Americký prezident Donald Trump před několika dny oznámil, že jeho administrativa vyšle další vojenský materiál na podporu ukrajinské armády, která podle expertů čelí kritickému nedostatku munice a prostředků k obraně dlouhé frontové linie.

„Pošleme ještě nějaké zbraně. Musíme,“ prohlásil Trump.

Tato věta však okamžitě vyvolala reakce nejen mezi opozičními demokraty, ale především v řadách republikánských voličů, pro které je nekonečné financování války na Ukrajině symbolem všeho, co považují za chybnou zahraniční politiku Washingtonu. Kritici mu připomínají, že právě on během první prezidentské kampaně vystupoval jako odpůrce takzvaných věčných válek a sliboval radikální omezení výdajů na zahraniční konflikty. Nyní se však podle britského serveru UnHerd.com ocitl pod silným tlakem spojenců z NATO i generálů z Pentagonu, kteří tvrdí, že bez amerického dělostřelectva a řízených střel hrozí Ukrajině rychlý kolaps obranných pozic.

Podle analýzy think tanku Quincy Institute for Responsible Statecraft Spojené státy od února 2022 již utratily přes 180 miliard dolarů za přímou i nepřímou pomoc Kyjevu, přičemž celková situace na frontě zůstává fakticky beze změny. Tento argument často zmiňují republikánští senátoři i vlivní komentátoři konzervativních médií, kteří tvrdí, že Washington jen prodlužuje konflikt bez jasné perspektivy konce a reálných výhod pro americkou bezpečnost. Významná část republikánských zákonodárců v Kongresu se dlouhodobě staví proti dalším balíkům financí. Předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson uvedl, že ochota voličů tolerovat další miliardy dolarů určené na zahraniční války rychle mizí a že jakýkoli nový návrh financování se setká s vážnou opozicí.

Podle nedávného průzkumu serveru Morning Consult více než polovina voličů republikánů považuje zastavení pomoci Ukrajině za prioritu a téměř dvě třetiny respondentů se domnívají, že Evropa by měla nést mnohem větší díl finanční zodpovědnosti.

Floridský kongresman Matt Gaetz kritizoval Trumpa otevřeně a prohlásil, že „každý dolar poslaný na Ukrajinu je dolar ukradený americkým rodinám a domácí infrastruktuře“. Tento sentiment zřetelně rezonuje i mezi voliči hnutí MAGA, jejichž podpora byla klíčovým faktorem Trumpova triumfu v předchozích prezidentských volbách. V očích těchto voličů je pokračování pomoci Ukrajině v přímém rozporu se slibem „America First“. O to více překvapuje, že Trump se rozhodl alespoň část podpory Kyjevu udržet. Důvodem je podle expertů silná diplomatická vazba na NATO a obava, že ukončení dodávek by bylo interpretováno jako vítězství Vladimira Putina a oslabení amerického vlivu v Evropě. Tento kalkul však znamená politické riziko, že se Ukrajina opět stane jedním z hlavních témat kampaně a vnitrostranického boje.

Podle serveru UnHerd, který situaci analyzoval v článku More Ukraine aid risks angering MAGA, Trump nyní balancuje mezi loajalitou ke spojencům a hrozbou ztráty podpory u vlastních příznivců. Autoři upozorňují, že „s každým novým balíkem pomoci Ukrajině se stupňuje rozhořčení konzervativních voličů, kteří tuto podporu vnímají jako pokračování neokonzervativní zahraniční politiky, proti níž Trump v minulosti tak ostře vystupoval“. Tato vnitřní rozpornost je podle politologů klíčovým slabým místem Trumpovy strategie. Pokud se mu nepodaří voličům vysvětlit, proč se navzdory předchozím slibům rozhodl držet při životě velkorysý program vojenské podpory, riskuje oslabení své hlavní volební koalice.

Psali jsme: Trampoty ministra Válka a kšefty s kámošem za desítky milionů

Zároveň roste tlak na evropské země, aby se finančně více zapojily. Viceprezident J. D. Vance a další republikánští představitelé opakovaně zdůrazňují, že Evropa disponuje dostatečnými zdroji i kapacitou vyrábět munici pro ukrajinskou armádu a že Spojené státy se nemohou stát neomezeným sponzorem konfliktu. Tento názor odráží rostoucí pocit únavy z války a přesvědčení, že Washington financuje evropský problém na úkor vlastních daňových poplatníků. Trump se tak nachází v pasti, kdy jakékoli omezení podpory Ukrajině může být prezentováno jako ústup Rusku, zatímco její prodlužování přináší riziko politického rozkladu uvnitř jeho elektorátu.

Celý spor je varovným příkladem toho, jak složité je sladit mezinárodní závazky a domácí politická očekávání. Trumpova administrativa bude v příštích měsících čelit nutnosti rozhodnout, zda pokračovat v dodávkách strategické munice, nebo riskovat strategický otřes v NATO a vítězné titulky v ruských médiích. Každé řešení však přináší vážné politické náklady, které mohou ovlivnit nejen vývoj konfliktu, ale i samotnou budoucnost Trumpova prezidentství.

(Beneš, UnHerd.com, repro: BBC News)