Vojenská politika Spojených států zaznamenala zásadní obrat. Pentagon ve čtvrtek oznámil, že na základě nového nařízení okamžitě zahájí proces vyloučení až 1 000 příslušníků ozbrojených sil, kteří se otevřeně identifikují jako transgender osoby. Tento krok následuje po úterním rozhodnutí Nejvyššího soudu, které umožnilo administrativě prezidenta Donalda Trumpa obnovit a vymáhat zákaz transgender osob ve službě.
Současně s tím byla zveřejněna směrnice, která poskytuje ostatním transgender vojákům, kteří svou identitu dosud veřejně neoznámili, lhůtu 30 dnů na to, aby tak učinili a opustili armádu dobrovolně.
„Tato směrnice je podpořena úterním rozhodnutím Nejvyššího soudu, které umožnilo administrativě Donalda Trumpa prosazovat zákaz transgender osob ve vojenské službě,“ uvádí deník The Guardian.
Podle Guardianu americké ministerstvo obrany plánuje ve spolupráci s vojenskými lékařskými úřady systematicky procházet zdravotnické záznamy vojáků, aby odhalilo transgender osoby, které se dosud neidentifikovaly. Tento postup je mezi lidskoprávními organizacemi označován za neetický zásah do soukromí vojáků a narušení důvěry ve vojenský zdravotní systém.
Zatímco během Bidenovy administrativy byla služba transgender osob v armádě plně legální a chráněná, současná Trumpova vláda postupně obnovuje svou dřívější konzervativní agendu. Vojenský zákaz transgender osob byl původně zaveden v roce 2017, poté částečně zmírněn soudními zásahy a zcela zrušen v roce 2021 prezidentem Bidenem.
Trump nyní nejen že obnovuje tento zákaz, ale rozšiřuje jeho působnost:
• Okamžité vyloučení všech, kdo se otevřeně identifikují jako transgender
• 30denní lhůta pro dobrovolné oznámení transgender identity ostatními vojáky
• Přezkum zdravotních záznamů, který má identifikovat skryté případy
Organizace na ochranu práv LGBTQ+ osob v USA vyjádřily ostrý nesouhlas s tímto rozhodnutím. Například právní zástupci organizace Lambda Legal označili rozhodnutí soudu i následné kroky Pentagonu za „temný den pro americkou ústavu a rovnost před zákonem“.
Kritici tvrdí, že rozhodnutí je motivováno čistě ideologicky a nemá žádné racionální opodstatnění ve vztahu k výkonnosti transgender vojáků. Ti přitom dle všech dostupných dat slouží ve stejném rozsahu a kvalitě jako jejich cisgender kolegové.
Psali jsme:
Vylučování transgender osob z armády již vyvolalo kritiku ze zahraničí. Například kanadský ministr obrany označil krok Spojených států za „krok zpět k institucionalizované diskriminaci“. Evropští spojenci v NATO také vyjádřili znepokojení nad tím, že v největší armádě aliance dochází k systematickému porušování práv menšin.
Na domácí scéně může opatření podle analytiků posílit Trumpovu podporu mezi konzervativními voliči, zejména v klíčových státech středozápadu. Zároveň ale hrozí vážná polarizace společnosti a další protesty v ulicích, podobně jako v roce 2017.
Rozhodnutí Trumpovy administrativy představuje bezprecedentní zásah do životů tisíců aktivních vojáků. Nařízení Pentagonu zároveň otevírá vážnou diskusi o limitech prezidentských pravomocí, právu na ochranu soukromí a ústavnosti diskriminačních opatření v armádě. Spor o transgender vojáky se tak znovu stává symbolem hlubokého ideologického střetu o budoucí charakter Spojených států.
(Kyncl, The Guardian, obr.: aiko)
