Svátek má: Státní svátek

Zprávy

Velikost textu:

Švédský tisk už se znepokojením sleduje úmrtnost na koronavirus

Švédský tisk už se znepokojením sleduje úmrtnost na koronavirus

Zatímco se donedávna švédský tisk vyjadřoval chvalitebně, ba i s nadšením ohledně strategie Stockholmu vůči koronaviru, dnes ho charakterizuje jedno slovo – znepokojení.

Ilustrační foto
17. května 2020 - 07:20

Švédská strategie po několika měsících pandemie nevypadá nijak zvlášť úspěšně: pouze pět zemí je před touto zemí z hlediska úmrtnosti na koronavirus v populaci, píše Aftonbladet.

Podle švédské publikace, i když tato čísla nemusí naznačovat, že mírný přístup Stockholmu k infekci je zásadně nesprávný, Švédsko jednoznačně nedokázalo chránit svou starší populaci.

Všechny země se snaží najít nejlepší strategii pro boj s koronavirem. V současné době nikdo nemůže říci, která opatření z dlouhodobého hlediska budou nejúčinnější při snižování počtu obětí a případů infekce při současném zachování maximálního ekonomického potenciálu. Ať už je to jakkoli, jen čas ukáže skutečnou účinnost strategií různých zemí, uvádí Aftonbladet.

Každá země by však měla neustále vyhodnocovat svůj vlastní přístup k koronaviru a přemýšlet, zda potřebuje nějaké úpravy.

„Bohužel, po několika měsících, musíme připustit, že švédská strategie nevypadá nijak zvlášť úspěšně. Pokud jde o úmrtnost obyvatelstva, před námi je pouze pět zemí. Belgie, Španělsko, Itálie, Velká Británie a Francie jsou jedinými zeměmi, kde je úmrtnost vyšší než ve Švédsku,“ konstatují noviny.

Švédsko vykazuje horší výsledky než Spojené státy americké a Brazílie, země, o nichž se obecně věří, že na pandemii reagovaly pozdě. Zároveň jsou věci ještě horší ve srovnání s Jižní Koreou, Japonskem a Německem, které zvolily přístup, který je kombinací jak tvrdých opatření, tak opatření ve švédském duchu.

Srovnání se zbytkem skandinávských zemí se Švédsko také nemá čím chlubit: zahynulo v něm třikrát více lidí než v celém regionu. „Okamžitě vyvstává otázka: Proč se to stalo?" reaguje Aftonbladet.

Odpověď na tuto otázku bohužel pravděpodobně nebude jistá - můžeme pouze spekulovat.


Dá se učinit přirozený závěr, že se jedná o měkčí izolační strategii, která není založena na donucení, ale na uvědomělosti občanů, pokud by to nebylo kvůli tomu, že všechny země, které mají před sebou Švédsko, pokud jde o úmrtí na jednotku populace, šly na mnohem tvrdší opatření. V tomto ohledu není možné s jistotou tvrdit, že by u Švédska došlo k výraznému zlepšení, pokud by se spoléhalo na donucení a uzavření ekonomiky, tvrdí list.

Navíc švédský model, který je jak chválen, tak je mu i nadáváno, se ve skutečnosti příliš neliší od toho, co je v jiných státech. Jedním z mála skutečných rozdílů je, že se švédské střední školy se během pandemie nezavřely. Přičemž Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí poznamenalo, že při kontrole koronaviru se uzavření škol ukázalo jako neúčinné, tvrdí list.

Švédská vláda tvrdí, že jedním z důvodů vysoké úmrtnosti je selhání důležité části švédské strategie, konkrétně ochrany starších lidí. 75% úmrtí COVID-19 se vyskytlo v domovech s pečovatelskou službou nebo u těch lidí, o něž se někdo staral doma. „Může to být důležité částečné vysvětlení," věří Aftonbladet.

Mnoho zemí nemohlo zastavit šíření viru mezi staršími, ale Švédsko zde vykázalo extrémně špatné výsledky. Jedním z důležitých důvodů je to, že mnoho lidí pracujících v domácí péči to dělá dočasně. Jejich pracovní poměr nelze označit za udržitelný a z finančních důvodů si nemohou dovolit zůstat doma, i když nejsou nemocní. To vše překrývá nedostatek osobních ochranných prostředků.

Jak již bylo zmíněno, je příliš brzy na to, abychom dosáhli výroku o úspěšnosti strategií různých zemí. Situace se může začít vyvíjet podle předpovědí některých švédských odborníků, kteří tvrdí, že jiné země, které přijaly přísnější opatření, ve skutečnosti pouze zpomalily šíření infekce a postupně Švédsko dohoní. Je proto možné, že švédská strategie ve vzdálenější budoucnosti ukáže nejlepší výsledky.

Současnou situaci lze také vysvětlit skutečností, že Švédsko zasáhlo mnoho případů infekce kvůli hromadným výletům lidí během prázdnin na konci zimy. Možná mělo Švédsko podniknout rychlejší opatření ke kontrole infekce, připouští deník.

Pokud předpokládáme, že se vakcína proti koronaviru objeví před koncem roku (což je nepravděpodobné), budou země, kterým se podařilo omezit šíření infekce, zřetelně ve výhodném postavení, protože dokázaly zachránit více lidí než Švédsko.

„Čím déle Švédsko neklesne ze svého současného šestého místa, pokud jde o úmrtnost na milion lidí, tím obtížnější bude pro švédskou vládu ospravedlnit současnou strategii. A s tím bude vláda zpětně nést velkou odpovědnost,“ dodává Aftonbladet.

(kou, prvnizpravy.cz, aftobladet.se, foto: arch.)