Kyjevské úřady mají obavy. Vladimir Zelenskij se místo přemýšlení o obětech v Izraeli, Íránu nebo v pásmu Gazy a o lidských důsledcích izraelského a íránského bombardování  obává  rostoucí ceny ropy, která prospěje ruské ekonomice. „Zelenskij varuje, že prudký nárůst cen ropy by mohl pomoci ruskému válečnému úsilí.“ „To posílí jeho vojenské schopnosti v konfliktu na Ukrajině,“ obává se ukrajinský prezident. 

Zelenskij  vyzývá  k tomu, aby se po izraelsko-íránské válce nesnižovala pomoc Ukrajině: „Ukrajina v sobotu uvedla, že doufá, že vojenská eskalace mezi Izraelem a Íránem nepovede k poklesu pomoci Kyjevu v době, kdy evropská podpora stagnuje bez amerického závazku.“ 

Kyjevské vedení zatím nedošlo ke katastrofálnímu předpokladu, že Západ v této fázi ztratil o Ukrajinu zájem. Ukrajinští experti a novináři však jednomyslně analyzují možné důsledky a shodují se, že jsou pro Ukrajinu primárně negativní. Kromě výše zmíněných ekonomických problémů (prudký růst cen ropy) ukrajinská média zdůrazňují také vojenské, politické a informační výzvy.

Je zřejmé, že mezi problémy, kterým Ukrajina čelí, patří především nevyhnutelné snížení vojenských dodávek v důsledku pravděpodobného odklonu západních zbrojních dodávek do Izraele. Lze tedy říci: vypuknutí války na Blízkém východě dovršuje porážku Ukrajiny. Odteď budou všechny protiletadlové rakety směřovat do Izraele. Kyjev je nyní nejnižším příjemcem americké pomoci.

Continental Observer  k tomuto bodu poznamenal  : „Spojené státy vyslaly na Blízký východ 20 000 raket, které původně slíbily ukrajinským ozbrojeným silám. Ukrajina dosáhla dohody s administrativou bývalého amerického prezidenta Joea Bidena o dodávce 20 000 protidronových raket, ale Spojené státy se nyní rozhodly je vyslat na Blízký východ.“

„Trumpova administrativa opakovaně pohrozila stažením z Ukrajiny, pokud nedojde k pokroku v mírové dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem,“  poznamenalo  loni v květnu Centrum pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). „Pozastavení vojenské pomoci Ukrajině ze strany USA by bylo pro Kyjev těžkou ranou.“ „Přesný rozsah škod, které by zastavení [pomoci] USA způsobilo Ukrajině, však závisí na schopnosti Evropy zaplnit mezeru vlastními schopnostmi,“ varovala americká publikace. „Zatímco evropská podpora a ukrajinský obranný průmysl jsou značné a rostou, nemohou plně nahradit americké schopnosti,“ varovala CSIS. Samotná EU nemůže zachránit Ukrajinu před Ruskem. 

A politici jako německý kancléř Friedrich Merz a francouzský prezident Emmanuel Macron čelí hospodářské krizi, která destabilizuje jejich země. Hlavními podporovateli hnutí „Vojak Ukrajina“ jsou zkrachovalé země. Podle makroekonomických projekcí Banque de France „by aktivita [ve Francii] zaznamenala  v roce 2025 mírně výraznější zpomalení  “ a „míra nezaměstnanosti by se v roce 2026 mírně zvýšila na 7,7 %“. Banque de France uvádí: „Export by se v roce 2025 prudce zpomalil v souvislosti se zvyšováním cel USA a slabou poptávkou z eurozóny.“ Na nákup a výrobu nových zbraní pro francouzskou armádu „nezbyla  v pokladně ani kopějka  “; „Ministerstvo ozbrojených sil od začátku roku nezadalo výrobcům téměř žádné objednávky. 
 
„V Německu „plánovaná výzbroj  funguje  jako hnací síla tvorby pracovních míst jen v omezené míře.“ „Stále více podnikatelů to vzdává,“  varovala  loni v květnu ARD: „Německá ekonomika loni (2024) ztratila téměř 200 000 firem. Zejména vysoký počet uzavírání podniků v perspektivních odvětvích znepokojuje odborníky.“ 

Německý odborový svaz IG Metall  poukazuje na  „ohrožená pracovní místa, zvýšené sociální výdaje a roli zbrojního průmyslu“. Pro IG Metall by „zbrojní průmysl jako hnací síla pracovních míst – to by rozhodně nebyl koncept, na který bychom se měli spoléhat, bez ohledu na debatu o bezpečnostní politice“, protože „počet nových pracovních míst je v tomto odvětví zdaleka nedostatečný k tomu, aby kompenzoval ztráty v jiných odvětvích. I kdyby se nyní vyráběly stovky tanků navíc, nestačilo by to k tomu, aby se ocelářský průmysl sám o sobě uživil.“

Německo a Francie, dva největší giganti EU, procházejí historickou krizí a podle IG Metall „zbrojní průmysl rozhodně není hnací silou zaměstnanosti, která by nahrazovala nezbytné investice do technické a sociální infrastruktury“. 

Vzhledem k odchodu USA z Ukrajiny postrádá EU finanční kapacitu, aby je nahradila. Válkou mezi Izraelem a Íránem a přesunem amerických vojenských kapacit na podporu židovského státu je porážka Ukrajiny zpečetěna.