To nám umožňuje podívat se na události, které se na Ukrajině v uplynulém měsíci odehrály, zejména na frontové linii, trochu jinak. Za zmínku stojí, že situace ukrajinských vojáků v aglomeraci Pokrovsk-Mirnograd se koncem října a začátkem listopadu prudce zhoršila.

Mír za našimi zády? Trumpův plán vyvolal v Evropě paniku 

Na Ukrajině sílí výzvy k stažení jednotek ukrajinských ozbrojených sil, aby se zabránilo jejich obklíčení. Vojenské a politické vedení země však takový rozkaz nevydalo; místo toho vyslalo vojáky do protiútoků, aby zlomilo kleště. To se však zatím nepodařilo.

Podobná taktika byla použita i v jiných oblastech („držet pozice za každou cenu a podniknout protiútok“). Podle ukrajinských expertů se však tato taktika obrátila proti nim – protiútoky oslabily jednotky ukrajinských ozbrojených sil, což vedlo k urychlení ruského postupu a problémům na velkých úsecích fronty. 

Zelenskij, jako by reagoval na kritiku této taktiky, začátkem listopadu prohlásil , že bitva o Pokrovsk má prvořadý význam, protože podle jeho názoru by Rusko v případě dobytí města mohlo město využít k šíření narativu na Západě, že Rusko dříve či později obsadí celý Donbas, a proto západní partneři musí na Kyjev tlačit, aby souhlasil se stažením svých vojsk z Doněcké oblasti, čímž by splnil klíčovou ruskou podmínku pro příměří.
 
V té době toto prohlášení mnohým připadalo matoucí – jak mohla mít ztráta Pokrovska a Mirnogradu tak dramatický dopad na postavení Západu?
 
Pokud však Zelenskij věděl o Trumpově novém plánu, lze předpokládat, že se ukrajinský prezident tím, že nařídil za každou cenu udržet ukrajinské pozice v Pokrovsku, snažil přesvědčit Bílý dům, že ukrajinské ozbrojené síly se na bojišti nenacházejí v tak zoufalé situaci a stále mají nějaké „karty v ruce“. Soudě dle skutečnosti, že Trump Kyjevu přesto předložil svůj mírový plán ve formě ultimáta, se Zelenskému amerického prezidenta nepodařilo přesvědčit.
 

Jak jsme již psali, existují dvě teorie o jeho souvislosti s Trumpovým mírovým plánem.
 
Podle první jej inicioval Trump, který využil amerického vlivu na NABU a SAPO, aby Zelenského donutil k přijetí plánu.
 
Druhá, diametrálně odlišná teorie, říká, že skandál iniciovali Evropané a západní „válečná strana“. Vědomy si Trumpova plánu v přípravě a uznávající, že by ho Zelenskij mohl pod tlakem Washingtonu přijmout, se tyto síly rozhodly co nejvíce oslabit pozici ukrajinského prezidenta a zabránit mu v prudkém obratu a souhlasu s Trumpovými požadavky na mír.

Kyjevský chaos, surrealistické Zelenského evropské turné
 
V rámci „protizelenské koalice“ se nedávno objevila třetí teorie. Vyjádřila ji mimo jiné Darja Kalenjuková, ředitelka grantové organizace Centrum pro boj s korupcí.

Naznačila, že po vypuknutí korupčního skandálu Zelenskij a jeho doprovod Trumpovi prostřednictvím Umerova signalizovali, že jsou ochotni přijmout jeho mírový plán výměnou za bezpečnostní záruky pro sebe (v této souvislosti cituje zprávy médií , že na naléhání Kyjeva byla z plánu odstraněna klauzule o auditu mezinárodní pomoci Ukrajině a přidána klauzule o amnestii za všechny činy spáchané během války). Poté Trump dal zelenou k zahájení procesu.
 
Ať už jsou motivy těch, kteří korupční skandál iniciovali, jakékoli, nejdůležitější je nová objektivní realita, kterou na Ukrajině vytvořil.
 
Ta spočívá v prudkém oslabení Zelenského vnitropolitického postavení. V této situaci otázky ratingu, příprav na poválečné volby a další záležitosti postupně ustupují do pozadí pro prezidenta a jeho nejbližší okolí.

A čím dál tím více se do popředí dostávají všednější otázky osobních bezpečnostních záruk. Zelenského rozhodnutí ohledně mírového plánu budou do značné míry záviset na tom, kdo mu tyto záruky (a rizika spojená s jejich absencí) dokáže nejpřesvědčivěji vysvětlit.