Napětí mezi Washingtonem a Pekingem se znovu vyhrotilo poté, co čínské úřady oznámily nové, dosud nejpřísnější kontroly vývozu technologií spojených s těžbou, separací a výrobou magnetů z vzácných zemin. Americký prezident Donald Trump na to reagoval prohlášením, že Spojené státy připravují „masivní zvýšení cel“ na čínské zboží, a zároveň zpochybnil plánovanou schůzku s čínským prezidentem Si Ťin-pchinem během své listopadové cesty do Asie. Na síti Truth Social označil čínský krok za „nepřátelský akt“ a pohrozil dalšími protiopatřeními. Informaci o jeho hrozbě jako první přinesl německý deník Handelsblatt, který připomněl, že bilaterální summit měl proběhnout během dvou týdnů.

Zpřísnění čínských pravidel je mimořádné svým rozsahem i konstrukcí. Podle analýzy washingtonského think-tanku CSIS jde o nejtvrdší sadu kontrol, která se poprvé výslovně vztahuje i na výrobky a projekty v zahraničí, pokud využívají čínské suroviny, zařízení nebo know-how. Peking tak rozšiřuje svůj vliv na celý hodnotový řetězec a zavádí licenční režim i pro firmy mimo území Číny, jestliže jejich výrobky obsahují byť jen stopové množství těžkých prvků čínského původu nebo byly zhotoveny s využitím čínských technologií. CSIS upozorňuje, že Čína dnes kontroluje přibližně 70 % světové těžby, přes 90 % kapacit separace a až 93 % výroby magnetů, což z nových pravidel činí globálně účinný nástroj.


Bezprostřední politickou odezvou byl Trumpův vzkaz, v němž pohrozil „masivním zvýšením cel“ a naznačil, že „není důvod“ pro setkání se Si Ťin-pchinem. Agentura AP popsala, že čínské restrikce znovu přiživily obchodní spor, který se obě strany v posledních měsících snažily uklidnit. Podle prezidenta Trumpa se Peking snaží přesvědčit další státy, aby přijaly obdobné kontroly, čímž ohrožuje stabilitu dodavatelských řetězců po celém světě.

Finanční trhy reagovaly prudkým výprodejem technologických titulů i širších indexů. Podle Reuters se po Trumpových prohlášeních propadly všechny tři hlavní americké benchmarky a volatilita dosáhla měsíčního maxima. Nejvíce utrpěl polovodičový sektor, extrémně citlivý na jakékoli omezení přístupu k materiálům nezbytným pro výrobu čipů a elektronických komponentů. Pokles zaznamenaly i americky obchodované akcie velkých čínských firem, které přišly o několik procent.


Z hlediska americké politiky představuje Trumpova hrozba dvojí páku. Okamžitý cenový tlak na čínské dovozy a současně signál spojencům i investorům, že Washington je ochoten riskovat vyšší náklady výměnou za strategickou odolnost. Podle serveru Politico prezident zvažuje i další restrikce v oblasti špičkových technologií, které by doplnily již existující omezení vývozu vyspělých čipů a výrobních zařízení. Není však jasné, jaké budou parametry nové celní vlny a zda nevyvolá protiopatření Pekingu v podobě ještě přísnějších licencí.

Čína zdůvodňuje své kroky ochranou národní bezpečnosti, stabilitou dodavatelských řetězců a dodržováním mezinárodních závazků. Reuters uvádí, že opatření se zaměřují především na uživatele v obraně a polovodičovém průmyslu, přičemž úřady slibují detailní prověřování konečných odběratelů i účelu použití. Tento selektivní režim poskytuje regulátorům značnou volnost při schvalování nebo oddalování zásadních dodávek, čímž se z něj stává geopolitická brzda pro klíčové technologické projekty.


Rozhodující bude, zda Trump své hrozby skutečně přetaví do prezidentské vyhlášky a zda Washington zároveň rozšíří spolupráci se spojenci na diverzifikaci dodávek. To by mohlo zahrnovat podporu nových separačních linek, recyklačních kapacit a dlouhodobých kontraktů mimo čínský dosah. Zásadní bude i to, jak hluboko Peking zajde se svým licenčním režimem a jak tvrdě jej bude vymáhat vůči zahraničním firmám, včetně evropských poboček amerických korporací. V nejbližších týdnech se tak ukáže, zda výměna tvrdých vzkazů přeroste v další kolo celní války, nebo zda se podaří vyjednat technické výjimky, které ponechají klíčové materiálové toky pro civilní průmysl otevřené.