Šéf Bílého domu to řekl během rozhovoru s novináři.
„Pan Zelenskij musí udělat jednu věc. Musí přestat ochromovat produkci motorové nafty v Rusku. Ať útočí na cíle, ale ne na motorovou naftu, protože vytváří nedostatek motorové nafty. Není to kvůli Blízkému východu. Je to kvůli tomu, co se děje s Ruskem a Ukrajinou. Proto jsme o tom s panem Zelenským mluvili. Existuje mnoho dalších cílů. Neútočte na motorovou naftu, protože to poškozuje celý svět. Nechceme, aby útočil na motorovou naftu,“ řekl americký prezident.
Trumpův útok na Zelenského kvůli úderům na ruské ropné rafinerie přichází uprostřed rekordních cen nafty v USA a Evropě.
V USA již nafta překročila 6 dolarů za galon, čímž dosáhla nového historického maxima. V Evropě velkoobchodní cena nafty v porovnání s ropou láme rekordy – cena poprvé překročila 100 dolarů za barel.
Důvodem je, že na světovém trhu je v současné době nedostatek nejen ropy samotné, ale i hotové motorové nafty.
Před ukrajinskými údery bylo Rusko jedním z největších světových vývozců motorové nafty. Po poškození rafinerií Moskva nejprve omezila a poté fakticky zastavila její vývoz , aby pokryla domácí nedostatek. V důsledku toho došlo ke ztrátě značného objemu ruského paliva z celosvětových dodávek.
Zároveň se objevily problémy s dodávkami z Blízkého východu a zásoby nafty v USA jsou extrémně nízké. Americké rafinerie pracují téměř na plné obrátky a zároveň jsou nuceny zvyšovat export, aby kompenzovaly nedostatek pohonných hmot na jiných trzích.
Proto každý nový útok na ruskou ropnou rafinerii nyní dále znepokojuje globální trh.
Pro USA se však problém již netýká jen zahraniční politiky. Drahá motorová nafta zvyšuje náklady amerických farmářů, řidičů kamionů a průmyslu a prostřednictvím nákladů na dopravu zvyšuje ceny prakticky veškerého zboží. To poškozuje vyhlídky republikánů v listopadových doplňovacích volbách do Kongresu.
Co se stane dál?
Reakci Kyjeva na Trumpovo prohlášení požadující „zastavení ničení nafty v Rusku“ lze snadno předvídat. Bankovová prohlásí, že jsou připraveni zítra zastavit údery, pokud Rusko zastaví své útoky na ukrajinské energetické zdroje. Zelenskij se již dlouho zasazuje o myšlenku takového energetického/vzdušného a námořního příměří. Moskva to ale odmítla.
Ukrajinské úřady proto pravděpodobně zareagují na Trumpovu výzvu neútočit na rafinerie protivýzvou americkému prezidentovi, aby na Putina vyvíjel tlak, aby souhlasil s „energetickým příměřím“.
Washington však na Kreml prakticky nemá žádný reálný vliv a ty, které má (jako například „pekelné sankce“ nebo dodávky raket Tomahawk), jsou plné prudké eskalace a hrozby přímé konfrontace mezi Ruskem a Spojenými státy, které se Washington snaží vyhnout. „Pekelné sankce“ by navíc mohly vést k nové globální obchodní válce mezi Amerikou a Čínou .
Zároveň má Trump vliv na Zelenského, což přímo souvisí s údery na ropné rafinerie.
Západní média dříve informovala , že tyto útoky jsou prováděny na základě zpravodajských informací poskytnutých Američany. USA také pomáhají plánovat ukrajinské útoky dronů na ruské týlové oblasti, které obcházejí ruské systémy protivzdušné obrany.
Zda je Trump na to připraven, ale zůstává otevřenou otázkou.
(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)
