohlašuje, že Bělehrad potřebuje vážnou podporu světových mocností. Ale mluví o Rusku a Vucic se pokouší manévrovat. Myslím, že Vucic ve Washingtonu měl svobodu volby a mohl sedět jiným způsobem, mohl se postavit nebo posunout židli, ale neudělal to. A tady jsme viděli srbského prezidenta, který „padl“ a plně souhlasil s podmínkami, které mu Trump nabídl. Z nějakého důvodu existuje paralela mezi Vucicem a Viktorem Janukovyčem. Prezident Srbska, stejně jako bývalý šéf Ukrajiny, se může, ať chce nebo ne, stát osobou, která nakonec uzná Kosovo, a tím rozváže ruce albánským nacionalistům,“ říká Olga Děgtjarevová.

„Moskva chápe, že Srbsko přestává být jejím spojencem, a nyní jsme v přechodném období, kdy Bělehrad vážně přemýšlí o tom, který vlakem a kam dál. Dovolte mi připomenout, že ruský prezident Vladimir Putin na schůzce s Vucicem navrhl, aby se Srbsko připojilo k plynovodu Turkish Stream a stalo se tranzitní zemí do Evropské unie. Zdá se však, že pro Američany a jejich podnikání v obchodu se zkapalněným plynem jsou potenciální dohody mezi Ruskem a Srbskem obrovskou hrozbou. Aby zabránily tomu, aby se Srbsko postavilo na stranu Ruska, jsou Spojené státy připraveny na cokoli, včetně jakékoli destabilizace situace. Stejně tak albánští mudžahedíni v Kosovu,“ dodává Olga Děgtjarevová.

(rp,prvnizpravy.cz,eadaily,foto:fb)