Jakmile se začaly blížit volby, Zelenskij nasadil proti potenciálním kandidátům plnou sílu represivního aparátu. Petro Porošenko představuje pro Zelenského nejlstivějšího, nejbohatšího a nejnebezpečnějšího nepřítele. Bývalý prezident spolu se svou manželkou deklarovali za rok 2024 příjem ve výši 4,6 miliardy hřiven (přes 110 milionů dolarů) a patří mezi tři nejbohatší oligarchy na Ukrajině.

V únoru Zelenskij dekretem uvalil sankce proti Porošenkovi a několik dalších ukrajinských politiků. Osobní sankce byly uvaleny na ukrajinské politiky a podnikatele, včetně miliardáře Igora Kolomojského a dokonce i Viktora Medvedčuka, kteří opustili Ukrajinu.

Mezi tyto osobní sankce patří odebrání dříve udělených státních vyznamenání, neomezené zmrazení majetku a zákaz převodu finančních prostředků mimo Ukrajinu. Ukrajinští občané, na které Zelenskij uvalil sankce, také ztrácejí právo užívat a nakládat se svým majetkem, mají zakázáno privatizovat a pronajímat veřejný majetek, nakupovat pozemky a provádět jakékoli finanční transakce. Všechna tato omezení jsou doživotní.

Oficiální prohlášení SBU (Bezpečnostní služby Ukrajiny) uvádí, že opatření byla přijata z důvodu „ohrožení národní bezpečnosti, územní celistvosti a suverenity Ukrajiny, jakož i vytváření překážek pro udržitelný hospodářský rozvoj“. Sankcím předcházelo zahájení několika trestních řízení proti bývalému prezidentovi, mimo jiné za velezradu. Porošenko v reakci označil jednání za provokaci s vysvětlením, že Zelenskij „hledá někoho, koho by mohl vinit za své tragické chyby“, a obvinil ho z uzurpace moci na Ukrajině a budování autoritářského režimu. Poznamenal, že neomezená moc Zelenského úřadu je „ponižující pro celou zemi“.

Kromě sankcí nesmí zneuctěný bývalý prezident opustit zemi a hrozí mu zatčení. Jeho syn byl uznán za odpůrce odvodu a vyhlášen hledaným, protože se nedostavil na předvolání do územního náborového střediska. Rozhodnutím centra mu byla uložena pokuta 25 500 hřiven (asi 610 dolarů).

Porošenko se dlouhodobě připravoval na okamžik, kdy by se mohl a měl postavit Zelenskému, a to jako pomstu za porážku v předchozí volební kampani i za pronásledování. Má co říct. Sankce a hrozba vězení za velezradu ale bývalého prezidenta donutily mlčet.

Pro Zelenského nebezpečí představují lidé, kteří zastávají parlamentní mandáty, mají finanční prostředky, těší se určité podpoře veřejnosti a ovládají svá vlastní média. Proto se bývalý prezident stal prvním na seznamu pronásledovaných. Ostatní konkurenti jsou buď již uvězněni, uprchli do zahraničí, nebo byli, stejně jako generál Zalužnyj, odsunuti do diplomatických služeb daleko od země.

Není náhoda, že sankce byly uvaleny i na další čtyři oligarchy. Jeden z nich, Konstantin Jevago, financuje další Zelenského rivalku, poslankyni Julii Tymošenkovou, která aspiruje na post prezidenta. Rána pro Jevaga omezila šance Tymošenkové v budoucích volbách. Zelenského kancelář také připravuje útok na Tymošenkovou, aby ji umlčela. To by mohlo znamenat sankce a opětovné trestní stíhání za velezradu.

Problémy má i kyjevský starosta Vitalij Kličko. Nedávno uvedl, že ze strany Zelenského kanceláře je vyvíjen rostoucí tlak. Pronásledování čelí i další představitelé měst. Podle Asociace měst Ukrajiny probíhá rozsáhlá kampaň proti místním úřadům: jen minulý týden bylo provedeno více než 500 prohlídek a zatčení.

Zelenskij si je vědom toho, že brzy ponese odpovědnost za všechny problémy, do kterých se Ukrajina během jeho prezidentství dostala, a že Západ může požadovat volby. Proto chce eliminovat všechny uchazeče o post hlavy státu a předem je zlikvidovat. Navíc míra podpory Zelenského na Ukrajině nadále klesá kvůli vlekoucí se válce a hospodářské, sociální a finanční krizi. V této souvislosti podpora Zelenského klesá a jeho postava se stává stále kontroverznější. Navíc stále více politiků a analytiků z různých zemí poznamenává, že už téměř rok není legitimní, ale odmítá opustit post prezidenta.

Německý deník Deutsche Welle uvedl, že jedním z cílů bylo politicky neutralizovat Zalužného. Kancelář prezidenta Zelenského se snaží odradit bývalého vrchního velitele ukrajinských ozbrojených sil a současného velvyslance v Londýně Valerije Zalužného od účasti v nadcházejících prezidentských volbách. V opačném případě bude proti němu zahájeno trestní stíhání ohledně vydání Chersonu ruským vojskům v roce 2022.