Spojené státy americké se ocitly v právní a politické krizi. Prezident Donald Trump schválil nasazení více než 4 000 příslušníků Národní gardy a 700 mariňáků na území města Los Angeles, a to bez souhlasu guvernéra Kalifornie Gavina Newsoma. Tato bezprecedentní akce má podle prezidenta ochránit „federální objekty“ během protestů vyvolaných raziemi proti nelegálním migrantům, které provedla agentura ICE.
„Toto město osvobodíme. Nejsme připraveni odevzdat naši zemi anarchii a ilegálům,“ prohlásil Trump při projevu na vojenské základně v Severní Karolíně.
Vše začalo 6. června, kdy agenti ICE provedli rozsáhlé razie na území Los Angeles. Bylo zadrženo 44 lidí bez dokladů, mnozí byli okamžitě deportováni. Tyto akce vyvolaly masové demonstrace, které rychle eskalovaly. V centru města došlo ke střetům s policií a použití slzného plynu i zábleskových granátů. Městské úřady ale protesty označily většinou za pokojné.
Trump k zásahu nepoužil Insurrection Act, který by oficiálně legalizoval nasazení armády proti občanům, ale místo toho argumentoval, že chrání „federální infrastrukturu“. Právní experti označují tento krok za zpochybnění ústavního pořádku, protože federální vláda obchází Title 32, které standardně vyžaduje souhlas guvernéra.
Guvernér Newsom a generální prokurátor Kalifornie Rob Bonta podali naléhavou žalobu u federálního soudu, ve které žádají okamžité stažení vojáků z území města. Argumentují, že prezident porušil státoprávní suverenitu Kalifornie a zasáhl do výlučných pravomocí státní správy v oblasti veřejného pořádku.
„Nejde o ochranu budov. Jde o precedent, který umožní prezidentovi vyslat vojsko proti obyvatelům bez jakékoliv kontroly,“ uvedl Bonta.
Trumpovo rozhodnutí vyvolalo vlnu kritiky nejen od demokratů, ale i některých vojenských veteránů a akademiků.
„Trump udělal z našeho města pokusnou laboratoř vojenského zásahu proti vlastním lidem,“ řekla starostka Los Angeles Karen Bassová.
Senátor Tom Cotton naopak volá po aktivaci Insurrection Act a tvrdí, že „je třeba obnovit zákon a pořádek silou“. Odborníci na ústavní právo varují, že jde o „největší test americké demokracie od protestů v 60. letech“.
Psali jsme:
Podle interní zprávy ministerstva obrany může dvouměsíční operace stát až 134 milionů dolarů. Protesty nadále pokračují a i přes přítomnost armády dochází ke střetům a zatýkání. Lidskoprávní organizace dokumentují stovky případů nepřiměřeného zásahu, zejména proti menšinám.
List Financial Times upozorňuje, že Trumpův krok posouvá limity výkonné moci v USA do nebezpečných vod.
„Kritici varují, že administrativa čím dál častěji vládne v rozporu s americkou ústavou a politickými zvyklostmi,“ uvádí server.
Rozhodnutí federálního soudu se očekává v následujících dnech. Kalifornie žádá o okamžité zastavení účasti mariňáků a Gardy na jakékoliv policejní činnosti. Výsledek případu může ovlivnit budoucnost vztahu mezi státy a federální vládou, stejně jako hranice prezidentské moci.
Trump touto operací otevřel Pandořinu skříňku. Pokud federální vláda může bez souhlasu státu nasazovat vojáky do civilních oblastí, jaká je ochrana proti zneužití této pravomoci? USA možná právě vstoupily do nové fáze politického vývoje, a nebude to fáze bez obětí.
(Kyncl, Financial Times, foto: zai)
