Tento krok, který by mohl dále narušit vztahy mezi Washingtonem a Evropou, údajně zahrnuje přesun zhruba 35.000 amerických vojáků.

Zvláště znepokojivá je možnost, že by se Maďarsko, které udržuje úzké vztahy s Ruskem, mohlo stát novým místem pro americké vojáky. Maďarský premiér Viktor Orbán, známý jako spojenec Vladimira Putina a jeden z nejhlasitějších kritiků sankcí EU proti Moskvě, nedávno vetoval společné prohlášení EU o posílení podpory Ukrajině.

Zdroje blízké Trumpově administrativě říkají, že americký prezident je nespokojen s evropským „nátlakem na válku“ a požaduje, aby evropské země nesly větší podíl nákladů na vlastní obranu. V současné době je mimo USA umístěno kolem 160.000 amerických vojáků a velký počet z nich hostí Německo.

Trumpova administrativa plánuje přesměrovat americkou vojenskou přítomnost směrem k členům NATO, kteří zvýšili výdaje na obranu a přiblížili se k cíli 2 % HDP. Během svého prvního funkčního období Trump opakovaně kritizoval evropské spojence za to, že tento cíl nesplnili, a tvrdil, že břemeno bylo nespravedlivě přeneseno na Spojené státy. Nedávno dokonce naznačil, že USA možná nebudou bránit spojence, kteří nedodrží své závazky ohledně výdajů na obranu.

Není to poprvé, co Trump uvažuje o stažení vojáků z Německa. Během svého prvního funkčního období nařídil stažení asi 12.000 vojáků, jeho rozhodnutí však Joe Biden po tlaku Kongresu změnil. Německo hostí několik klíčových amerických vojenských základen, včetně Ramstein, ústředí amerického evropského velitelství.

Obavy z možného stažení amerických sil z Evropy jsou přítomné již delší dobu. Předseda Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen varoval před možností „masivního stažení amerických jednotek z Evropy“, americký viceprezident J.D.Vance dokonce dal do souvislosti pokračování bezpečnostních závazků USA vůči Německu s postojem Berlína ke svobodě slova.

Evropské země, znepokojené možným odchodem amerických jednotek, zahájily naléhavá jednání o posílení vlastní bezpečnosti. Dvacet zemí zvažuje, že se připojí k plánu britského premiéra Keira Starmera rozmístit na Ukrajině mírové jednotky jako součást poválečného urovnání. Přestože Maďarsko blokuje některá rozhodnutí, evropští lídři v Bruselu nadále podporují Ukrajinu.

Mluvčí americké národní bezpečnosti Brian Hughes uvedl, že i když „v tuto chvíli neexistují žádná konkrétní oznámení, americká armáda neustále zvažuje přemístění svých jednotek po celém světě, aby co nejlépe reagovala na existující hrozby pro své národní zájmy“.