Útok Orešniku na Lvov s fiktivními hlavicemi jako varování Evropě

zprávy

Rusové ve čtvrtek večer zahájili útok na Lvov raketou Orešnik. Zelenskij a americké velvyslanectví vydaly den předtím varování před vážným útokem. O několik hodin později následoval samotný útok, druhý od ostřelování Dněpru v listopadu 2024.

Útok Orešniku na Lvov s fiktivními hlavicemi jako varování Evropě
Ilustrační foto
10. ledna 2026 - 03:20

O cíli útoku nebyly žádné informace; ukrajinské úřady tvrdí, že se jednalo o infrastrukturní objekt v regionálním centru.

Agentura Reuters informuje, že Rusko odpálilo na státní podnik ve Lvově maketu rakety Orešnik. Raketa nesla inertní neboli „fiktivní“ hlavice – stejně jako při útoku na Dněpr v roce 2024. Podle jednoho z úředníků způsobil dopad několika submunic „drobné díry v betonových konstrukcích“.

Mezitím se ráno na sociálních sítích objevily zprávy o zasažení velkého zásobníku plynu. A poté se na obloze objevila silná záře.

Rusko neuvedlo přesný cíl letu rakety Orešnik. Ukrajina byla té noci napadena i dalšími raketami a drony a po všech útocích Rusové uvedli, že zasáhli „vojenské průmyslové objekty, energetická zařízení, dopravní, letištní a přístavní infrastrukturu Ukrajiny využívanou ukrajinskými ozbrojenými silami, sklady munice a paliva, výrobní zařízení a sklady pro bezpilotní letouny dlouhého doletu, výcviková střediska pro operátory dronů, jakož i dočasná místa nasazení ukrajinských ozbrojených sil a zahraničních žoldáků“.

Ukrajina potvrdila pouze zásahy energetické infrastruktury a obytné budovy. 


Ruské ministerstvo obrany se k Orešniku vyjádřilo, že tento úder byl proveden jako odveta za pokus o útok na Putinovu rezidenci (což Ukrajina popírá). 

Ukrajina však v útoku viděla jiné poselství – „vzkaz“ Evropě, jelikož Orešnik přistál v těsné blízkosti hranic s EU. Ukrajinští představitelé útok označili za „hrozbu pro Západ“. 

Stejný výklad předložila i samotná Evropa, která dopad Orešniku 70 kilometrů od polských hranic označila za „varování pro Evropskou unii a Spojené státy“. 

Poslanec Oleksij Gončarenko naznačil, že Rusko tak reaguje na evropské plány na nasazení vojsk na Ukrajinu v rámci mírové dohody.

„Chcete nasadit vojáky na západní Ukrajinu? Takhle to dopadne. Za druhé, když se raketa Orešnik dostane do Lvova za 10–15 minut, jak dlouho mu bude trvat, než se dostane do Varšavy nebo Berlína? Pár minut už není klíčových,“ napsal Gončarenko.

Starosta Lvova: Důsledky by byly katastrofální, kdyby raketa byla s hlavicí

Pokud by balistická střela Orešnik použitá Ruskem k útoku na Lvovskou oblast obsahovala hlavici, následky by byly katastrofální. Ale i bez hlavice způsobila střela značné škody na jednom kritickém objektu infrastruktury.

Starosta Lvova Andrij Sadový to uvedl v rozhovoru pro televizní kanál „Tvoje Misto“.

„Kdyby tato balistická střela nesla hlavici, následky by byly prostě katastrofální. Díky Bohu, že tam žádná hlavice nebyla. Ano, byl zasažen jeden objekt kritické infrastruktury. Díky Bohu, že nedošlo k žádným obětem. Škody, které nastaly, jsou samozřejmě hrozné, ale neodpovídají tomu, jaké by mohly být“ řekl.



Za zmínku stojí, že Moskva včera skutečně prohlásila, že nebude tolerovat západní kontingent na ukrajinském území a že by pro Rusko představoval „legitimní vojenský cíl“. Vzhledem k mediálním zprávám, že tyto jednotky mají být nasazeny především na západní Ukrajině, se dopad Orešniku skutečně jeví jako náznak, že „dostaneme vás všude“. 

Evropské diskuse o nasazení vojsk na Ukrajině však nezačaly dnes a prozatím jsou to jen řeči: Evropa neuvažuje o nasazení vojsk bez souhlasu Ruska. Útok Orešnikem je proto s největší pravděpodobností reakcí na celkové vyostření napětí mezi Ruskem a Západem. 

(rp,prvnizpravy.cz,strana,foto:arch.)


Anketa

Jste spokojeni s tím, že tzv. „muniční iniciativa" bude i nadále pokračovat?