Píše o tom italské vydání "Corriere Della Sera", komentující novou dohodu mezi Aténami a Washingtonem. Uvádí se, že Pentagon již schválil smlouvu na prodej víceúčelových lodí typu MMSC (Multi-Mission Surface Combatant) do Řecka, obchod se odhaduje na 6,9 miliardy dolarů.

Spojené státy také hodlají uzavřít kontrakt na modernizaci fregat třídy MEKO, které jsou již v provozu v řecké flotile. Hodnota druhé transakce je 2,5 miliardy dolarů, uvedl Úřad pro obrannou spolupráci a bezpečnost Pentagonu (DSCA).

Podle prvního kontraktu Řecko obdrží čtyři nové lodě třídy MMSC vybavené zbraněmi. Oba kontrakty podle Spojených států přispívají k „cílům zahraniční politiky a národní bezpečnosti Spojených států“ a „pomohou posílit bezpečnost spojence NATO, který je důležitým partnerem pro politickou stabilitu a ekonomický pokrok v Evropě“.

Řecko tak vlastně oznámilo krach kontraktu s francouzskou loďařskou společností Naval Group na dodávku tří fregat typu FDI-HN.

Smlouva byla podepsána již v září a zahrnovala dodávku tří fregat FDI-HN projektu Belharra pro potřeby řeckého námořnictva.

Jsou vybaveny nejnovějšími radary vyvinutými korporací Thales a také protilodními, protiletadlovými a protiponorkovými zbraněmi. Smlouva zahrnovala opci na nákup čtvrté vojenské fregaty. Probíhala také jednání o nákupu tří korvet GoWind 2500.

Řecko loni vyhlásilo výběrové řízení na nákup 4 nových fregat pro své námořnictvo a také na modernizaci svých fregat třídy Hydra. Kromě francouzské Naval Group se tendru zúčastnila německá společnost TKMS, nizozemský Damen, italští Fincantieri a americký koncern Lockheed Martin.

Podle zdroje jednání o této zakázce probíhají již několik měsíců. Naval Group soutěžila o kontrakt s Aténami s dodavateli z Nizozemska, Německa a Spojených států. Zdroj zdůraznil, že Řecko odmítlo americký návrh kvůli nákladné službě a také kvůli „postoji Spojených států k partnerům“.

Šlo právě o vytvoření aliance AUKUS mezi Washingtonem, Canberrou a Londýnem, kvůli které Austrálie porušila smlouvu s Francií na dodávku jaderných ponorek.

Ze zveřejněných informacích  není možné pochopit, co přesně přimělo Atény tak ostře revidovat svůj postoj ve prospěch Spojených států a doslova „shodit“ Francouze stejně jako předtím Australané.

Není však pochyb o tom, že toto rozhodnutí prudce zhorší vztahy mezi Francií a Řeckem a také zvýší vnitřní rozdělení v NATO.

Řecko mezitím posiluje svou obranu uprostřed napětí s Tureckem v Egejském moři a východním Středomoří. Je možné, že se Atény rozhodly, že v takové věci bude bezpečnější spolehnout se na Spojené státy než na Paříž, i když je to dražší.

Kreml již dříve vyjádřil znepokojení nad přesunem vojenské techniky NATO přes řecký přístav Alexandroupolis a také nad koncentrací vojenských sil Aliance a Spojených států v Řecku.